The Kiss of the Vampire

V čem jsou některé hammeroviny lepší než ty slabší, když mají stejné produkční hodnoty (výprava, kostýmy, hudba...) a pokaždé jde spíše o estetický a nostalgický zážitek, než o děsivou hororovou jízdu? V postavách a jejich hercích, a ve scénáři a režii, která všechny aspekty příběhu nastaví a sladí do dramaturgicky funkčního celku. V této hammerovině Dona Sharpa funguje všechno jak má. Přestože to není děsivá hororová jízda, cítíte tichý strach lokálních obyvatel sužovaných temnotou, respektujete vznešeného hlavního upíra, prožíváte bezmocnost hlavních postav a spoléháte na místního “Van Helsinga”, že jim pomůže. Přestože je ochlasta, je ze všech postav nejlidovější, nejodhodlanější a nejméně bojácný. (16.10.2020)

Aj keď snímky štúdia Hammer kvalitou kolísali z hora nadol, stále si vedeli udržať poctivú atmosféru, ktorú vytvárala vizuálna a zvuková stránka. Tento pomerne kvalitný horor môžme pridať k tým jemne nadpriemerným aj napriek tomu, že napätím extrémne neovplýva, násilie je tu lightkové, nahoty sa stráni a upírska akcia mohla byť prezentovaná na väčšej ploche. (14.05.2013)

Moc hezký horůrek, který si potrpí na eleganci a na smyslnost - všechny ty dámské róby, plesový rej masek, opojný valčík - Belle Époque jak vystřižená, upíři tu mají styl. Film má opravdu pěkný obraz, gotickou atmosféru, prostě vše jak má být. Scény nakousnutí hlavní hrdinky óbrupírem (ta hlavní hrdinka je opravdu k nakousnutí) i téměř nakousnutí hlavního hrdiny pěkně smyslnou upírkou jasně ukazují, že to krvesání je taková viktoriánská metafora sexu. Jediné, co opravdu zestárlo, jsou ti trikoví netopýři. Ty musí jeden přetrpět. (25.09.2011)

Vyborna hammerovka, film v ktorom o upire az tak nejde: Brojler! skor ide o boj o vlastny zivot. Koniec Brojlera! Treba vyckat, lebo prva polka sa dost vlecie, potom uz film ma tempo. Skoda len strasidelnej atmosfery, ta skor nefungovala ako fungovala a tie netopiere boli gumenne, co dost zrazilo moje hodnotenie filmu : 52 % (29.04.2017)

Hammer. Čistokrevný produkt tohoto fenomenálního britského studia se vším, co k tomu patří - v tom dobrém i (bohužel) zlém. Film je to ale zábavný a velice dobrý. Kdo by to byl tušil, že v Bavorsku se na hradě "christopherleeovského" aristokrata (ta podoba s ikonou Hammeru je více než zjevná, tvůrci ho tam nejspíš chtěli, ale asi měl jinou práci) skrývá tolik rozkošných mladých sexy upírek; kromě hlavní hrdinky, o kterou celou dobu jde, jsou všechny nesmírně půvabné. Kladivářské studiové Bavorsko je přesně tak atmosferické, jak se od gotického hororu očekává - bouřky, déšť, mlha, sychravo v lese leze až z obrazovky. Krev je zářivě červená (pohříchu je jí strašně málo) a málomluvný bijec upírů solidně charismatický. Nóvum je averze upírů pouze vůči přímému dennímu světlu, když je pod mrakem, tak jim to nevadí, a třebaže profesor Zimmer tvrdí, že to jediné jim ublíží, funguje na ně i česnek, kříže, prostě klasika. První polovina filmu s tajemnými náznaky, kdy ještě není jasné, o co přesně půjde, nemá jedinou chybičku, bohužel s přibývající akčností se všechny atributy pomalu vytrácejí; naštěstí nevyprchají všechny. Závěr je proto poměrně uspokojivý, i když stručný a zbytečně zkratkovitý - a gumoví netopýři roztomile nerealističtí. Zkrátka chyběla nějaká dlouze zapamatovatelná scéna, něco navíc, něco extra - a přitom byly možnosti (třeba při rituálu toho vampýrského kultu)! Takto jde jen o nadprůměrně dobrý film, kterému k dokonalosti chyběl uspokojivý závěr - anebo účast Cushinga a Leea v jejich obvyklých úlohách. To by potom byl biják! (16.10.2015)