Vent d'est

Stalin za zradu nemal iny trest len smrt. A o tom je tento film. Bol krutejší k svojim ľudom ako k nepriateľovi aj ked ani s nim sa nemaznal, veď koľkí sa vrátili z ruskeho zajatia domov ? ani jedna pätina a to ich bolo zajatych niekolko stovák tisíc. Smyslovskeho prípad som nepoznal, dejiny do nás "hučali len o Banderovcoch a Vlasovovcoch. Som rád, že Lichtensteinsko nepodpísalo Jaltsku dohodu a pomohli Smysovskemu zachrániť aspoň pár ruských úbohých duší.Dobre komentáre maju Gogo a Velky medveď. (15.11.2019)

Jsem velice rád, že byl tento film natočen. Přináší totiž zcela odlišný úhel pohledu na konflikt mezi SSSR a Velkoněmeckou říší. Nešlo jenom o získávání životního prostoru, ale i o boj proti režimu a ideologii která má na svědomí desítky miliónů nevinných životů. Veliký dojem na mě udělal příběh vojáka, který přišel o celou svou rodinu a zachránil ho až postup Němců. Je proto daleko snazší pochopit, co tyto muže vedlo, aby bojovali proti svému vlastnímu národu. Absolutorium si u mě vysloužil Roberto Enrico za vynikající režii a Malcolm McDowell, který brilantně zahrál generála Smyslowoského. Ale ani ostatní herci nezaostávají, hlavně bych vyzdvihl velice silnou scénu, kdy generál Smyslowosky (stále oděn v uniformě Wehrmachtu) jedná před zrakem Lichtenštejnské vlády se zástupci SSSR plukovníkem Tchekem a kapitánem Barinkovovou, jež výborně ztvárnili Wojciech Pszoniak a Ludmila Mikaelová. VENT D'EST vřele doporučuji všem příznivcům válečných dramat. (12.03.2010)

"Promiňte mi Otče, ale bolševici by si s tím listem vytřeli prdel..." Skvelé, absolútne skvelé...Veľmi dlho som si prial vidieť takýto film a ani som netušil, že existuje. Pohľad na vojnu z tohto pohľadu nám ponúka iba máloktorý film. Útok na Rusko bol hlavne o porážke komunismu až potom o zaberaní územia, hoci sa to všeobecne hovorí presne naopak alebo ešte horšie nespomína vôbec. V tých časoch bol komunista a žid najväčší nepriateľ. Slovenskí vojaci, ktorí tiahli do ZSSR spolu s Nemeckom videli zverstvá napáchané NKVD na vlastné oči a aj to bol dôvod, prečo voľby v roku 1946 v Českoslovesnku celkovo síce vyhrali komunisti, ale na Slovensku nie...Príbehy podľa skutočnej udalosti sme v posledných rokoch zvykli brať s rezervou, ale tu som nemal pochyby veriť tomu, čo vidím. Od prvých minút som vedel ako tí ruskí chudáci v nemeckých uniformách skončia, ale netušil som, že ich v závere dostanú tak lacno...Stačili sladké reči, kus čokolády a hodinky...Dialógy som doslova hltal, fakt veľmi zaujímavý film. Scéna stretnutia generála Smyslovského so sovietskymi predstaviteľmi je neskutočne silná a výkon Malcoma McDowella je najlepší aký som videl, presnejšie najsympatickejší. Fandil som generálovi Smyslovskému a našťastie mal viac rozumu i šťastia než Vlasov. Ruskí boľševici takto sladkými rečami alebo násilím vlákali späť do vlasti mnoho Rusov bojujúcich s Nemcami, ale prežil len málokto. Veľmi si cením tento film, pretože ukazuje vojnu tak ako ju vidím ja. Neexistujú zlí Nemci a dobrí Rusi. Všetko je skutočne oveľa komplikovanejšie . ---------- Koho film zaujal a rád číta knihy, tak určite odporúčam knihu s českým názvom " "NEZAPOMENUTELNÉ" od N.N. Krasnova. Kniha je z veľkej časti dosť podobná tomuto filmu a je o tom ako Angličania porušili sľub a vydali V Rakúskom Linzi tisíce ruských kozákov bojujúcich na nemeckej strane do rúk sovietov. Autor zázrakom prežil v ruských lágroch, napísal o tom knihu, ale v roku 1959 záhadne zomrel, pravdepodobne pomsta KGB za vydanie knihy a svedectvo. ---- +++++++++ Užívateľ Tormentor665 by si mal naštudovať zverstvá boľševikov od čekistov, gulagy, cez NKVD až po napr. "Stalinovu" Katyň...a potom by iste uveril, že generál Smyslovský je vedľa tých červených hajzlov svätý muž... 100%. (26.03.2017)

