Whale Rider
Whale Rider
Pán veľrýb
Režie:
Niki CaroScénář:
Niki CaroKamera:
Leon NarbeyHudba:
Lisa GerrardHrají:
Keisha Castle-Hughes, Rawiri Paratene, Vicky Haughton, Cliff Curtis, Tammy Davis, John Sumner, Taungaroa Emile, Jane O'KaneObsahy(1)
Je to priam neuveriteľné a mnohí hovoria o malom filmovom zázraku. Magický filmový príbeh so skromným rozpočtom sa pevne usadil v prvej desiatke doteraz najnavštevovanejších filmov tohto roku a hoci od jeho premiéry už uplynulo niekoľko týždňov, distribútori neustále zvyšujú počet kópií v amerických kinách. Dojímavý príbeh o priateľstve 10-ročného dievčatka a stáda veľrýb mnohí považujú za najväčšie filmové prekvapenie tohto roka. Ale tí, ktorí sledovali vznik tohto filmu, tvrdia, že o jeho úspechu boli presvedčení už od začiatku. Za dobrodružným príbehom, ktorý renomovaný časopis Variety nazval "magickým príbehom, ktorý dojme každého diváka bez rozdielu veku", stojí totiž Tim Sanders, skúsený producent fantasy trilógie Pán prsteňov.
Ústrednou postavou príbehu je Koro a jeho vnučka Pai. Koro mal odjakživa v malej komunite domorodých obyvateľov na Novom Zélande veľkú úctu a vážnosť. Narodil sa totiž s magickou schopnosťou rozumieť veľrybám. Ostrovania ho považujú za svojho najvýznamnejšieho obyvateľa, pretože práve s ním (a jeho schopnosťou) spájajú svoju identitu. Nadišiel však čas, aby Koro odovzdal svoje umenie a schopnosti mladšiemu nástupcovi. Prichádzajú mladí muži z celého ostrova, aby podstúpili skúšky, ktoré majú preveriť ich schopnosť načúvať veľrybám. Z nich má vzísť nový pán veľrýb... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (180)
Nádherné zobrazení něčeho pro nás úplně cizího, "kultury vyplazených jazyků". Skvélý film, skvělé herecké výkony, špičková režie a v neposlední řadě krásné tlusté velryby. ()
Nielen o potrebe nezabudnúť na svoje korene a legendy, aby sme nestratili svoju identitu, ale hlavne o prelomení citového "embarga" starého otca, ktoré musí zlomiť jeho vnučka v podaní veľmi uveriteľnej Keishi Castle-Hudgesovej. ()
Nebudu opakovat všechnu tu chválu, která tu byla zmíněna už předtím...pro mě je tenhle snímek přitažlivým nejen skvělým výkonem Keishi nebo Rawiriho Paratene, ale i prostředím, ve kterém se odehrává a které mě nikdy nepřestalo fascinovat...jediná maličkost, kterou bych filmu vytkla, je právě ono poseltví - samo o sobě má hodně co říct, ale občas to pro mě trošku skřípalo... ()
Krásný příběh z prostředí potomků domorodých maorů, jejichž prapředek se dostal na Nový Zéland na hřbetě velryby. Příběh malé "nechtěné" dívky, která se snaží prolomit tabu, že jen prvorozený chlapec se může stát novým prorokem a pánem velryb. Sledujeme, jak se dívka snaží dostat se více do přízně svého dědečka, který je jakýmsi vůdcem maorské menšiny a cvičí chlapce a učí je starým zvykům, aby se z jednoho znich stal očekávný prorok. Tvrdohlavý dědeček to stále odmítá a Pai musí překonat všechny chlapce, aby děda pochopil, že ona je tou pravou. Opravdu pěkný film z nezvyklého prostředí. ()
Jeden z nejnezapomenutelnějších filmů pro děti - tzv. rodinný film s přesahem - vztahy mezigenerační, mezipohlavní mezicivilizační i mezidruhové. :) ()
Síla tradic a moderní doba. Příjemný snímek. ()
Zase důkaz toho, že stojí zato sledovat a nepropásnout filmy mimo main streem. Jedná se o opravdu zajímavý a dobře natočený lidský příběh. ()
Krasny film z maorskeho prostredi, skvele herecke vykony, nadherna hudba a navic mam k Novemu Zelandu srdecni vztah, takze jak jinak nez - plny pocet boduuu!!! ()
Asi nejlepší demonstrace toho, jak hudba dokáže povznést film na docela jinou úroveň. Soundtrack od Lisy Gerrard je úžasně éterický a filmu vdechuje život. Bez ní by šlo stále o zajímavý a sdělný, jinak ovšem docela nudný a nezáživný snímek. ()
