Caligula

Malcolm umí kmitat mechanicky i nad pomerančovou kůží. Takhle se to dělá, a já chrapoun furt otravoval s předehrou....Vynikající ztvárnění dekadence, která sem tam postihne kdekterou kulturu. Možná se zde leckdo odhalí téměř nad kotník, tak na to nekoukejte třeba s dědečkem, ať vám nepobryndá botky. Cinty některých expertů na téma - takhle to teda nevypadalo - odsouvám touto poznámkou: dejte mi absolutní moc a dostatek lidských prostředků, a uvidíte teprve péčko. Láska prochází žaludem, láska k moci i gonádami, o tom žádná. Toto je ztvárnění Říma nejen tak, jak vypadal před uprdelením ježíškomilů, ale i tak, jak si jej rád představuji já. (03.06.2012)

Co se k tomuhle dá napsat? Když jsem slyšel o zvrhlém, drsném, ukazovat nahotu se nebojícím filmu jménem Caligula, vážně jsem nečekal hollywoodské porno, ve kterém chyběl snad jen ten opravář kopírky. A to jsem si ještě pustil uncensored verzi s pětačtyřiceti v kině nezveřejněnými (a taky nezveřejnitelnými) minutami navíc. Člověk na to čumí a vlastně nevnímá. To, že jsou tam dobře zahraní oba císařové a pár dalších postav jsem si všímal jen ze začátku, to když mě ještě neovládla jakási otupělost. Takové to: "Za půl hodiny to vypnu... Ale nechce se mi vstávat a kdo ví o co přijdu. Nechám to běžet." Pak už šel všechen obdiv stranou. Když je někde samoúčelné násilíí nebo erotika, neštkám na to. Ale co je moc to je moc. Nakonec se mistr režisér asi tak zakoukal do všech těch scén, až zapomněl udělat pořádný závěr. Takže se celou dobu koukáte na porno okořeněné trochou neškodné pedofílie, nekrofílie (ne, zklamu vás, zoofílie chybí, ale je tu nová úchylka - papyrofílie), krvesmilství a jedním dvojitým znásilněním, to vše prokládané znechucenými pohledy spiklenců jen aby byl Caligula v posledních pěti minutách zavražděn i s manželkou a dcerou, to vše jakoby mimochodem. Kůň tam sice byl, ale jeho jmenování senátorem se nedočkáte stejně jako sochy oblékané podle panovníka. Prostě kdyby měli příběh a logika stejnou váhu jako prsa a penisy, nestyděl bych se tomuhle nestydlivému filmu dát průměrné hodnocení. (06.03.2011)

Rozhodl jsem se vidět tu takzvanou "hardcore" verzi. Nikoli proto, že bych snad byl nějakým úchylem. Nýbrž proto, abych nebyl o nic ochuzen a aby moje hodnocení mělo maximální váhu. Z mého neodborného pohledu se jednalo o naprosto vynikající vykreslení dané doby. Čestný člověk byl špatný Říman. Bohužel se daná pravda zachovala dodnes. Respektive si takhle nějak danou dobu představuji já. Co si budeme povídat. V letech 37 až 41 přeci jen nebylo kulturní vyžití na kdovíjaké úrovni. Lidé mohli tu a tam zajít na nějaké ty krvavé hry, ale to bylo vesměs všechno. Není tedy divu, že se velké oblibě těšilo souložení, a to s kýmkoli, kdekoli a kdykoli. Kdybych v dané době žil, tak bych také souložil. Tento snímek je pornem, které disponuje tím vůbec nejlepším dějem, jaký jsem v daném žánru měl štěstí vidět, a proto jsem se zkrátka nenudil. Hadů, bobrů a kůzlatek vám před očima proběhne opravdu hodně, ale bylo to zkrátka nutné k navození té správné dobové atmosféry. Pozastavovat se nad tím je naprostá sprostost, kterou daný člověk poukazuje tak maximálně na svoji obrovskou omezenost. Pokud člověk ve zdraví neustojí pohled na pár pohlavních orgánů, tak potom není takový člověk ani kouskem duše schopný pochopit mentalitu dané doby, která ovlivnila a stále ovlivňuje naši dobu mnohem více, než si je většina populace schopna připustit. Zdejší moralisté by se měli pozastavovat spíše nad tím, proč se na této databázi objevují reklamy na vibrátory, které mají se světem filmů nulovou souvislost. Kromě sprosťáren snímek nabízí také vynikající příběh o moci a vším s mocí spojeného. Trošku mě mrzí, že si toho málokdo všimne. Možná by stačilo, kdyby se diváci nekoukali na snímek s plným šourkem, či vlhkým rozkrokem. (12.12.2016)

