Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus. (oficiální text distributora)
Skvělé gagy a scény (naprosto skvělé ježdění na kolečkových bruslích ve 3.patře obchodního domu, kde chybí zábradlí; nechtěný odchod z věznice, ...), samozřejmě nechybí sociální podtext, který mi ale bohužel místy do děje 100% neseděl. Ale i tak jde o skvělou pohodovou podívanou, u které se (alespoň já) zasměju několikanásobně víc, než u většiny komedií vznikajících v dnešní době.
Moderní doba je velmi slavný a bezvýhradně chválený film, takový, u jakého se očekává, že jen splníte kvótu a bez řečí mu dáte plné hodnocení. To nemůžu udělat, protože je na můj vkus přeplácaná. Mnoho scén patří k ikonickým symbolům filmové historie, mnohé jsou nadto opravdu vtipné. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že víc než o obsah šlo tentokrát Chaplinovi o sdělení: "Říkáte, že nepřežiju nástup zvukového filmu? Tak koukejte, jak z toho vybruslím." a ve značně nesouvislé sérii lepších, horších i výtečných skečů to předvádí. Třeba jedna scéna je na pohled jako z němé éry, protože se v ní nemluví, zato v ní hraje důležitou roli zvukový efekt kručení v břiše. V neméně slavné scéně se ztracenými manžetami Charlie inovuje svou postavu zpěvem. Nebo jednoduše nechá mluvit jiné a sám (vzdorovitě?) mlčí. Umím si představit, že v době, kdy se film utrhl ze řetězu a bonus zvukové stopy ho přivedl k extrémní ukecanosti, Moderní doba dojala nejednoho pamětníka. A že její okázalou symboličnost budou ještě sto let ze všech stran ohlodávat nadšení kritici. Ale není dokonalá a vyrovnaná. 80%
TENTO FILM CHCI VIDĚT ZNOVU! Satirický pohled na novou, moderní dobu, plnou nových vymožeností, ve které se ovšem odráží hospodářská krize a problémy obyčejných dělníků s ní spojených. Celým filmem se táhnou jako dlouhá nit neuvěřitelné a propracované gagy, k těm nejlepším patří úvodní část, kdy Charlie pracuje v továrně na pásu, k dalším jeho jízda na kolečkových bruslích ve třetím patře se zavázanýma očima, kdy mi lezl mráz po zádech. Naprosto nejlepší je však Charlieho pěvecké představení v závěru filmu, to je poprvé, kdy slyšíme Charlieho hlas, i když "jen" zpívaný. Film pochází z poloviny třicátých let, kdy již dávno existoval film zvukový, tento je však zcela bez dialogů, které nahrazují komentáře jako ve filmech němých. Chaplin tak signalizoval světu, že si poradí i v této - modernější době. Zajímavosti: Film původně končil nervovým zhroucením postavy, kterou hraje Charlie Chaplin. *** Tento film je jeden z těch, který rozpoutal řeči, že je Chaplin komunista, ten to však popíral. Žil tehdy ve Švýcarsku a sliboval, že do Ameriky se nikdy nevrátí. *** Film měl být původně plně zvukový.
Přiznávám se, že jsem chaplinovský analfabet, a Moderní doba je první Charlieho film, který jsem viděl. Ale byl jsem okouzlen a uhranut a slibuji, že svou neznalost napravím. MD je legrační, dojímá a hlavně strašně moc baví.
Charles Chaplin a jeho hlboká studnica prešpikovaných nápadov, ani dlhý čas od nakrútenia filmu nedokáže nič ubrať na jeho sile. Chaplin bez chyby zvláda svoje postavenie vo filme po všetkých stránkach, výborné mu sekunduje ale i skrášľuje okolie tvárička Paulette Goddard. ║Rozpočet$1,5milionov║Tržby USA $163,245(za rok 2004)║Tržby Celosvetovo $357,594║
Hodne prijemny prekvapeni, prozatim nejlepsi Chaplinovo film, co jsem videl a zaroven jedna z nejvtipnejsich grotesek. Je sice fakt, ze 85 minut uz je trochu moc, ale dej nastesti neni na jednom miste a Chaplin tak dela bordel na ruznejch zajimavejch mistech, jednou ve vezeni, podruhy v obchodaku, pak zas v rozpadajicim se dome atd. takze gagy se stridaj a Chaplin ma k dispozici ruzny veci, z kterejch tezi maximum. Trosku me zarazil zvuk, obcas nekdo mluvi nebo Chaplin zazpiva a pak tu jsou zas klasicky titulky, trosku divny. I tentokrat ma Chaplin k dispozici zenskou, ale tentokrat to nehraje na zadnej desnej dojak s smutnym koncem, ale je to proste od zacatku do konce skvela komedie s hromadou nezapomenutelnejch scen.