O generálu Vlasovovi toho bylo napsáno přehršel, ale odpovídající filmová adaptace chybí. Na druhé straně generál Smyslovský je takřka zapomenut, ale film o něm byl natočen strhující. Mám vlastně jen jedinou výhradu a tou je jazykové pojetí. Pokud by postavy mluvily svými rodnými jazyky, bylo by to ještě dokonalejší. Ale to je jen drobná vada na kráse. Enricovi se podařilo vynikajícím způsobem zachytit nejen jednání mezi lichtenštejnskou vládní garniturou, Smyslovským a zástupci SSSR, ale i život obyčejných vojáků v jejich dočasném azylu včetně jejich motivací, jež je nutily uvěřit sovětským agitátorům, kteří je slibujíce víceméně beztrsetnost lákali zpátky do Ruska. Velký obdiv pak zaslouží postoj lichteštejnského premiéra doktora Hoopa, kterému se tváří v tvář sovětským výhružkám nerozklepala kolena a stál si za svým. Herecky film ovládl Malcolm McDowell, který i tady ukazuje, že je prvoligový herec a dodnes nechápu, proč se po většinu své kariéry potácel vesměs v béčkových rolích. Za zmínku stojí i Ludmila Mikaël v roli důstojnice NKVD či Pierre Vaneck jako dr. Hoop. Další z neprávem opomíjených filmů, kterému by ČT2 slušela. 90% (13.04.2017)

Už jsem zde několikrát upozornil na problém "přepisování dějin". V tomto případě nevyhráli válku "slušní Němci" za podpory Američanů a Rusů, ale Lichtenštejnci (alespoň morálně). Ale možná se jedná jen o matematickou chybu: provnáváme 200 dobrovolně repatriovaných Rusů, kteří skončili jak nejhůř mohly, s 20 000 0000 Rusů povražděných Wermachtem, SS-Waffen a "spřátelenými armádami", mezi něž patřila i 1. Ruská národní armáda. Problémem holocaustu se nijak speciálně nezabývám, ale pokud toto nebyl holocaust, tak co potom? Tento film představuje ruskou mentalitu ve zcela pervertované podobě: kozáček v podání uměleckých souborů, nerudný a nesnášenlivý, teatrální a podlézaví ruský oficír a oficírka (na rozdíl od civilizovaného Smyslovského) atd. Nemíním se tím více zabývat, jen ještě upozorňuji na článek na webu (https://www.literarky.cz/civilizace/1249-otevreny-dopis-historika-jana-tesare-velvyslanci-ruske-federace-v-ceske-republice) a z něj, pokud ho nechcete číst celý: "U nás dokázalo rozvrácené školství za třicet let vychovat generaci, která je přinejmenším dezorientovaná a neváží si vlastní národní minulosti. Podstatně k tomu přispělo i dějepisectví, které vyhrabává kdekterý malý faktík, ale zásadně odmítá jakýkoli mravní hodnoticí soud, stejně jako své poslání vychovávat charakterní lidi a spolutvořit národní společenství. To všechno se dnes odmítá, nepatří to prý do moderní vědy. Nepomohou žádné argumenty, že právě to, co oni odmítají, bylo smyslem dějepisu pro staré Řeky i Římany, stejně jako pro všechny středověké české kronikáře. Potom se nemůžete divit, že pro „učence“ s takto ohoblovaným duchem není podstatný rozdíl, zda někdo za války spolupracoval s gestapem nebo sovětskou tajnou službou." (Autor Jan Tesař, ročník 1933, byl disidentem a prvosignatářem Charty 77)..... Otázkou (napůl již zodpovězenou) tedy zůstává: proč takvový obraz Ruska, k čemu má sloužit - a kdo mu uvěří, jaký postoj má zaujmout k současnému Rusku; odpověď je v komentářích... (24.06.2020)