Caligula

Oslava pornografie v jeho najveľkolepejšej forme. Spiknutie producentov voči režisérovi Tinto Brassovi je hodné samotného sfilmovania a predstavuje niečo, čo sa v Ríme tej doby dialo na dennom poriadku. Príbehovo zúfalý, ale pre vybalancovaný chod dejín kinematografie, dôležitý snímok. Ak chcete vidieť oscarových hercov v porne, nečakajte. (01.03.2015)

caligula. ztezi si pro svuj historicky snimek muzete vybrat lepsi osobnost. krome notoricky znameho zvoleni kone senatorem ma ve svem repertoaru nekolik dalsich vicemene zavrzenihodnych zalezitosti, jako treba incest nebo masove vyvrazdovani. nic zvlastniho. alespon pro tvurce caliguly z roku 1979 a jeho producenty z penthousu zcela urcite, a proto se rozhodli misto historicke inscenace natocit epicke porno z prostredi stareho rima, ktery byl mozna dekadentni, ale urcite ne TAK dekadentni, jako v tomhle zcela prumernem filmu. (18.05.2009)

Postava Caliguly má v sobě nezměrný příběhový potenciál, který zde byl úspěšně a velmi brutálně zabit. Stačí se podívat na herecké obsazení ve složení: bobr Řehoř, bobr Antonín, Malcolm McDowell, bobr Štěpán, Helen Mirren a konečně celá Hujerovic bobří rodinka; a je nám jasné, s jakým záměrem pan Brass celý film natáčel. Bezpředmětné orgie, které se možná honosí jistým diskutabilním historickým podkladem, avšak ve výsledku postrádají z dobrých 70% jakýkoli vyšší význam. Dvě hvězdy pouze za hudbu, herce (ale proboha ne za bobry) a za odvahu znázornit slavné bohémské císaře také z trochu jiné, možná opravdu pravdivější perspektivy. 45% (28.12.2014)

Film, na který se mnoho lidí dívá s nechutí a považuje ho za hotový nevkus. Nevím, jak moc se s tímto názorem stotožňuju, nicméně je třeba ocenit snahu, co nejvíce přiblížit Caligulovu vládu, což se do jisté míry podařilo a to hlavně zásluhou McDowella, kterému to šílenství přímo sršelo z očí. Tak jako tak mě to až příliš často nudilo, a to považuju za problém i u sebekontroverznějšího filmu. (21.07.2010)

S dekadencí jsem pořád kámoš a Caligula navíc představuje korunovaného krále zvrhlosti, čili je má hlava o to víc v pejru. Je-li nějaká historická nesrovnalost, pak se nebudu otírat o císařův majestát a raději se vyslovím přímočaře: bylo to skvělý. Brass je pro mě exemplářem nechutným a to, že jsem mohl nakouknout do jeho perverzní hlavy, bylo spíš poděkování, než znepokojení. Asi je to tím, že jsem takovej. Vyjma téhle fascinace, obdivuju výkon mechanického pomeranče, který byl snad políbený dekadentní múzou. Caligulu prostě nemohl hrát jiný herec. Velmi psychotropní zážitek! (06.06.2010)