Návštěvníci: Cesta do Ameriky

Když se při sledování komedie člověk ani jednou nezasměje, je něco v nepořádku. Když se při sledování filmu člověk cítí trapně, je to ostuda pro tvůrce. Remake francouzské komedie nemusí vždycky dopadnout úplně špatně, v případě Návštěvníků se tak stalo. Ubohost, nuda... Reno, kam jsi to proboha zase vlezl?!!! (30.07.2002)

Bolí mě u srdce když vidím že tohle mohl natočit stejný režisér jako dvě předchozí, naprosto perfektní části. Je to celkově špatný film a myslím že Hollywood Pictures a vůbec celá americká činnost se k originální francouzské záležitosti vůbec, ale vůbec nehodí. Tento film neměl vzniknout. Poiré měl klidně navázat na konec druhé části, což se samozřejmě dalo. (27.01.2007)

Neskutečně drzá, doslovná kopie "Jedničky". Identicky zkopírované scény (viz ničení auta, chyba čaroděje s vejcem, skoro polibek Thibaulta a Rosalind, chybná záměna Thibaulta s bratrancem atd. atd.). Blbka Apllegate do role intelektuálky sedí asi jako Thibault do 20. století. Tohle je opravdu smutné. Smutné! Upřímně nechápu proč se Reno a Clavier pro tohle snížili. 1/10. (22.02.2014)

Tihle Návštěvníci vaří z vody, nepřináší nic nového a zmohou se jen na opakování otřepaných vtipů. Americká mánie pro předělávky opět zrodila špatné dítko, herecky příjemné, ale neskonale otravné. Z toho filmu jednoduše čpí ta hořká snaha vidět aspoň letmý pohyb vašich úst. Někteří připisují tragický punc, tak to mi zase nepřišlo, jen zbytečné a špatné setkání starých známých. A na špatném místě, a ve špatný čas... (25.03.2006)

Moje nejmilejší zachytila konec tohoto dílka a jelikož jsme nadšenými fanoušky francouzských dílů, byli jsme rádi, že to běželo příští den. Americká verze opravdu nemá na původní dva díly, ale vykoukali jsme to se zájmem, jistou pietou a snahou zjistit, jak je film potřeba pozměnit, aby byl stravitelný pro amíky. Moc jsem se bavil, že vypustili „saracény“ a že jich tam bylo! Amíci nejspíš potřebují zesílené emoce – vřískání školní mládeže i vyvinuté hlídačky v museu. Pani Žinet, natož potomek z budoucna, neměly téměř žádné charisma. Vůz americké, svobodomyslné „pani Žinet“ byla odporná plečka, ale ta francouzská si pořídila pořádnou „ameriku“, co jednoznačně odkazuje na hnutí hippies a bezesporu poněkud snáze navozuje „svobodu“, rozhodně lépe než narudlé proklamace Liberté, égalité, fraternité. Zarazilo mne, že nebylo nutné vrátit ukradený klenot, aby se vše zcela vrátilo do normálu i když jsem měl pocit, že našlápnuto k tomu bylo (mrazivé chodby). Že by byly, na zásah producenta, vypuštěné některé scény? Francouzská verze byla mnohem víc propracovaná. Působí to na mne, že frantíci zapůjčili herce a námět výměnou za... nějaké technologie, jinak mi to nedává smysl. Dalo se to vidět (hlavně ze studijních důvodů), ale nikomu bych to nedoporučil. (25.04.2016)