Hodně dobré. Jedna z mála grotesek, u které jsem se od srdce zasmál. Zejména v první polovině, scény ještě z továrny, případně vězení- ozubená kola, automat na jídlo, Chaplin pod vlivem drog. Druhá půlka ale o něco slabší, takže zase zůstanu jen u 4*.
Skvelé zobrazenie americkej krízy z pohľadu obyčajného amerického robotníka s ľahkosťou, vtipom a nadsádzkou, ktorou bol Chaplin obdarený. Skvelý príbeh, nezabudnem na Charlieho pri strojovom páse!!! 95%.
Fakt som si myslel, ze po tolkych rokoch, co som videl naposledy Chaplinove filmy, ze sa budem len tisko a znudene usmievat, avsak velmi som sa mylil. Chaplin je aj dnes tak skvely, ze som sa s chutou a nahlas zasmial na mnohych scenach. Jakmile sa tam objavila nejaka scena, kde nebol Chaplin, uz mi tam chybal a nemohol som sa dockat, kedy konecne pride na scenu. Tie jeho gagy proste nemaju chybu a preto patri na tu dobu ku kralom komedii. Napriklad sceny vo väzeni, kde sa citil ako prasa v zite a zrazu mu riaditel väznice oznami, ze moze ist na slobodu a Chaplin sa ho pyta, ci by tu nemohol zostat, ze vsak tu mu je dobre, ma jednoducho rozosmiala a je tam toho viac, nez dost. Nikdy nezabudnem na jeho srobovanie v extremnej rychlosti akychsi vyrobkov v tovarni :-)... 12.12.2009 ______ Charles Chaplin - (Robotník v továrni) +++ Paulette Goddard - (Uličníčka) +++ Henry Bergman - (Majitel kavárny) +++ Tiny Sandford - (Big Bill) +++ Chester Conklin - (Mechanik) +++ Hudba a produkcia: Charles Chaplin +++
Mááááám to, našel jsem způsob jak na grotesky! Budu si je kouskovat :-) Tohle jsem u moderní doby zkusil a moc se mi ten film líbil. Na to, že je to Chaplin a na to, že se tam nemluví mi to přišlo vtipné a trefné. Poprvé.
Vlastně jsem byla trochu zklamaná. Film se skládá ze dvou nesouměrných částí. Záčátek se rozjíždí na plné otáčky. Při jeho sledování jsem měla pocit, že jde o komediální verzi Metropolisu. Mrazivý i legrační pohled na svět, ve kterém jsou všichni sledováni a zrobotizováni. Bohužel jen ta první půle je geniální a nadprůměrná. Druhá a delší část patří ke klasickým
tulákovým dobrodružstvím a je "pouze" průměrná, ikdyž v rámci Chaplinova vysokého standardu.
Nádherná groteska se sociálním podtextem a spoustou nezapomenutelných scén: jízda na kolečkových bruslích v obchodním domě, krmící stroj v továrně a především známá písnička s nesmyslným textem, v níž se vlastně poprvé ozval na plátně Chaplinův hlas.
Poslední Chaplinův film, ve kterém ztělesňuje postavu tuláka. Všeobecně je za jeho první zvukový film považován Diktátor z roku 1940, nicméně už v tomto snímku se Chaplinova hlasu dočkáme. Film, ve kterém je celá řada geniálních gagů, nebyl zpočátku vůbec úspěšný. U publika propadl a uznání se mu dostálo až po nějaké době. [FILM, KTERÝ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE]
Varovanie pred studeno zmechanizovaným svetom, požadujúcim stále vyšší výkon bez ohľadu na prirodzenosť človeka, dominuje prvej polovici mixu sociálnej drámy s groteskou. Druhú tvorí opakovaná neúspešná snaha biedneho páru usadiť sa a nájsť zamestnanie. Gagy sú na úrovni, ale akoby vytiahnuté z množstva Chaplinových krátkych filmov. Ozvláštnenie predstavuje použitie zvuku: film využíva postupy nemých filmov - dominuje hudba zložená Chaplinom, hlasy vydávajú výlučne reprodukčné prístroje, prirodzené dialógy obstarávajú medzititulky (okrem pesničky v závere). Striedanie zobrazenia medzivojnovej reality zmietanej vlnou nezamestnanosti a štrajkov s humornými scénami sa vydarilo a film svižne odsýpa striedajúc tragiku a komiku života. Hoci z hľadiska tvorivého námetu film nepriniesol veľa nového - zmechanizované mesto pod drobnohľadom továrnika ukázal Fritz Lang v Metropolise, pásovú výrobu žánrovo obdobne spracoval Clair v komédii Nech žije sloboda! - stal sa divácky vyhľadávaným, populárnym a scény z neho všeobecne známymi. 70%
