Vent d'est

Nikdy jsem o generálu Smyslovskijm neslyšel, ani o statečném vzdoru malého Lichnštejnska. Koho jsem samozřejmě znal i osud jeho a jeho mužů byl generál Vlasov, který navzdory tomu, že se vzdal Američanům, ti jej s klidem předali Rusům. To jim také značně zazlívám, protože jim muselo být jasné jak to celé skončí. V době soudního procesu prý neměl na ruce jediný nehet a nechci vědět jak na tom byl se zuby a vůbec po zdravotní stránce na těch posledních pár dní... Smyslovskij měl obrovskou kliku, že to takhle dopadlo. Naštěstí na konci války se Rusáci ještě pořád při střetu s civilizovanými zeměmi tak trochu krotili. Nutila je k tomu jejich přetvářka a hra na právo, které SSSR samozřejmě také dodržuje. Jisto je, že kdo se dostal do spárů SMERŠ nebo jako zde NKVD a bylo li to v dosahu Rusů či přímo na osvobozených nebo dobytých územích, měl se na co těšit. A nemusel zrovna bojovat v I. Ruské armádě pod wermachtem, stačilo, že se ve dvacátých letech sbalil a šel bydlet do Čech, nebo že ruská holka odešla s nějakým naším legionářem. Hned v prvních dnech po konci války byli tito lidé vyhledáváni na základě dokonalých seznamů, za nocí a úsvitů mizeli a měli-li štěstí, objevovali sei na začátku šedesátých let zpět z dalekého sibiřského východu jako jiní lidé, pokud se tam neoženili nebo tam nezůstali na stará kolena dožít. Těch knih, memoárů lidí co nic neudělali a byl jim komunisty převrácen život naruby jsem četl opravdu mnoho... Ovšem pozvednutí zbraně proti Rudé armádě, za to byl trest jen jeden. Film naprosto dokonale ukazuje tu ruskou vychcanost, podlézání, podbízení, hru na city... Zároveň jde z ruské delegace naprostá hrůza, obzvláště z krásné soudružky , která delegaci velí. Samozřejmě těžko hodnotit fakt, že Rus střílel Rusa. Ti odvedení kluci si stranu vybrat nemohli, snad jedině při zajetí a kdyby nešli do Rudé armády, čekala by je kulka. Na druhé straně pak z německých pozic na ně stříleli jejich krajané. Krajané nenávidějící Stalina a bolševismus, snažící se Rusko osvobodit od teroru... Podobná schýza byla za první války když naši legionáři museli bojovat s RU armádou, kde byla odvedená veliká spousta Čechů. A že jich bylo mnoho, o tom mohou vyprávět památníčky padlích na každém náměstíčku i té nejzapadlejší vísky. Za mně tedy veliká spokojenost. McDowell se role generála ujal se ctí a šarmem a výborný byl herec hrající Dr. Hoppeho. 5 jízdenek do Argentiny. * * * * * (30.05.2017)

Málo známý film z kategorie dozvuky války v Evropě a zabývající se dopady dohod mezi spojenci o poválečném rozdělení Evropy a jednání se Sovětským svazem jako s rovnocenným a napraveným partnerem, jelikož Stalin tuto pozici samozřejmě ještě před koncem války začal zneužívat k likvidaci svých odpůrců po celé Evropě s posvěcením celého světa, až na malé knížectví uprostřed Evropy, které si za své postavení zaslouží obdiv a je jenom dobře, že podobný film vznikl, protože věřím, že naprostá většina i vojenských nadšenců nemá o podobné problematice příliš znalostí, jelikož je logicky odsunuta do pozadí, všichni se na ni snaží zapomenout a nikdo si nechce připustit odpovědnost za desetitisíce zmasakrovaných lidí, kteří jakýmkoliv způsobem vystupovali proti bolševikům ještě před vypuknutím 2. světové války. Jedná se o skvěle natočený film, který až na pár hluchých míst přibližujících život slovanských azylantů doslova vtáhne diváka svými neskutečně dobře napsanými dialogy mezi hlavními představiteli a zejména finální výměna názorů mezi dvěma ruskými oficíry sloužícími v rozdílných uniformách si budu hodně dlouho pamatovat. Moje hodnocení 80%. (30.01.2018)

