Hlídka v Ardenách

Prazvláštní film, který odsuzuje válku tím, že sbližuje nepřátele (koulovačka ve sněhu je nejvíc). Snad v žádném jiném válečném filmu nezažijete, aby americký, umírající voják litoval padlé Němce., každopádně v dané chvíli je litujete taky, stejně jako Američany. Film místy silně připomíná Šťastné a veselé, jediné, co mu z mého pohledu ubírá na kvalitě je jeho tak strašně specifický look z devadesátých let, když pak k tomu přidáte první polovinu filmu, vyjde Vám celkový dojem, že se díváte na Věřte nevěřte o delším, byť o dost kvalitnějším díle. Právě díky tomuto vzhledu působí film místy dost lacině, přesto se neodvažuji snížit hodnocení, protože minimálně za pozornost tenhle počin rozhodně stojí. (31.01.2011)

Tohle mi hodně připomnělo další válečný film, jen z té první světové války Šťastné a veselé, tedy do jisté doby. Velmi pěkný film se slušným obsazením. Sice skoro bez akce ale přesto na každého válečného fanouška určitě dokáže zapůsobit, nelituji toho že jsem se na něj podíval, stálo to za to. Filmy z Ardénských lesů jsou moc zajímavé v nedávné době jsem viděl Přežili jsme Ardeny to můžu též doporučit. (14.12.2012)

Ze začátku jsem tomu příběhu nějak nemohl přijít na chuť, ale ve druhé půlce (a hlavně konec) se to rozjelo. Ty rozpaky ze začátku byly pravděpodobně proto, že jsem tak nějak čekal klasickou válečnou akci, ale chyba lávky. Ostatně to jen ukazuje, že válka není plná hrdinů a bojechtivých "vojáčků" - tihle kluci válčit nechtějí a smiřme se s tím, že i na druhé straně jsou Němci, kteří na vůdce z vysoka... no a když se takové skupiny potkají ve válce...,ale musím říci, že jsem ten zvrat čekal již od chvíle, kdy se začalo rýsovat ta "dohoda". SPOILER: dosti zajímavý obraz je ten, kdy při cestě na ošetřovnu ve vojenském jeepu umírají bok po boku americký voják židovského původu a zraněný německý voják - nějaká "rádoby nadřazená rasa nebo ta podřadná" jsou ve chvíli kde tam. Ve výsledku tento snímek funguje - dávám mu za ****. Na druhou stranu musím ale uznat, že film Tichá noc se mi líbil víc. (26.02.2014)

,,Voni nás koulujou... co když válka skončila a nám to neřekli?! '' . Hlídka v Ardenách je parádní válečně - psychologický film. Jsem si jist, že v reálu by klíčové momenty mohly proběhnout mnohem méně komplikovaně, ale což. Film má perfektní spád a z kraje i lehce strašidelnou atmosféru. Herci jsou naprosto uvěřitelní a všichni sympaťáci (jak by ne, je to tam samá hvězda). Neměl jsem problém uvěřit, že se jedná o četu mladejch americkejch kluků, kteří odjeli za oceán kopat Nácky do prdele - akorát, že se jim při tom kopání původní četa neustále zmenšuje o další a další padlé... V Ardenách se v roce 1944 dělo lecos, věřil bych, že kniha mohla mít reálný základ. Ne každej Němec byl fašista a ne každej měl chuť padnout, když už to s tou tisíciletou Třetí říší bylo už po 5 letech válčení řádně nahnuté... Lehce mi nesedl hudební doprovod, ten rok 1992 se na tom docela podepsal nepříjemnými syntetyzátory v té době sice moderními, ale pro mne stále neskutečně umělými a špatně poslouchatelnými. Také mne zaujalo, že nikdo z patroly neměl u sebe sapík Thompson. Každý měl jen karabinu M1 (i poddůstojník). No a v závěru sice krátký ale přesto jasný záběr na postupující německou techniku opět ukázal na americké M3A v německé kamufláži... Ať tak či tak, tohle jsou 4 solidní vánoční kolečka německého salámu. * * * * (28.11.2013)

Válečný film, v kterém mě chybělo příliš moc na to, abych ho prohlásil za kvalitní. Nebyl zde žádný náboj, žádná akce, žádná pořádná atmosféra a to ani nemluvím o nevyužitých hercích, kteří se zde spíše promenáduji ve sněhu, staví sněhulák a koulují se, než aby hráli. Podobné téma šlo určitě natočit mnohem poutavěji. (22.11.2007)