Život je čudo
La Vie est un miracle
La vita è un miracolo
Hungry Heart
Život je zázrak
Režie:
Emir KusturicaScénář:
Emir KusturicaKamera:
Michel AmathieuHrají:
Slavko Štimac, Nataša Tapušković, Vesna Trivalič, Vuk Kostič, Aleksandar Berček, Nikola Kojo, Dana Todorović, Marko Jeremic, Mirjana Karanovič (více)Obsahy(1)
Bosna 1992. Luka, srbský inženýr z Bělehradu, se usadí ve vesnici na konci světa se svojí ženou Jadrankou,operní pěvkyní, a se synem Milosem. Luka připravuje stavbu železnice, která přemění tento zapomenutý kraj v turistický ráj. Hluboce ponořen do práce a zaslepen přirozeným optimismem, Luka jako by ani nevnímal stálé hřmění blížící se války. Když boje vypuknou, Lukův život je vzhůru nohama. Jeho žena Jadranka se mu ztratí v objetí jednoho muzikanta, zatímco jeho syn je povolán na frontu. Luka s neutuchajícím optimismem čeká na svou rodinu, aby mohli odjet, ale Jadranka se nevrací a Milos se stává zajatcem. A pak potká Sabahu Život je zázrak je oslavou radosti ze života, lásky a humanity. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (192)
Kusturica podle mě, i když nevybočuje ze svých zaběhaných kolejí, drží si stabilní formu. Silný příběh vykresluje absurdní situace, do nichž se lidé za srbsko-bosenské války dostávali a to s nezaměnitelnou poetikou a burleskní fantazií pro autora příznačnou. Znovu jsou tu nezapomenutelné scény a obrazy, sebevražedné pitky, svérázné venkovské postavičky, ztřeštěné situace. Tentokrát se ale přidružil i závažnější tón, který nutně s tématem války musel přijít. Náladou mi tak film připomíná Dům k pověšení spíš, než třeba Černou kočku. Velmi působivá je scéna výměny zajatců na mostě, motiv oslíka ztrápeného nešťastnou láskou nebo Luka chytající míč zajatého syna. K filmu Život je zázrak jsem přistupoval s obavami, jestli už Kusturica neztratil dech, nezačal vařit z vody a žít z minulosti. Nic takového. Zase jsem si ten spektákl užil, pobavil se, žasnul a ke všemu i dojal. ()
Emir Kusturica ve vrcholné formě!!! Po Černé kočce a bílém kocourovi, nejlepší Emirův film. ()
Tak dokonalá žena ako Sabaha snáď ani neexistuje. Moje prvé stretnutie s Kusturicom, a určite nie posledné, mne ten balkánsky temperament dobre padol do nálady. 8/10 ()
Každodenný život jednoduchých ľudí v Bosny počas vojny s očami E. Kusturici. Keď si ešte nevidel podobný film od tohto výnimočného režiséra , tak na zoznámenie s jeho tvorbou je tento príbeh ideálny. Keď si videl už od neho podobný, tak potom tento snímok je povinnou záležitosťou. Osobné hodnotenie: 81% (****) ()
Az na par gagov nepozeratelne.. Z milosti 1*, inak temer-odpad. ()
Krásně natočené, nicméně tady mě ta teatrální hloupost postav hrozně rozčilovala. Možná i proto, že film byl zasazen do konfliktu občanské války ze srbského pohledu. ()
kde jinde vám umírá přítelkyně a za vašimi zády diskutuje doktor jaké to je mít sex s tučňákem... kde jinde se chce nechat zamilovaný osel přejet vlakem? TADY:) ()
Naprostá šílenost, v šílené zemi, se šílenými lidmi a v šílené době. Tohle přece nešlo vymyslet, tohle prostě musíte mít v krvi. Bravo! Přikláním se po zvážení k plné palbě. ()
Kam se hrabou "hezké české" komedie... minimálně lehkostí, s jako jsou točeny poměrně velkolepé a režijně náročné scény tohoto multižánrového opusu. Kusturica skutečně opět ukázal, že UMÍ. ()
