연애소설
Lover's Concerto
Režie:
Han LeeObsahy(1)
Ji-hwan se před léty setkal s dívkou Gyung-hee a její kamarádkou Soo-in, která ho okouzlila natolik, že ji téměř ihned vyznal lásku. Přestože je odmítnut, chce být alespoň kamarád obou dívek. Všichni tři pak prožívají krásné přátelství až do okamžiku, kdy začne přerůstat v hlubší cit, díky kterému vstupuje do příběhu zmatení. Ačkoli obě dívky tíhnou k Ji-hwan, jedna z nich se ho snaží vzdát, ale vše se poněkud zvrtne a koncert srdcí umlkne. Po pěti letech Ji-hwan začne dostávat poštou fotografie a ty ho upomenou na obě dívky, na věci které spolu prožili a vydává se hledat to, co se zdálo ztracené. (Mantis)
(více)Recenze (104)
Aby mě romantický film na konci roztrhal, musím se dostat do vztahu postav a jednotlivých charakterů - v tomto případě ale vše bylo divné, nejasné a překombinované a v závěru jsem tak akorát kontroloval čas. Rovněž audiovizuální stránka filmu není bůhvíjaký zázrak. Škoda, protože herecké obsazení je jednoduše řečeno parádní. __ Filmu dlužím druhou šanci, protože jsem možná nebyl naladěný na melancholickou vlnu, byl jsem momentálně přejezený romantiky nebo jsem ještě nebyl soužitý s asijskou kinematografií. ()
Po dlouhé době jsem se zase dostala ke korejské kinematografii a opět nezklamala. Je fajn se jednou za čas přesvědčit, že nejsem tak velký cynik......."Můj táta se ke mně pořád chová jako k dítěti." "Jo, ale je mnohem lepší než můj. Ten pořád pije." "Můj táta umřel, když mi bylo dvanáct." ()
Nechci to spoilovat, jen napíšu, že je to bezduchá ždímačka dojetí. Osobně bych ji reklamoval, nezafungovala. Nebavilo mě to a bylo to nečestné a nesportovní. Pokud si myslíte, že jsem na to jen moc starej, tak máte možná pravdu- starej jsem dost. Být mi čtrnáct, viděl bych to jinýma očima. ()
Po dlouhé době, mi trocha nevinných citů a nádherná korejská romance chyběla, tak sem se rozhodl přetrhnout šňůru neprobrečených nocí a nechal se čistě a nezávazně dojímat s mým oblíbencem Tae-hyeon Cha a nejroztomilejší korejskou herečkou Ye-jin Son. Protože jsem sázel na jistá a známá herecká esa, mé nároky ke spokojenosti byli dost vysoké a přísné. Samozřejmě jsem "hlad" po citovém vydírání dostatečně nasytil a k tomu se též velkolepě pobavil (no spíše poplakal=). Jako vždy bezchybné herecké výkony, překrásný příběh a výborná výprava "vystřelila" tento snímek do nejzářivějšího filmového nebe a já se znovu poučil, že o lásce umí nejlépe točit korejci a kouzlo, které ve filmech této země najdete, nehledejte v žádné jiné, protože s takovouto noblesou a nevinností jiný národ nikdy film nenatočí, jsem rád, že jsem si to připoměl. Hodnocení: 9/10. BTW: Scéna s hodinami je úžasná. ()
Z osobních důvodů nemůžu dát jinak, než za 5...Sice moje "romance" nedopadla jako v tomhle filmu, ale jistá podobnost tam byla...Pochopitelně, slzám jsem se taky neubránil. Jak to ti korejci dělají...nechápu. ()
Po tom, co jsem si přečetl komentáře k tomuto filmu, bylo moje očekávání opravdu veliké, což nikdy není příliš dobře. Film byl smutný i krásný zároveň, to nepopírám, ovšem emociální dopad byl v mém případě celkem slabý. Nebýt scény se čtením posledního dopisu, která na mě přeci jen zapůsobila, dal bych 4*. Celkově tedy 90% a zaokrouhleno nahoru. ()
Nevěříte v lásku na první pohled? Tak byste neměli točit romantické drama a už vůbec ne z prostředí Jižní Koreje. Naprosto čistá a srdcervoucí romantika, která musí roztát srdce i toho největšího cynika. Klaním se! 85% ()
Takhle umí pracovat jen Korejci. Oni umí v člověku rozproudit změť citů. O tomto snímku se vždy vyjadřuji jako o krásném. Protože krásný je. Je nevinný a je příslibný. Má duši a umí rozzářit, dojmout a rozslzet. Ač má jisté své nedostatky, například Ji-hwanovu sestru, kterou by film klidně mohl postrádat ve smyslu mnohosti postav. Ale v tomto případě jsou režijní chyby docela překousnutelné. Jednoduše proto, že se jedná o KRÁSNÝ FILM. ()
Skakani v case trochu matouci, zvlast kdyz se filmu clovek nevenoval na 100%. To, ze na konci nekdo umre, aby clovek byl trosku dojatej, na to si casem zvyknem, ale kdyz umrou rovnou dve postavy... Zvlastni, ze Korejci takovehle tema zvladaji levou zadni. ()
