Berenika

Gigolo Vaculík v osmdesátých létech vytvořil spoustu postav, avšak každá je stejná bez nějakého výraznějšího odklonu. A musím říct, že to už člověku leze na nervy. Pleštilka nebyla špatná, ale taky v podstatě hraje furt stejně. Spratek Kateřina Urbancová neotravovala jen svoji královskou rodinu, ale také mě. Jediný, kdo to tam aspoň trochu zdramatizoval byl Boris Rösner, jinak to celé nestojí ani za řeč. (29.01.2021)

Československá televizní pohádka o královské rodině, jež na první pohled vypadá spokojeně, ale nad níž se ve skutečnosti vznáší skrytá kletba. Princ Bernard (L. Vaculík) a ryšavá princezna Noemi (K. Urbancová) najdou ve staré zřícenině malé dítě, jež roste a stárne závratnou rychlostí. Ještě tentýž den z dítěte vyroste dospělá žena zvaná Berenika, do níž se Bernard ihned zamiluje. Brzy vyjde najevo kletba, již učinil před lety poražený rival v boji o královnino srdce. Zlý čaroděj Arx v podání démonického B. Rösnera, neustále usilující o královninu přízeň, předpověděl, že až se jedno z královniných dětí ožení či vdá, druhé o svatební noci zemře. Ve správně ponuré a tajemné pohádce paní S. Simonové samozřejmě dopadne vše dle předpokladů a Arxova síla i kletba je prolomena. V roli krásné a milé Bereniky se objevila M. Pleštilová a neméně půvabná J. Preissová si zahrála roli královny. Menší roli staré chůvy Magdaleny ztvárnila J. Adamová. I přes zjevné nelogičnosti v původu titulní postavy, jež se měla dožít pouhých tří dnů, pokud se do ní někdo nezamiluje, se mi, zejména díky panu Rösnerovi, Berenika jeví jako jeden ze zdařilejších kusů paní Simonové, jež v této pohádce opět neopomněla uplatnit svůj oblíbený ženský chorál a snovou tajemnou atmosféru zahalenou v mlžném oparu. (21.01.2018)

Pohádka, která celým svým záběrem a pojetím stojí na pomyslném rozcestí mezi vrcholnou dobou dětské a mládežnické tvorby šedesátých až osmdesátých let minulého století a jejím místy až žalostným polistopadovým úpadkem. Chudoba výpravy je tu paralelně následována i zřejmým poklesem scénáristického a režijního ztvárnění, které v mnohém zužuje prostor pro kvalitní, jakoby samozřejmě dané herecké výkony. Zdá se, jakoby ji před ještě hlubším pádem chránil letopočet jejího zpracování. Mohlo-li se v předlistopadu domnívat, že natočit pohádku, založenou na poměrně strohém respektování specifik předem daného žánru, je snadné, poměrně záhy se v devadesátých letech ukázalo, že náročnost, spojená s pohádkovou původní dramatickou tvorbou, nespočívá jen v kostýmech a vkládaných penězích, ale také - a v mnohém především - v kvalitě disponibilní šedé kůry mozkové. (27.01.2008)

Nepříliš známá TV pohádka a přitom patří ve své třídě k těm lepším - především díky neotřelému příběhu, temnému ladění a skvělému hereckému obsazení. Jana Preissová má coby královna dostatek půvabu i důstojnosti, Boris Rösner je démon, Lukáš Vaculík mohl hrát pohádkové prince častěji a Miroslava Pleštilová je prostě nádherná. 85%. (04.03.2018)

Hodně zvláštní pohádka, ve které minimálně do poloviny vůbec nechápete, proč se královna s chůvou chovají podivně a odkud se vzala tajemná dívka. Herecké výkony nejsou moc přesvědčivé a korunu všemu nasadí závěr, kdy se princ po zabití čaroděje objímá se svou milovanou a jeho mladší sestra vykřikne: "Tak tohle mě nebaví. Magdaléno, já mám hlad!" Titulky, konec. Hmm. (21.01.2018)