Úžasná událost

Nadherny film. Frank Capra bol fakt rezisersky megatalent, ktory proste nemozno spochybnit. Filmu dominuje Longfellow Deeds, ktory necakane zdedi velku cast penazi, a odchadza do mesta /New York/ z kludneho vidieka. V roli pana Deedsa sa predstavil Gary Cooper, ktory uz mal za sebou prestup z Paramount Pictures do Columbia Pictures. Reziser Frank Capra chcel angazman prave Garyho Coopera, dokonca produkcia filmu Mr. Deeds goes to Town musela stat kvoli tomu, aby bol Cooper volny /mal hrat v dalsich filmoch/. Zaroven pre samotneho Garyho Coopera je tato jedna z najpriznacnejsich roli, pricom pri nom herecky zaziarila aj Jean Arthur, ktorej kariera bola nakopnuta k lepsim metam prave vdaka tomuto filmu. Samotna Jean Arthur samozrejme vo filme povodne vobec nemala byt, uvazovalo sa o Carole Lombard, ale ta na poslednu chvilu /tusim par dni pred prvou klapkou/odriekla svoju herecku ucast. Tak dostala rolu pani Arthur. Zaujimave prostredie US vidieka 30. rokov urcite stoji za pozornost, dalej vysoko vyzdvihujem herecky vykon pana Garyho Coopera a Jean Arthur. Dialogy su prepracovane. Isteze z filmu sa siri ista naivita a idealizmus, ten vsak rozhodne nie je na skodu. Film Mr. Deeds goes to Town bol nominovany v 5. kategoriach na Oscara, a jednu sosku si odniesol domov samotny Capra. Tusim za reziu, ale to nie je az tak podstatne. 100 % (21.01.2014)

Pohádkové schéma na bázi "Jak Honzík ke štěstí přišel" převrácené ku potřebám i časoprostoru klasického hollywoodského snímku, jehož upřímný charakter patří navzdory a možná i zásluhou strašáku tehdejší hospodářské krize k tomu nejkrásnějšímu v dosavadních dějinách filmu. Úžasně natočený, ještě lépe zahraný a nesmírně oslovující nadčasový příběh o tom, že peníze jsou všechno, ale zároveň nic. Geniální v zábavných a inteligentních dialozích, v citlivě vsugerované romantické linii a v onom upřímném vyobrazení střetu dvou světů - neutišitelné hamižnosti s přirozenou laskavostí a solidaritou, který si speciálně zaslouží veškeré komplimenty, jaké může dát obyčejný divák obdařený alespoň špetkou sociální empatie a filmové lásky dohromady... 100% (06.12.2015)

Zacinam tomu cernobilemu idealismu Franka Capry, kde dobro zvitezi docela prichazet na chut. Tohle je vyborna zalezitost, pro me trosku zdistortovana faktem, ze jsem uz driv videl Sandleruv remake, takze jsem znal predem koncept, ale na druhou stranu o to vic ocenuji olschool eleganci mnohem lepsiho originalu, ktera se line celym filmem s obema vybronymi protagonisty v cele. Zatimco Sandler je tradicni moderni sasek, Gary Cooper je herec z jine ligy, o ukazkove retro blondyne Jean Arthur ani nemluve. I'm pixilated. 8/10 (26.01.2013)

Dlho som tento film zháňal v takej kvalite obrazu i zvuku,aby som si ho mohol vychutnať,žiaľ,musel som sa uskromniť s nie príliš dobrou nahrávkou,ale......bolo to aj tak skvelé.Gary Cooper mal niečo,čo nemal žiaden iný herec v tej dobe,a to tú najúžasnejšiu prirodzenosť,akú som kedy u herca videl.Tento film je napriek typickým atribútom klasického hollywoodskeho filmu obdivuhodne nadčasový a nechýba mu rozprávkový ,,podmaz",v tom je Capra jednoducho neprekonateľný. (09.04.2018)

Longfellow Deeds ~ zcela univerzální příklad někoho, kdo má v sobě, abych tak řekl, "příliš přírody", kdo je tak trochu "pixilated" (odchován skřítky) ~ někoho, kdo je skrnaskrz čestný, přímý, upřímný, lidský, spontánní, kdo se vůbec, ale vůbec nebrání hře (ostatně, sám hraje na tubu, skládá básně); pro mnohé jistě (zranitelný) prosťáček boží ~ učiněný Candide, nevinnost sama!, při tom ale příčetnější než kdokoli jiný a vnitřně svobodný k tomu. Nepřekvapivě jej mají v oblibě zvířata (již úvodní Deedsův nástup na scénu je doprovázen radostnou reakcí psa). Obdivuje se velkým postavám minulosti, těm zářným příkladům amerického snu. Při jedné příležitosti dokonce cituje Thoreaua ~ ano, toho advokáta všeho divokého a nespoutaného! (Kdo bez donucení cituje Thoreaua?) Zkrátka a dobře, už předlouho mě žádná filmová postava tak upřímně a ze srdce nedojala svou nezkažeností a prostou krásou prostou všech rafinovaností. Odít se tak do rubáše deedsovské skromnosti, nezištného zájmu o druhé, dětského nadšení... Kdo by o tom alespoň jednou nesnil? (03.01.2014)