Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana. (Isherwood)
Na svoji dobu velice důležitý film. Chaplin v tomto filmu vytváří dvě dějové linie. V první představuje diktátora, který nápadně připomíná Hitlera, v druhé židovského obchodníka. Zatímco scény s diktátorem, kdy je Chaplin dechberoucí díky své dokonalé imitace Hitlera, jsou dokonalé, scény z židovské komunity jsou trochu nudné. A závěr je trochu moc patetický, ale ve své době přinášel poselství.
V některých momentech bezpochyby zásadní film. V jiných momentech zcela idiotský pokus skloubit krutou dějinnou (tehdy soudobou) satiru s groteskou. Výsledný nesoulad korunovaný tím příšerným koncem "křiví ústa, láme vaz" a velmi silně mě odrazuje od druhého zhlédnutí. Nejdu nad 70%.
Zatímco u Světel velkoměst jsem si grotesku nedokázal vychutnat kvůli prvkům přesládlého melodramatu, Diktátor, drama o těch nejvážnějších věcech, mne bavil díky mistrně zakomponovaným prvkům grotesky. Velká poselství, v čele s tím závěrečným, kdy mizí hranice mezi Chaplinem a jeho postavou, nejsou zazděné fyzickými gagy. Ty zároveň – minimálně v případě Hynkela, zakomplexovaného adepta na psychoanalytické ležení – slouží charakteristice postav. Chaplinův smysl pro slovní humor, v mezititulcích němých filmů přítomný mnohem méně než u Keatona nebo Lloyda, prozrazuje proměnění i ostatních jmen pohlavárů ve slovní hříčky (Herring, Garbitsch, znějící stejně jako „garbage“). Diktátor je velký a důležitý film, nikoliv jen v rámci Chaplinovy kinematografie a jeho význam neskončil s válkou. Určitě se k němu vrátím. Podle aktuálního rozpoložení buď proto, aby mne dojal, anebo pobavil. Apendix: Při vší úctě k Chaplinovi, nejvtipnější byl Jack Oakie jako Napaloni, typ vrcholného politika, na jaké (ne)jsme zvyklí také v Česku. 90% Zajímavé komentáře: Radek99, berg.12, Pacco, Jordan, sportovec
Scénář: Charles Chaplin ..
Ne nijak výbušně vtipné, i když pár silně humorných momentů dekadentní grotesky se najde. Diktátor je už ze své posměšné podstaty prostě geniální, neuvěřitelně zábavný a zároveň mrazivý. Samozřejmě, má to své mouchy, jako je délka, nesourodost, někdy je popis tehdejší doby v Evropě očima Chaplina krajně účelový, ale ve své podstatě a jasném poselství je to skutečně silné ba věčné dílo.
Nádherná komedie v níž přímo exceluje Charles Chaplin. Vždy jsem ho považoval za komediálního herce "tuláka" s buřinkou a paraplíčkem, ale zda mne přesvědčil, že je to charakterní herec par excellance. Jeho imitace Hitlera je neuvěřitelná(!!!) a setkání s Mussolinim pro mne navždy zůstane jednou z nejlegračnějších scén v historii kinematografie. Skutečně si nepamatuju, kdy jsem se naposledy takhle zasmál. Navíc ve své době se muselo jednat o velice důležitý snímek, který alespoň trochu odlehčil pohled na druhou sv. válku. Jeden z filmů, který považuji za čest a zároveň povinnost pro každého filmového nadšence........
