The Cat and the Canary
Režie:
Paul LeniKamera:
Gilbert WarrentonHudba:
Hugo RiesenfeldHrají:
Laura La Plante, Creighton Hale, Forrest Stanley, Tully Marshall, Gertrude Astor, Arthur Edmund Carewe, Martha Mattox, George Siegmann, Lucien Littlefield (více)Obsahy(1)
Príbuzenstvo bohatého starého Cyrusa Westa čakajú na jeho smrť, aby mohli dediť. No Cyrus si vyhradil, že jeho posledná vôľa bude prečítaná až 20 rokov po jeho smrti. V stanovený deň sa netrpezliví pozostalí dostavia do jeho sídla. Z testamentu vysvitne, že Annabelle, jediná dedička s priezviskom West, bude dediť, ak je duševne zdravá. Ak nie je, peniaze a diamanty pôjdu do rúk niekoho iného, ktorého meno je v zapečatenej obálke. Právnik Crosby však zmizne predtým, než prezradí identitu tohto následovníka Annabelle... (matriosa)
(více)Recenze (18)
Naprosto skvělý atmosférický začátek mě zcela nadchnul a nikdo se pak nemůže divit, že jsem se začal těšit na prvotřídní podívanou... Samozřejmě o to větší bylo mé zklamání, když se postupem času skvělá atmosféra vytratila a byla nahrazena různými (docela nepovedenými) komickými prvky... Po pár desítkách minut se tak divák začne dost nudit... A to je vzhledem k opravdu luxusnímu začátku obrovská škoda... ()
Začátek navnadí na napínavou a vizuálně vymazlenou podívanou, časem ale veškeré napětí vyprchá. Zůstane tak jen sled po sobě střídajících se scén, kdy vidíme jak postavy pobíhají po starém hradu, smějí se, tváří se groteskně, tváří se vystrašeně. Snaha vyvolat humor mi tu přišla až moc křečovitá. K tomu hraje poněkud kolovrátková hudba a ve verzi, kterou jsem viděl rozhodně nemá hlavní slovo klavír, ale smyčce. ()
Film neotřele kombinuje hororové prvky s groteskními, čímž vyvolává zvláštní pocit divácké nejistoty, nakolik má cítit napětí, a nakolik se bavit... Situace volně přechází z hororových do absurdních (muž vidí na chodbě děsivou postavu - což je i natočeno jako hororová sekvence, schová se pod postel a celá situace je dohrána jako komediální). Hlavní mužská postava obrýleného chlapíka, který z se nesmělého a bázlivého smolaře vlivem situace a v touze ochránit svou vyvolenou stane chrabrým hrdinou, v mnohém otevřeně odkazuje k Haroldu Lloydovi. Celý příběh vlastně připomíná Lloydův/Roachův film Haunted Spooks, přičemž ho zároveň rozvíjí do několika rovin a využívá ostrých světelných kontrastů ve stylu německého expresionizmu, který občas přímo paroduje (včetně expresionistického hereckého stylu). ()
Podľa divadelnej hry "Mačka a kanárik" Johna Willarda vznikla rovnomenná nemá čierna komédia, ktorá kombinuje prvky horroru a grotesky. Táto nezvyklá kombinácia v tej dobe bola určite osviežujúcim javom, o čom svedčí veľký úspech divadelného predstavenia i filmu. Pri sledovaní filmu som si uvedomil koľko tvorcov čerpalo až dodnes z tohto námetu. Celý film je však dôležité správne pochopiť, očakávať len strašidelný horror by mohlo niekoho nepríjemne prekvapiť. Taktiež netreba očakávať grotesktnosť v pravom slova zmysle, tá je podávaná jemne a v malých dávkach. Najdôležitejšie je, že ako celok snímok pôsobí kompaktne, je zábavný vo všetkých smeroch a pre mňa veľmi príjemným prekvapením. ()
Horor, ktorý ak by vynechal komické vsuvky mohol byť naozaj majstrovským nemým hrôzostrašným kúskom. Atmosféra má grády a zopár scén je vskutku strašidelných. Do toho je však zamontovaný humor ako odľahčovač, čo síce nieje na škodu, ale občas je to humor spadajúci až do žánru nemej grotesky. Ale ináč skvelá zábava. ()
Reklama