Smrt panen

Sofia, cara mia, to bylo něco úžasného. Dokázala jste, že mi poprvé v životě Kirsten Dunst přišla jako dobrá herečka a fyzicky atraktivní děvče. Natočila jste skvělý příběh o nespoutanosti mládí, svobodě, puritánství, křehkosti duší a lecčem dalším co neumím slovy postihnout, jen to cítím. Z nějakého důvodu ale půjdu "jen" na 80%. PS: Ten důvod přišel o pár let později a jmenoval se Lost In Translation. (01.02.2005)

........Vskutku zajímavý debut začínající režisérky. Jak se říká, jablko nepadlo daleko od stromu a u Sofie jakbysmet. Řemeslné umění otce, od kterého se hodně naučila, morální podpora svého manžela Spika Jonze, její herecké začátky, studium výtvarného umění, vytváření scénářů, to vše je zahrnuto ve všech jejich zajímavých a nezvykle komorních dílech. Zde jde o adaptaci románu J. Engenida. Její zdařilý dobový kousek ze 60..70 let je teenegerský vyprávěný příběh. Hudební kolorit k filmu vytvořili dva mladíci z městečka Versailles. Soundtrack Air je jemná instrumentální hudba, která úžasně splývá s dějem a v některých chvílích nabývá převahy nad vlastní vizuální stránkou....Pokud další činnost Coppolové zůstane ve stejném tvůrčím myšlení a pojetí, pak se tedy máme SAKRA na co těšit !! (13.11.2004)

Vskutku podivný snímek. Po celou dobu sledování jsem tak nějak klopítal, nechápal, čekal na rozřešení, ale zároveň mě okouzlila prazvláštní atmosféra Smrti panen a já dychtivě hltal každý záběr. Možná tento Sofiin počin patří mezi filmy, které divák prostě nepochopí napoprvé (jakože já ho nepochopil), a tak si ho možná ještě někdy znova pustím. Třeba až ho pochopím, zvýším hodnocení na plný počet. P.S. Fanouškům Kirsten Dunst Smrt panen vřele doporučuju, užijete si ji dosytosti (pokuď to teda vůbec jde ;-) ). (02.04.2010)

Děvčata, která chtěla jen žít jako všichni ostatní, smát se jako všichni ostatní. Ale něco jim v tom bránilo. Ztráta iluzí, obyčejný mladistvý strach… Kde se v nich vzala ta síla zrealizovat tak hrůzný čin? Film podává svědectví o jednom předměstí ze sedmdesátých let a tragédii rodiny Lisbonových. Kouzelná atmosféra s kouzelnou hudbou. A parta kluků pořád nemůže pochopit, proč to ty dívky tenkrát udělaly. A já také ne. Pět krásných slečen… Proč? Nebýt téhle skutečnosti, tak je to film na prahu dokonalosti. Takhle zůstává „jen“ příjemnou výpravou s několika mrazícími momenty. A Sofia Coppola nesporným režisérským talentem. (15.04.2007)

Film o dospívání, jaký jste patrně ještě neviděli. Značně netuctově zpracovaný podivný příběh, který už ale víckrát vidět nemusím. Je totiž tak těžko stravitelný a depresivní, že bych se vůbec nedivil, kdyby ho někdo označil za nejnudnější film všech dob. To já ale vzhledem k pozoruhodnému režijnímu mistrovství Sofie Coppolové (umí přimět diváka zamyslet se, navodit atmosféru, vést herce, vyjadřovat emoce bez zbytečných keců, včas stříhat i vybírat kvalitní muziku) a nadprůměrným hereckým výkonům Jamese Woodse, Kathleen Turner, Kirsten Dunst a Joshe Hartnetta prostě nemůžu ani za mák udělat. 70 % (05.02.2005)