Vizionářský Schindlerův seznam Chaplinovy doby, snímek přesně takový, jaký se dal na základě rešerší a informací roku 1940 natočit (a též jak to dovoloval vývoj kinematografie). Světová veřejnost ještě tehdy neměla autentické poznatky o situaci v koncentračních táborech (ty vyhlazovací ještě ani historicky nevznikly, konference ve Wannsee, kde o nich bylo rozhodnuto, proběhla až v lednu 1942), proto internace holiče a jeho přítele Schultze a vůbec scény z tábora nevyznívají autenticky (otázka je, jak by syrovost do koncepce filmu zapadala), něco jiného už je ovšem dějová linie týkající se židovského ghetta (norimberské zákony platily již od roku 1933), ta už ve struktuře vyprávění hraje podstatnější roli a je z ní cítit silné civilizační trauma. Chaplin si byl dobře vědom hrůz vyplývajících ze segregace a je to na jeho ,,grotesce" znát. A právě originální kombinace této lidské tragédie s osobitým pojetím situační komiky je na tomto snímku to nejcennější. Nejvýznamnější dějovou linií (která dala snímku i jméno) je existence diktátora. Tady je zřejmé čistě propagandistické vyznění filmu, který přesně zapadal do dobové antihitlerovské ,,kulturní fronty" (lze komparovat třeba s Osvobozeným divadlem...). Charles Chaplin však natáčí něco víc než jen prostou propagandu - jeho parodické kreace, jeho ,,němčina" (,,Wiener Schnitzel !"), celé uchopení postavy šíleného Adolfa Hitlera je nezapomenutelné... Metaforická scéna, kdy si diktátor Hynkel pohrává a žongluje s nafukovacím glóbem, je esteticky dokonalá, ale navíc při ní mrazí...ta posedlost a doslova erotické opojení mocí... Charles Chaplin postavil Diktátorem pomník své genialitě...
"Máte rybičky ve stěnách? Jak je krmíte?" "Nijak. Jsou mrtvé." :-) Při mé zálibě v humoru všeho druhu je vlastně zvláštní, že Chaplinovi jsem musel dlouho přicházet na chuť. Cenil jsem si ho vždycky víc jako filmaře, který posunoval hranice filmové řeči rychlejším tempem než většina jeho "vážných" vrstevníků, ale nikdy jsem se mu moc nesmál. Diktátor je výjimka, která nepotvrzuje pravidlo, ale testuje jeho platnost. Mimořádně vtipný film (NEJEN vtipný, samozřejmě). Zvlášť společné scény diktátorů Hynkela a Napoloniho jsou k popukání. A při jeho sledování si uvědomíte, jak silný vliv měl na jiné komedie a komiky. Při určitých scénách si vzpomenete na filmy jako Císařův pekař, Myš, která řvala, Banáni, Pošetilost mocných a podobně. 100%
Nádherná dobová protihitlerovská propaganda. Chaplin se mluveného filmu obával, a tak ještě v roce 1936 v Moderní době pouze zpíval. Ale jeho ztvárnění Hitlera je geniální a jeho komika je stále nepřekonatelná. Film má poselství světu, že každý režim, který je založen na potlačování práv určitých skupin obyvatelstva, je předem určen k záhubě. Važme si demokracie! Zajímavosti: Chaplin dostal nápad natočit parodii na Hitlera, když jeho přítel Alexander Korda poznamenal, že je Hitlerovi podobný. *** Chaplin řekl, že věděl, jaká zvěrstva nacisté provádějí, ale „nemohl si tropit žerty z jejich vražedného šílenství“, proto film zaměřil na zesměšnění nacistické ideologie. *** Film se začal natáčet již v roce 1937, kdy mnoho lidí nevidělo nacisty jako hrozby, to se změnilo s uvedením filmu do kin v roce 1940. *** Němčina, kterou diktátor mluví je kompletní nesmysl. Jazyk, ve kterém jsou vývěsní štíty, plakáty atd. v židovské čtvrti je esperanto, jazyk, který vytvořil v roce 1887 polský žid doktor L. L. Zamenhof. *** Když šel film do světa, Hitler ho zakázal ve všech zemích obsazených nacisty. V Portugalsku se však film dvakrát promítal. Bohužel nevíme, jak na to reagoval sám Hitler. *** Další kopie se dostala k německým vojákům z Řecka. Ti se zprvu smáli, než si uvědomili o co vlastně jde. Jedni z biograf opustili, jiní hlásili, že do promítacího plátna vystřelili pár ran. *** Toto byl poslední film, ve kterém se Chaplin objevil jako tulák, s buřinkou a typickou chůzí. *** Jedná se o první film ve kterém Chaplin mluví, v