Kazdemu je jasne, ze Kusturica nie je reziser ako reziser, on je REZISER a CLOVEK v jednej osobe. Ale ved reziseri su ludia, su ludia s fantaziou, tak o com to rozpravam? Tak mi skuste najst rezisera a ludsku bytost v jednej osobe,kt. ma TAKU fantaziu a TAKE srdce ako Kusturica . Poznam len velmi malo reziserov, kt. zobrazuju svoju krajinu zmietanu vojnou, divokymi ludmi, drsnymi charaktermi a ciastocne aj biedou tak uzasne a s takym optimistickym nadhladom, ako to robi Emir. Je to skutocne obdivuhodne a ma moj obrovitaaansky obdiv. Ale spat k filmu. Komplexne hodnotit film na zopar riadkov sa myslim v tomto pripade neda. A tak niektore casti kratsie, niektore na dlhsie : Rezisersky pocin skvely, aj ked miestami by som upustila od tej fantazie (lietajuca postel??), zobrazenie Balkanu, jeho ludi a kultury vo vtedajsich casoch asi to najlepsie co som mohla vo filme vidiet, a herci - to malokto spomina, ale neviem si predstavit nikoho lepsieho, Luka a Sabaha boli vynimocny v spojeni s reziserovymi predstavami. A aby som nezabudla na zopar vtipnych scen - globus s mapou pri operacnom stole - najlepsie :) A este poslednu vec, kt. by som rada vyzdvihla - myslim ze v Amerike by bol Luka v poslednej scene zomrel pod vlakom - ale v Juhoslavii zije. V Amerike by sa lopta Milosa odkotulala a nikdy nevratila - ale v Juhoslavii ju chytil otec Luka a nikam neusla. Aj toto je ta Kusturicova zvlastnost, kt. na nom milujem. ()
Zamilovaná oslice, ve vtipnou dobu, na správném místě... ()
Tak takýto film hollywood nikdy nenatočí. Skvelá explózia všetkého čo si môžete priať. Láska dominuje vo všetkých podobách,a je v tom "slovanský duch" ,ktorý na človeka pôsobí strašne príjemne. Skutočne skvelé herecké výkony. Krasná a usmievavá Natasa Solak doslova rozžiarila celý film. Slavko Štimac však skvele sekunduje. Stále som nevedel ,za čo je Kusturica tak uznavaný režisér . Po tomto filme už to viem. Tento film sa môže bez problémov radiť k filmovým skvostom. ()
Mnohem smířlivější než třeba Underground, tady už bratr bratra přímo nevraždí (resp. vraždí, ale my to nevidíme). Těžko říct, jestli by se takový naturalismus do téhle romantiky vůbec hodil... Takže Romeo & Julie po srbsko / bosensku? Copak jsme něco podobného už tolikrát neviděli? Viděli. Ale stejně to funguje... Je to prostě čudo. ()
Hodně silné 4*, které bohužel podkopává fakt, že film má na můj vkus až moc dlouho stopáž. Rozhodně se, ale jedná o velmi dobrý film, se skvělými herci! Za zmínku stojí scénář, kde zřejmě někdo dostal záblesk geniality... V celku perfektní film 4* ()
Milostný příběh je typickým příkladem Kusturicova opulentního stylu... především bohatou vizuální hostinu, vyšperkovanou desítkami fantaskních nápadů... ()
Živelný film o živote. Záver neskutočne dobrý. Keď prichádza reportérka k Sabache a bez empatie, bez snahy pochopiť čokoľvek, sa horlivo snoriac po ukrutných pikantnostiach pýta, ako trpela v zajatí a tá sa len nechápavo a bezmocne rozplače... alebo k Milošovi, ku ktorému pristupuje ako k vojnovému hrdinovi a on jej len grgne do mikrofónu, tak ostáva len smiech cez slzy. Málokto vie tak dobre vyjadriť ako Kusturica, aká je vojna nezmyselná fraška. ()
Kusturica se opakuje a vykrádá, zase ta vznášející se postel aj. ()
Čirá radost ze života a taky důkaz, že když víte, že "Život je zázrak", může vás jakákoliv situace x-krát dostat na lopatky a... stejně vstanete. A jako bonus budete silnější. V zásadě maniodepresivní film. Radost a živelnost se doslova tříská s ponížením a smutkem. Opatrná nenávist se potkává s nadzemskou láskou. Bipolární a schizofrenní genialita nejrozporuplnější osobnosti Balkánu hned po Titovi. Emir K. je Bůh a Ďábel v jednom! A nic totona tom nemění. "Život je zázrak!" ❤ ()
Bohužel z dvou a půl hodin je koukatelná půlhodina velmi málo. ()