Pomalu, líně jak starý muž na pláži se zpočátku pohybuje tento film. Postupně se ale zmocňuje divákovi duše a nepustí. Více než milý příběh s prostředí které většina z nás zřejmě nikdy nepozná, komunity Maorů. Prostředí ale nepůsobí samoúčelně, naopak. Překvapuje místy až suchá civilnost, dodávající ale v druhé půlce filmu příběhu nezvyklou poetiku, kterou nikde jinde nepotkáte. Nenechte se zmást příběhem působícím z popisu romanticky. Tohle je pořádně silné drama, zacloumající srdcem. ()
Tak za tímto filmem se "schovává" pár členů Jacksonova týmu z natáčení Pána prstenů. A zřejmě se něčemu přiučili. Skloubit legendu o Pánovi velryb s dětskou fantazií náctileté dívky, kterou naprosto přesvědčivě ztvárnila Keisha C.Hughesová a za pár peněz...klobouk dolů. Začínám věřit, že cokoliv, co se natočí na Novém Zélandu, bude skvělé, ale I na Novém Zélandu vládnou předsudky. Předsudky vůči ženskému pohlaví. Mladá Koro,vnučka dosavadního Pána velryb, se domnívá, že by mohla být ona jeho následníkem.Jenže tradice velí vybrat muže. Zarputilost mladé dívky však odolává tlaku okolí a Koro si jde za svým cílem. Pán velryb může být jen jeden. ()
Pokud vám v životě chybí ukotvení v podobě staletých tradic tak vám doporučuji příběh o hledání vůdce maorského kmene s novozelandskými legendami střetávajícími se se současným světem. Magicky realistický příběh o hodnotách, na které jsme už dávno zapomněli. ()
Pán velryb je příběh o naději, tradicích a snaze o zachování vlastní kultury. V novozélandské vesničce odjakživa přežívá legenda o Pánovi velryb, vůdci kmene, kterým se stává vždy nejstarší muž generace. Když se však narodí malá Pai, poruší mnohogenerační mužskou linii. Její dedeček Koro se snaží najít nového vůdce mezi cizími, ale Pai přes veškerý odpor neodbytně směřuje k převzetí role, která jí byla určena. Nutno vyzdvihnout představitelku dětské role Keishu Castle-Huges. ()
Ta žába umí opravdu dobře plavat. V jejím věku naštěstí ještě nehraje, ale jen přirozeně funguje před kamerou. ()
Pro mě jednoznačně poněkud zklamání...ne v tom smyslu, že bych tento film nějakým způsobem chtěla hanět nebo snižovat opravdu profesionální výkon hlavní hrdinky, ale taková míra očekávání, kterou jsem do filmu vkládala, musela nutně vyústit v poněkud rozčarovaný pocit. Film je to poklidný, pohladí a upokojí, přesto vlastně už od začátku tušíme, jak skončí...ta jeho předvídatelnost a zatvrznenost místního šamana či co, který dívce, jejíž schopnosti přesahují veškeré jím vybrané chlapce, stále nevěří a rozdírá ji duši, je nepochopitelný a absurdní. Jenom proto, že se jí mezi nohama nehoupe....no, to už je trošku jiný soudek:) Prostě příběh je to vláčný a jemný, plný dojetí a emocí. Ze začátku je film možná až příliš nastavovaný, než se rozhoupe k akci nějakou dobu to trvá, ale zážitek, který společně s dívenkou prožíváme, když zpívá pro svého nepřítomného dědečka je ojedinělý, slzy skrápí polštář a na povrch vyplouvají všecky potlačované křivdy...já ti rozumím, maličká...konec je pak snový a možná i trošku banální svým konstatováním toho, co jsme všichni stejně tušili, a to, že ta malá holčinka prostě "je" Paní velryb. ()
To je úplně neskutečný film, byl před 20 lety a je pořád. Má to poetiku, jakou jsem snad nikde jinde neviděl, má to strašně nosný příběh a hlavně to má neskutečné poselství. Skvělý je ten průnik do kultury Maorů, oni teda nehrají jen rugby o) ()
Skvělý film, určitě. Ale stal jsem se obětí obrovských očekávání, takže jsem myslel, že to bude taková novozélandská Amélie...Nebo nevim, co to znamená "poetický film":/. ()
Velmi krásně poetický příběh z Nového Zélandu. Líbí se mi filmy, které jsou něčím vyjímečné, které poukazují na národ, který je nám evropanům cizí. Na jejich zvyky a na jejich samotný život. Velmi mě potěšila hudba, která tomuto filmu dodala příjemné pozadí. ()
