Adikts

Možná se o to ještě někdy pokusím, ale druhým dílem prozatím zařezávám. Seriál má být nejspíš ujetý a ztřeštěný, ale jelikož je natočený úplně stejně jako průměrná kriminálka (až na ten ponorkový zoom na ksichty), dochází u mě při sledování k drobné schíze. Snad někdy zvládnu dokoukat a docením. Zatím (jako u TBH) pouze vítám snahu. (16.01.2024)

Dokoukala jsem před více než měsícem a pořád nenacházím ta správná slova pro popis toho, co jsem vlastně viděla. Je těžké se rozhodnout, jestli celkové vyznění drogy démonizuje, nebo adoruje. Děj i prostředí na mě působilo těžce nevěrohodně a nerealisticky. Co se týče hereckých výkonů, všechny kolegy o třídu převyšuje Petr Uhlík, který bude příští rok velmi pravděpodobně ověnčen když ne cenami, tak alespoň nominacemi za ztvárnění sériového vraha Ladislava Hojera (ale o tom zase někdy příště). Takže za Uhlíka, jinak dost slabota. (08.04.2024)

Adikts jsou edgy asi jako středoškolák, který si zapálí cigaretu deset metrů od školy a mudruje o životě den potom, co si přečetl Sezónu v pekle. Strašný postavy, herci, kteří neví, co s nimi dělat, tak smutně improvizují (aspoň doufám, že improvizují a že jejich výbuchy nebyly součástí scénáře, protože jestli jo, je to ještě horší). Každopádně mi je všech herců líto, protože dělají maximum. Děje asi na čtyřicet minut, subjektivní délka nekonečno, a samozřejmě Meky, dodávající poslední dobou každýmu druhýmu seriálu falešnou hloubku. Jestli je Adam Sedlák náš nejprogresivnější filmař, tak je česká kinematografie docela v háji, protože je pořád zhruba 15 let pozadu za všemi trendy. (14.02.2024)

Adam Sedlák je na naše poměry specifický tvůrce a i když jsou Adikts zatím jeho největší haluz, která chvílemi nedrží úplně pohromadě, jsou stále zábavnou jednohubkou, která umí být stejně tak vtipná jako nepříjemná. Mladí a neokoukaní herci v čele s Petrem Uhlíkem to táhnou celkem s přehledem a i když si nejsem úplně jistý, že by sledování Adikts odradilo někoho od požívání drog tak na mě to celkem zabralo a nejednou sem si zopakoval okřídlenou mantru : Neberte drogy. Nikdy nikomu neberete drogy!...70% (30.01.2024)

Ani s vícedenním odstupem se stále nemůžu rozhodnout, jestli Adam Sedlák sofistikovaně vytrolil jednu konzervativní televizní instituci, nebo se s mecenáši z Kavčích hor jenom prostě nepochopili. Rozhodně to ale není antidrogová agitka, která by se měla promítat na školách. Fakt je ten, že „takový malý český Trainspotting“ se nekoná hlavně proto, že ten nesmyslný děj se stále více na sílu snaží maskovat jako úlet za hranice běžné tuzemské produkce. Zatímco Banger pracoval s realistickou zápletkou kluka z ulice v průseru, tohle je jiný svět, kde dialogy zavánějí deklamací a vztahy mezi postavami jsou jak z nekonečného seriálu. Jen to hrozně dobře vypadá (ten promyšlený vizuál mě vlastně udržel až do konce) a vlastně bych Sedlákovi přál, aby natočil evropskou věc v produkci Netflixu, nebo HBO, protože Adikts mají mezinárodní parametry. Ale potřebuje lepšího scenáristu než je on sám. Anebo přísného dramaturga. PS: Uhlík je herecké zjevení odjinud, absolutní král. (21.02.2024)