Prostopášně zvrhlé a operně opulentní dílo nejen ve smyslu, co se finálně otisklo na plátno, ale také z hlediska produkčního pojetí a kolize několika umanutých vizí nabubřelých egomaniaků, kteří se na tomto projektu sešli. "Caligula" pověstně existuje v mnoha verzích přičemž osobně se domnívám, že k docenění všech aspektů tohoto počinu je třeba absolvovat nejdelší dostupnou, 156 minut trvající verzi. Jistě, že je zparchantělá a vulgární a nerespektuje domnělý tvůrčí záměr Tinta Brasse ve prospěch zhůvěřilé nesoudnosti produkujícího zakladatele Penthouse Boba Guccioneho. Ale přesně tím právě že "Caligula" má být. Představuje okázalou velikášskou vizi okázalého velikášství, koroze soudnosti v pozici absolutní moci a nezpochybňované autority. Stejně tak lze žasnout nad blouznivým míšením estetiky moderní opery s brassovským obšournictvím a penthousovou budoárovou pseudo-erotikou. Ve výpravě se snoubí laciná spektakularita s designovou nezřízeností, přičemž součástí dekorací se stávají také živé sochy penetračních performerů, kolem nichž pompézně deklamují herečtí velikáni. "Caligula" prostě zosobňuje nehoráznost ambicí Guccioneho natočit velkofilm pro dospělé, k čemuž si příznačně vybral stejně nabubřelé hovada Vidala a Brasse. Navzdory nafrněným prohlášením oněch dvou pánů ale film zůstává Guccioneho projektem a díky němu také působí tak unikátně nesoudně. ___ Je roztomilé, že se Thomas Negovan coby umanutý fanoušek, příznačně přesvědčený o správnosti svého pohledu, pustil do počinu "Caligula – The Ultimate Cut" (dříve též "Caligula: Orgy of Power"). Zaštítěn představou, že vysmívané a haněné dílo pozdvihne, se jal pomocí počítačových triků vylepšovat výpravu, vyházel explicitní záběry a z dříve nepoužitého materiálu vybral jetí s méně absurdně vyznívajícími výkony. Při tom se dušoval tím, že jeho verze bude oním brassovským režisérským sestřihem podle poslední verze scénáře. Na to mu ale Brass nakašlal a celý projekt zažaloval. Nejedná se tedy o příspěvek adorované kategorii režisérských verzí, ale pohybujeme se v hájemství modování či fan editů, kde jen umanutí fandové odmítají přijmout dílo takové, jaké je jim předkládané. Jinými slovy fajn kuriozita, ale "Caligula" zůstává navždy jen jeden - zparchantělý, fantasmagorický, nesoudný, ale díky tomu také fascinující. (16.07.2023)

Film, na který se mnoho lidí dívá s nechutí a považuje ho za hotový nevkus. Nevím, jak moc se s tímto názorem stotožňuju, nicméně je třeba ocenit snahu, co nejvíce přiblížit Caligulovu vládu, což se do jisté míry podařilo a to hlavně zásluhou McDowella, kterému to šílenství přímo sršelo z očí. Tak jako tak mě to až příliš často nudilo, a to považuju za problém i u sebekontroverznějšího filmu. (21.07.2010)