Už jsem zde několikrát upozornil na problém "přepisování dějin". V tomto případě nevyhráli válku "slušní Němci" za podpory Američanů a Rusů, ale Lichtenštejnci (alespoň morálně). Ale možná se jedná jen o matematickou chybu: provnáváme 200 dobrovolně repatriovaných Rusů, kteří skončili jak nejhůř mohly, s 20 000 0000 Rusů povražděných Wermachtem, SS-Waffen a "spřátelenými armádami", mezi něž patřila i 1. Ruská národní armáda. Problémem holocaustu se nijak speciálně nezabývám, ale pokud toto nebyl holocaust, tak co potom? Tento film představuje ruskou mentalitu ve zcela pervertované podobě: kozáček v podání uměleckých souborů, nerudný a nesnášenlivý, teatrální a podlézaví ruský oficír a oficírka (na rozdíl od civilizovaného Smyslovského) atd. Nemíním se tím více zabývat, jen ještě upozorňuji na článek na webu (https://www.literarky.cz/civilizace/1249-otevreny-dopis-historika-jana-tesare-velvyslanci-ruske-federace-v-ceske-republice) a z něj, pokud ho nechcete číst celý: "U nás dokázalo rozvrácené školství za třicet let vychovat generaci, která je přinejmenším dezorientovaná a neváží si vlastní národní minulosti. Podstatně k tomu přispělo i dějepisectví, které vyhrabává kdekterý malý faktík, ale zásadně odmítá jakýkoli mravní hodnoticí soud, stejně jako své poslání vychovávat charakterní lidi a spolutvořit národní společenství. To všechno se dnes odmítá, nepatří to prý do moderní vědy. Nepomohou žádné argumenty, že právě to, co oni odmítají, bylo smyslem dějepisu pro staré Řeky i Římany, stejně jako pro všechny středověké české kronikáře. Potom se nemůžete divit, že pro „učence“ s takto ohoblovaným duchem není podstatný rozdíl, zda někdo za války spolupracoval s gestapem nebo sovětskou tajnou službou." (Autor Jan Tesař, ročník 1933, byl disidentem a prvosignatářem Charty 77)..... Otázkou (napůl již zodpovězenou) tedy zůstává: proč takvový obraz Ruska, k čemu má sloužit - a kdo mu uvěří, jaký postoj má zaujmout k současnému Rusku; odpověď je v komentářích... (24.06.2020)

Jsem velice rád, že byl tento film natočen. Přináší totiž zcela odlišný úhel pohledu na konflikt mezi SSSR a Velkoněmeckou říší. Nešlo jenom o získávání životního prostoru, ale i o boj proti režimu a ideologii která má na svědomí desítky miliónů nevinných životů. Veliký dojem na mě udělal příběh vojáka, který přišel o celou svou rodinu a zachránil ho až postup Němců. Je proto daleko snazší pochopit, co tyto muže vedlo, aby bojovali proti svému vlastnímu národu. Absolutorium si u mě vysloužil Roberto Enrico za vynikající režii a Malcolm McDowell, který brilantně zahrál generála Smyslowoského. Ale ani ostatní herci nezaostávají, hlavně bych vyzdvihl velice silnou scénu, kdy generál Smyslowosky (stále oděn v uniformě Wehrmachtu) jedná před zrakem Lichtenštejnské vlády se zástupci SSSR plukovníkem Tchekem a kapitánem Barinkovovou, jež výborně ztvárnili Wojciech Pszoniak a Ludmila Mikaelová. VENT D'EST vřele doporučuji všem příznivcům válečných dramat. (12.03.2010)

Člověk musí hodnotit především herecké výkony, jež jsou skutečně na vysoké úrovni. Co se týče obsahu, tak je to problematické. Od autora Staré pušky bych čekal trochu jiné vyznění. Že z generála Smyslovského nakonec vyrostla naprosto čestná a kladná postava, zatímco Sověti jsou téměř absolutní zlo, to už se zdá být trochu na pováženou. Navíc ta idylka, jak včerejší krutí vojáci pomáhají dobrosrdečně dobrosrdečným sedlákům, už nutí člověka ublinkávat (že ji nezměnily ani volby, to už je co říct). Velmoci soudily a odsoudily na základě kolektivní viny, to bezpochyby. Jenže omlouvat čin přidání se k nepříteli mého nepřítele se velice blíží tomu, že se "jen" plnily rozkazy vyhlazovat. Navíc je snadné to hodit jen na Sověty, Francouzi se s kolaboranty také nemazlili. Film se dá doporučit jen nezaujatému člověku s kritickým myšlením, pokud se k tomu dostane například nějaký primitivní antikomunista, tak mu to udělá v hlavě ještě větší průjmový guláš... (04.10.2013)