Základní charakteristiky tohoto filmu: balkánský bordel a živelnost, potrhlé až zvrácené postavy, rychlá folková muzika, spousta domácích zvířat, železnice, po které kromě vlaků cestuje kdejaká samohybka, láska a sex a také válka v Bosně a Hercegovině. Film začíná v roce 1992, kdy se právě dokončuje stavba železnice, která má spojit hornaté části východní Bosny a západního Srbska a je kolem toho velké pozdvižení - má to pomoci turistickému ruchu. Luka je srbský inženýr, který se do Bosny přistěhuje se svou psychicky labilní manželkou a operní pěvkyní jménem Jadranka a synem Milošem, který hraje fotbal. Krásná to rodinka. Luka má provozovat novou železniční stanici a pracovat jako správce. Luka má tedy svou práci jasnou, zatímco Miloš chce být profesionálním fotbalistou za tým Partizan. Miloš se svými kamarády se baví sestřelováním láhve z hlavy, během fotbalu se všichni porvou a Jadranka zase hustí do fotbalového trenéra citáty od Shakespeara. Prostě idylka. V Chorvatsku ovšem začala válka a okolo se ozývá hluk dělostřelecké palby, nicméně Luka věří tomu, že žádná válka nebude. Má svého psa, kočku a obdivuje zázrak života v podobě čerstvě vylíhnutých housat. Trať se otevře a je uspořádána velká slavnost, během které popojíždí lokomotiva s vojáky, kteří šňupají lajny kokainu z kolejnic. Nic vtipnějšího jsem snad ještě ani neviděl. Konflikt však nakonec stejně vypukne a Miloš musí narukovat do srbské armády, a tak nemůže hrát za Partizana, kde jej zrovna přijali. Jadranka se dá během oslavy dohromady s maďarským hudebníkem a zdrhne. Luka dostává zprávu o tom, že Miloš byl v Bosně zajat. To se dozvídá od další důležité postavy, kapitána Aleksiče, který celou dobu Lukovi pomáhá. Chce se zabít, ale jeho známý Vejla mu na stanici doveze Sabahu, bosenskou muslimku, kterou zajal jako rukojmí. Luka má jasný plán - vymění Sabahu za Miloše a ještě z toho prý podle Vejli vytřískají nějaké peníze. Sabaha je nádherná mladá blondýnka, na kterou je Luka nejprve dost drsný a dokonce po ní řve poté, co si obleče Jadrančiny šaty. Nicméně se do sebe brzy zamilují a během jedné noci, kdy kolem nich dopadají dělostřelecké granáty, se k sobě přitulí v posteli. Na stanici už není bezpečno, protože se přiblížila fronta, a tak jsou oba nuceni uprchnout hlouběji na srbské území - k jistému Vujanovi. Po cestě se spolu válejí na loukách, koupou pod vodopády a Sabaha ukáže své krásné kozi. Luka byl sice bez rodiny a musel utéct ze svého nového domova, ale Sabaha mu určitě vlila trochu života do krve. Jadranka se ovšem najednou vrátí a myslí si, že Sabaha patří k Vujanovi, ale brzy zjistí, že s ní měl pletky její manžel a je z toho dost hystwrická. Aleksič pak sdělí Lukovi, že byla uspořádána výměna zajatců pod dohledem OSN, ale Luka se nechce Sabahy vzdát a chce s ní utéct do Srbska. U řeky Driny však čeká několik Bosňáckých odstřelovačů a ti zraní Sabahu, a tak se musí Luka vrátit za Aleksičem a jeho vojáky, aby byla ošetřena. Jo a ještě tam byla skvělá scéna, jak Bosňák Filipovič volal ze satelitního telefonu na německou erotickou linku, zatímco se snažili jeho muži zprovoznit zasypaný tunel. Jeden srbský voják měl pak bazuku opět (stejně jako při výcviku) otočenou na opačnou stranu a u toho si zpíval písničky od The Doors. Armádním lékařům se naštěstí povede Sabahu zachránit a k výměně nakonec dojde. Smutek ze ztráty Sabahy je snad nahrazen radostí ze shledání se synem Milošem. Rodina se tedy vrací na železniční stanici a Miloš najde v ložnici lidské hovno na polštáři. Vypadá to na šťastný konec, ale Luka je pořád zamilovaný do krásné Sabahy a chce se nechat přejet vlakem. Naštěstí je zde tvrdohlavá samice mezka, která měla od začátku filmu problémy s láskou a chtěla se také nechat srazit vlakem, a nyní opět stojí na kolejích a tím zachrání Lukovi život, protože se vlak zastaví těsně před ní. Takže nakonec ji Luka poplácá po hřbetě a společně odcházejí domů. Prostě ulítlá balkánská komedie se vším, co lze od Kusturici a jeho kladnému vztahu k lásce, výstřednostem a zvířatům čekat. () (méně) (více)