Nezlob, Kristino

Nejsem zběhlý v tehdejší filmové propagandě, ale tohle vypadá jako kuriozitka. Kdysi avantgardní malíř byl vypuzen začátkem 50. let z Prahy a usídlil se na venkově, kde je ke všem nevraživý a s nikým nevychází (podobně jako Anděl). Přijedou za ním přátelé, kterým na něm stále záleží a on si postupně uvědomí, že má cenu dělat zase pro lidi. Kýč o tom, že v každém lze probudit dobrého člověka. Roztomilé z dnešního pohledu v momentě, kdy malíře velmi popudí, že jeho dílo bylo zneužito pro reklamní účely, ale když vidí, jak se to lidem líbí, vyměkne. (17.11.2010)

Hrozný blábol. Ani komedie to nebyla, protože se nebylo čemu zasmát, pokud ovšem komedie má splňovat tento atribut. Snad jen jediné větě se ve filmu dalo věřit, jelikož má obecnou platnost nezávisle na režimu, již vyřkl Ferdinand (Svatopluk Beneš) asi 5 minut před koncem :Pokud jde o daremnost, tak se ženské vždycky shodnou. (13.07.2007)

Půvabná Vendlová, vynikající komediální výkon Deyla ml. v roli Lojzy z reklamky, perfektní civilní nepřehrávající Höger. Beneš se Záhorským taky výborní. Dokonce i Baldová tentokrát ujde a hodí do placu i dobrej fór: "No to jsem ale magor!" Překrásný obraz Kristiny. Když ho chtěla roztrhnout, skoro se mi zastavilo srdce. Pěkný film o malířích. Takových moc není. Co na tom, že se tam občas zmíní brigáda či závazek, nebo že na vesnické alamaře trčí globus. (23.09.2021)

Veseloherní agitka nebo spíše jakási fraška podle scénáře od V. Neffa o modernistickém malíři-hrdinovi Janu Xaverovi (K. Höger), jenž vyznával lidu nesrozumitelné pseudoumění tak dlouho, dokud jej jedna sympatická a samozřejmě uvědomělá dívka nepřivedla na tu správnou cestu, tedy aby maloval každému pochopitelné obrazy podle regulí socialistického realismu, pro radost všech pracujících. Tak tam namalujeme třeba traktor ne:-)? Panebože, politická karikatura nakreslená na dětské besídce také nemala chybu. Špatný film, Xaverův domek se hodně brzy okouká, křečovité herecké výkony, mdlé a nic neříkající dialogy, nechtěný vtip, filmu na jeho váze nepřidali, na filmu mě tak zaujalo akorát okolí Lužnice kde se to celé tenkrát točilo a částečně Karel Höger. Jako malý kucí se ve filmu objevily Václav Postránecký a Vladimír Pucholt. (11.07.2006)

Když jsem viděl Karla Högera, jak dětem kreslí draka, který po babce sežral i továrnu, říkal jsem si že to je na rok 1956 pěkně odvážná alegorie na komouše. No a pak když drakovi dokreslil helmu SS, jsem pochopil, že tohle je další z řady megadebilních komoušských agitek. Höger je dobrý herec, ale ani ten tuhle sračku nezachránil. (15.04.2012)