Už tady nežijeme

Film, který velmi věrohodně vychází z rozdílné psychologie čtveřice postav a rozehrává s nimi na první pohled banální hru na manželskou nevěru, která ovšem nesměřuje k žádným klišé. Skoro to vypadá, že se nám snaží říci, že nevěra může být lékem na manželské problémy, ale jen dokud se k ní člověk nepřizná. Pak idyla imploduje a některý ze vztahů se zhroutí. U každého z podváděných / nevěrných to ale může být jiný vztah. Žádná z postav není černobílá a nic tak jednoduchého jako rozdělení na hajzly a dobráky tu nehledejte. Takový malý nenápadný film, ale byla by škoda ho nevidět... a trochu se nezamyslet. (30.07.2010)

Už v Barevném závoji jsem měla dost potíže s Curranovým zdlouhavým a podle mě trochu těžkopádným stylem, ale dobrý, tam se mi to docela hodilo k ospalýmu tropickýmu prostředí. V tomhle příběhu to bylo spíš na překážku a brzdilo to i herce, který se jinak do jednoho umějí skvěle odvázat. Fakt mě nebaví sledovat neustálý záběry na tekoucí vodu v doprovodu otravný hudby, kdy se děj odvíjí šnečím tempem, postavy jsou totálně odcizený divákovi a celý to ve mně budí chuť sednout si s níma do obejváku, popadnout notes a přeptat se, jaký z toho mají pocity. Tenhle styl rodinného dramatu fakt ne, díky - kdo ví, možná mi to víc sedne, až mi bude táhnout na čtyřicítku a manžel se zabouchne do mojí kamarádky, ale jak se znám, v takový situaci bych si pustila spíš Kill Bill :-) Když psychoanalýzu, to se poohlídnu radši u Begmana! (15.07.2011)

Na dotek, který je v podstatě o tomtéž, mě svého času nedchl a je zajímavé, že dva filmy se shodnou tématikou u mě dokážou vyvolat tak protichůdné emoce. Mohl bych napsat, že mě Curranův film nudil, a byla by to pravda v tom smyslu, že nejméně každá druhá scéna, ale co to povídám, každá scéna, byla zhruba třikrát tak dlouhá, než by bylo vhodné. Ale to je jen část pravdy, protože ve skutečnosti mě tohle drama spíš dráždilo. Měl jsem intenzivní pocit, že si tady na velké sdělení a city jenom hrají, že to je takový rafinovaný kýč pro festivalové publikum. Samozřejmě Naomi Watts je náležitě půvabná, a co si budeme povídat, v těch hanbatých scénách (které opět považuju za laciné lákadlo pro mužské publikum) k nakousnutí, Laura Dern je výborná charakterní herečka, jenže mi přišlo, že tady nemají co hrát. Manželské krize jsou barvitě popsány v nespočtu dramat a v tomhle žebříčku pro mě Už tady nežijeme rozhodně nebude figurovat na předních místech. Celkový dojem: 40 %. (06.10.2010)

vybornee!!! po hereckej stranke absolutne bezchybny stvorlistok.. laura dernova je velmi sarmantna a co sa tyka herectva zatienuje aj vzrusujucu naomi wattsovu.. z muzskej posadky je radost pozerat sa na marka ruffala, ktoremu by svedcalo keby sa objavoval castejsie v silnych projektoch (v zodiacovi bol excelentny). po pribehovej stranke tu mame premisu, ktora sa vam moze zdat povedoma napriklad z ang leeho ladovej burky alebo ako spomina le_chuck z filmu closer. casto v komentaroch zaznieva slovo "emocie", a tie su fakt skutocne a lezu totalne pod kozu. we don´t live here anymore je velmi silnym filmom s paradne vykreslenymi charaktermi a smrdi to vsetko realitou.. radost kukat na taketo filmy 80-90%. (09.12.2007)

Skvělé komorní drama o prohození manželských párů mezi přáteli. Co je k tomu vedlo, když ke všemu mají malé děti a vlastně celkem spokojený život? Někdy ho mít můžete a šťastní nebudete, tak jako excelentní Laura Dern a Mark Ruffalo, kterým sekunduje Naomi Wats a Peter Krause. Když nemáš štěstí, nemáš ani lásku. Jo. (24.12.2012)