Absolutně nádherné, smutné, dramatické. To je Whale Rider. Scéna s velrybama bylo opravdu city požírající záležitost. Zajímavý komentář :Subjektiv ()
Související novinky
Let číslo 103
Jestli teď očekáváte informaci o plánovaném pokračování nebo remaku Letu číslo 93, nejspíš vás zklamu. Tentokrát se filmaři rozhodli zfilmovat jinou leteckou tragédii. Roku 1988 se po výbuchu bomby… (více)
První vůdce Maorů, zakladatel národa jménem Paikea, připlul na Nový Zéland z Havaje na hřbetě velké velryby. Paikea je pro Maory něčím jako vladyka Čech pro Čechy, ovšem s tím podstatným rozdílem, že je nedílnou součástí jejich kultury a náboženství (a ne výmyslem spisovatele) a jeho mužští prvorození potomci jsou maorskými vůdci nepřetržitě až do současnosti. Poslednímu následníkovi Porourangimu však jeho žena porodí dvojčata, chlapce a dívku, a při porodu zemře ona i její syn. Náčelník Koro však svou vnučku, kterou otec pojmenoval Paikea, není ochoten akceptovat. Žena nemůže vládnout. Moderní Maorové příliš nectí tradice, Porourangi se toulá po světě a nechce převzít své povinnosti a malá Paikea má před pubertou. Koro zakládá školu kmenových tradic a tomu nejlepšímu prvorozenému chlapci z jiných maorských rodin chce předat pomyslné žezlo. Paikea musí vybojovat svůj zápas s legendou a získat úctu svého dědečka. /-------------/ Film Pán velryb má dvě roviny - první reálnou a současnou s problémy maorské menšiny v západní civilizaci, rodinnými peripetiemi, generačními problémy a válkou pohlaví a druhou mystickou s promluvami Paikey a scénami s velrybami. Realita je přerušována komentářem Paikey, který směřuje a vysvětluje děj na plátně s trochu jiného úhlu pohledu a nakonec se obě roviny protnou a vypointují příběh o novém maorském prorokovi, který přinesl změnu do staletých tradic. Důležitou součástí snímku jsou původní obřady v maorštině, ovšem působí záměrně mírně ironicky. Když je provádí starý Koro, cítíme ze strany jeho diváků kromě vrozeného respektu také skepsi lidí moderní doby. A pokud je provádí děti v rámci normální nebo kmenové školy, je to milé a komické svou nedokonalostí. Obzvlášť zpívané promluvy jsou chvílemi hrozně vlezlé a někdy nepříjemné na uši (ovšem na jódlování nemají), ale má to svůj skrytý důvod, který v závěru slouží jako posílení mýtu - tedy učit se kvílet není taková ztráta času, jak by se mohlo zdát. Hlavním motorem příběhu jsou rodinné vztahy. Kdyby Porourangi byl poslušným prvorozeným, oženil by se na přání otce znovu a zplodil dalšího prvorozeného chlapce. Kdyby Koro nebyl tak tvrdohlavý, nikdy by Paikea nemusela tolik bojovat o své uznání a nebyla by dost dobrá pro své poslání. Kdyby její otec nejezdil po světě, nebyla by Paikea tak fixovaná na dědečka. Při různých problémech je ale u všech rodinných příslušníků, včetně babičky, strýčka Rawiriho a jeho ženy, cítit obrovská sounáležitost, která vytváří pevně semknutou komunitu, a když do toho započítáme i přátele a sousedy, máme zde klasické kmenové společenství, pyšné na svou minulost a kulturu. Zvlášť dobře je to vidět v závěru při scéně s umírajícími velrybami. Atmosféru dokreslují podmořské záběry na nádherné a majestátní velryby a také ty konstruované pro umírání vypadají jako živé tedy umírající. Velkým kladem filmu jsou výborné herecké výkony ve všech rolích, ale nejlepší byla Keisha Castle-Hughes jako Paikea, v době natáčení třináctiletá, na které film staví. Byla za svou roli právem nominovaná jako nejmladší v historii na Oscara v hlavní ženské roli. Je napůl Maorka, její otec je Australan. Obávám se, že na fotografiích z nominačního večera už po roce ztratila hodně ze své dětské roztomilosti a je otázkou, jestli se jako dospělejší uchytí. Každopádně ji určitě uvidíme v dokončovaném třetím pokračování nových Star Wars v menší roli jako další královnu Naboo. () (méně) (více)