asi jsem neme svuj den, ale tento snimek me od zacatku vubec nesedl..prvni pul hodina jeste sla, nebylo to zadne terno ale aspon jsem tomu rozumel..tim se dostavam k bodu urazu..priznavam, vubec jsem netusil az do poslednich deseti minut, ze film se odehrava ve vice casovych rovinach..asi i to byl duvod proc me film nudil, protoze jsem se v nem ztracel:)..ano je to moje chyba, priste se na film jeste jednou kouknu a doufam jeho hodnoceni se mu uz zlepsi..ale zatim..pro me prilis neprehledne:) ()
Film o síle přátelství a lásky v neobyčejně citlivém zpracování, které nabídne nejeden úsměvný, ale také velice dojemný moment. Vyprávění o lidských vztazích a o nejčistší poezii, která se v nich ukrývá. Umělecké dílo, které nám dává nahlédnout pod pokličku samotného bytí, ukazuje nám radosti, ale i křehkost života... Herecké výkony, hudba, kamera, scénář, režie... vše funguje na výbornou a tak dávám plné hodnocení! Více takových filmů! ()
Jihokorejská trojka :-) ||| Hodnocení jihokorejských filmů běžného diváka: první film *****, druhý, třetí, možná čtvrtý ****, další ***. Férový divák pak musí zpětně přehodnotit svá stanoviska, protože všechny ty filmy jsou velmi, velmi podobné a není snadné mezi nimi rozlišovat. Přesto... My Sassy Girl jasně vede co do originality, veselosti i romantiky. A Moment to Remember je neuvěřitelná dojárna, která udolá snad i cyniky z přesvědčení. Ditto trošku vybočuje z řady, je to romantika poměrně zdařile řízlá lehkou scifárnou. Welcome to Dongmakgol stojí úplně stranou, protože to není romantika, ale krásný, poetický film. Someone Special je trošku ztřeštěná romance, Classic je naopak klasika s láskou osudovější než smrt. Addicted je slabší po všech stránkách. A konečně Lover's Concerto je jihokorejská trojka :-) On miluje je, ony milují jeho. To nemůže skončit dobře... ()
Opět citlivé, ale až příliš. Opět umírající holka (tentokrát obě, aby jsme si mohli pobrečet dvakrát). Opět tekoucí krev z nosu (!!) Opět ne-příliš-sympatický kluk (přecitlivělé metrosexuály nemusím). A opět ze začátku dobře ujetá komedie, ke konci ubulené melodrama. Už jsem toho přejezený. - 50 % ()
Už dlouho jsem nebyl tak dojatý. Já nikdy nebrečím, ale u tohohle "koncertu lásky" jsem ani já neudržel slzy. Ye-jin Son je úchvatná, naprosto nepřekonatelná. Nikdy nezapomenu na Eun-joo Lee, která už není mezi námi - Byla jsi dokonalá... je mi opravdu moc líto, že už tě neuvidím v dalším filmu... Jeden z nejkrásnějších a zároveň nejsmutnějších filmů, který jsem kdy viděl. "Zamiloval jsem se. Tolik to bolí. Ale já chci, aby ta bolest nikdy nepřestala." 100% ()
Nádherná a netradiční romance s výbornými herci a příběhem. ()
Nejsem cynik a trocha opravdové romantiky mi nevadí, ale tohle i na mně bylo dost. Táhlé melodie, slzy, snaha dojmout od začátku do konce. Trochu klišé, ale zajímavě natočené a nuda to taky není, akorát je to až předojemné. ()
Vše podstatné řečeno v posledních cca 20ti minutách. A řečeno to bylo moc pěkně, to ano. Nicméně všechno předtím bylo poměrně plitké bez jakéhokoliv kouzla. ()
První hodinu a čtvrt jsem nechápal, proč mí oblíbení uživatelé dávají plné hodnocení. Vcelku obyčejný tříhvězdičkový romanťák, u kterého jsem občas měl problém orientovat se v časových rovinách. Posledních 20-30 minut je ale strhujících a nic by mě v tu chvíli od filmu neodtrhlo. Všechno najednou začlo dávat smysl a já žasl nad promyšleností příběhu. Nicméně nemůžu dát plné hodnocení filmu, který mě půlku stopáže bavil jen jakž takž. ()
Je možná trochu tvrdé nedat filmu, který má v závěru tak silné vibrace a emoce, nicméně jako celek, je v mnoha ohledech bohužel nevyvážený. Přiznám se, že zhruba do poloviny jsem ho měl dokonce za účelově mířený a přeidealizovaný, nicméně tuhle zeď příběh postupně dokázal jednoznačně zbořit. Jinak z velké části u mě platí to co píše Matty tak to nebudu opisovat. Škoda, té trochu slabší první poloviny (asi to ale bude chtít druhé shlédnutí), protože v té druhé je to exponenciálně narůstající smutná nádhera. ()
Bez váhania dávam plný počet bodov. S predošlých kórejských filmov som bol poučený nesústrediť sa na (nepodstatné) prelínanie sa časových rovín,ale ja som nepoučitelný. Postupne sa mi dej začal ukladať na časovej osi. 2/3 filmu som s napätím očakával neočakávatelné a vychutnával si chvíle pohodičky. Záver bol smutne krásny,explóziu citov som zalieval slzami a to som už mal to potešenie s A moment to remember. Až doteraz ma ešte nezasiahol žiadny romantický film takouto mierou. ()