Moderní době pouze zpíval. *** Scéna, ve které si Chaplin hraje s glóbem, má původ v roce 1928, v Chaplinově vlastním filmu. *** Ve španělsku se film nesměl promítat do roku 1975, kdy zemřel fašistický diktátor Franco. *** Chaplin pojmenoval postavu, kterou hrála Paulette Goddard, Hannah – po své matce. *** Dělostřelectvo Velká Berta nebylo ve skutečnosti používáno proti Francouzům, ale Belgičanům. *** Film se točil 539 dní. *** Podle Chaplinova životopisce Davida Robinsona, Chaplin pohrdal pomocnými scénáristy a odmítal se řídit jejich vedením, což má za následek některé špatné souvislosti ve filmu. *** Chaplin napsal celý scénář, mimo německých výstupů, které byly improvizované. Mimo to napsal také každý pohyb při jeho tanci se zeměkoulí. *** V Itálii byly všechny scény s Mussoliniho ženou vystřihnuty jako výraz úcty k vdově po ducem. Plná verze byla v Itálii k vidění až po roce 2002. *** Během Hynkelovy řeči je několik slov rozpoznatelných. Nejpopulárnější je: Wienerschnitzel a Sauerkraut. Dalšími jsou Leberwurst a Blitzkrieg. Ač řeč vypadá německy, je to nesrozumitelné breptání. Hynkel několikrát pronese ´cheese und cracken´ jako výraz oplzlosti. *** Když mladý syn režiséra Sydney Chaplin poprvé viděl scénu, ve které vypadne ze superzbraně nábojnice, dal se do hlasitého smíchu, díky čemuž se záběr musel opakovat. *** Chaplin považoval Hitlera za jednoho z největších herců všech dob, zatímco Hitler považoval Chaplina za žida. *** Když Chaplin poprvé oznámil, že chce tento film natočit, byla britská vláda proti, protože to považovala za provokaci, protože se chtěla s Německem usmířit. Jakmile vstoupila Británie do války, její postoj se změnil. *** Závěrečná scéna trvá více než pět minut. *** Film získal v roce 1940 pět nominací, avšak ani jednu neproměnil v Oscara, což Chaplina dost mrzelo. Tehdy poprvé nebyli vítězové známi dopředu. *** Tento film Chaplinovi vydělal úplně nejvíc. *** Když se prezident Roosevelt dozvěděl, že někteří lidí Chaplina od točení filmu odrazují, sám se osobně zasadil o to, aby byl natočen. *** Douglas Fairbanks navštívil film v roce 1939 a téměř neovladatelně se smál ve scéně, kdy ho Chaplin parodoval. To bylo naposledy co ho Chaplin viděl. Zemřel krátce poté. *** Generál Eisenhower požadoval pro vnitřní posílení francouzského lidu i francouzskou verzi filmu. *** Během filmování se zhoršil vztah Chaplina s Paulette Goddardovou, jeho ženou, ale oba se vztah snažili zachránit. V roce 1942 se rozvedli v dobrém a Chaplin byl finančně velkorysý. V roce 1960 oba žili ve Švýcarsku, ale nestýkali se. Oba však toužili po tom se setkat. Jednou se jim to podařilo v kavárně a to bylo naposledy co se viděli. Jejím posledním manželem byl Erich Maria Remarque. *** Chaplin byl o 4 dny starší než Hitler.
U Diktátora jsem se místy přestával smát a běhal mi spíš mráz po zádech. Nemyslím si, že by Chaplin nenatočil lepší filmy (hlavní slabinu vidím hlavně v přílišné délce), ale když si člověk domyslí, kdy a s jakým účelem vzniknul, nelze než obdivovat. Velmi dobrý a hlavně DŮLEŹITÝ film. Dodnes.
Chaplin byl génius. Jinak si nedokážu vysvětlit tenhle komediální, psychologický i dojímavý klenot, který si sám zrežíroval, aby v něm zahrál dva ústřední party. Úvodní projev Hynkela, jeho hádka s Napolonim v jídelně, holič pracující v rytmu hudby a na druhé straně holičova závěrečná řeč. A všechno z toho na hranici dokonalosti. A právě k závěrečnému monologu...opravdu o něm dokážete říct, že je patetický? I po tom všem, co vám Chaplin v předcházejících dvou hodinách svým sarkasmem připomněl?
První celovečerní film Chaplina kde mluví a hned taková pecka, klasika jako Kid. Taky si ho sám režíroval, což chválím. Tanec s glóbusem, setkání s Napalonim, rány oknem pánví, střelba z děla, diktování dopisu a spousta dalších scén je velice povedených a jen při vzpomínce se zasměji. To napodobování Hitlera je skvělé podané a málokdo, jestli vůbec někdo by to zvládl lépe.
