Moderní doba

Varovanie pred studeno zmechanizovaným svetom, požadujúcim stále vyšší výkon bez ohľadu na prirodzenosť človeka, dominuje prvej polovici mixu sociálnej drámy s groteskou. Druhú tvorí opakovaná neúspešná snaha biedneho páru usadiť sa a nájsť zamestnanie. Gagy sú na úrovni, ale akoby vytiahnuté z množstva Chaplinových krátkych filmov. Ozvláštnenie predstavuje použitie zvuku: film využíva postupy nemých filmov - dominuje hudba zložená Chaplinom, hlasy vydávajú výlučne reprodukčné prístroje, prirodzené dialógy obstarávajú medzititulky (okrem pesničky v závere). Striedanie zobrazenia medzivojnovej reality zmietanej vlnou nezamestnanosti a štrajkov s humornými scénami sa vydarilo a film svižne odsýpa striedajúc tragiku a komiku života. Hoci z hľadiska tvorivého námetu film nepriniesol veľa nového - zmechanizované mesto pod drobnohľadom továrnika ukázal Fritz Lang v Metropolise, pásovú výrobu žánrovo obdobne spracoval Clair v komédii Nech žije sloboda! - stal sa divácky vyhľadávaným, populárnym a scény z neho všeobecne známymi. 70% (24.10.2005)

No film to není špatný. Jsem ovšem od Charlese Chaplina zvyklý na výrazně vyšší přísun humoru. Rovněž mi zde trošku vadilo mluvené slovo, ale těžko asi některé části bez něj provést. Děj není špatný, ale ani nijak ohromující. Nevím, co více dodat. Už vím. Málem bych zapomněl na naprosto dokonalý hudební doprovod. Díky němu 3* s čistým svědomím dát mohu. (19.05.2012)

Fakt som si myslel, ze po tolkych rokoch, co som videl naposledy Chaplinove filmy, ze sa budem len tisko a znudene usmievat, avsak velmi som sa mylil. Chaplin je aj dnes tak skvely, ze som sa s chutou a nahlas zasmial na mnohych scenach. Jakmile sa tam objavila nejaka scena, kde nebol Chaplin, uz mi tam chybal a nemohol som sa dockat, kedy konecne pride na scenu. Tie jeho gagy proste nemaju chybu a preto patri na tu dobu ku kralom komedii. Napriklad sceny vo väzeni, kde sa citil ako prasa v zite a zrazu mu riaditel väznice oznami, ze moze ist na slobodu a Chaplin sa ho pyta, ci by tu nemohol zostat, ze vsak tu mu je dobre, ma jednoducho rozosmiala a je tam toho viac, nez dost. Nikdy nezabudnem na jeho srobovanie v extremnej rychlosti akychsi vyrobkov v tovarni :-)... 12.12.2009 ______ Charles Chaplin - (Robotník v továrni) +++ Paulette Goddard - (Uličníčka) +++ Henry Bergman - (Majitel kavárny) +++ Tiny Sandford - (Big Bill) +++ Chester Conklin - (Mechanik) +++ Hudba a produkcia: Charles Chaplin +++ (12.12.2009)

Aktuálne štyri hviezdičky dávam Modernej dobe takmer so sebazaprením. Je to nepochybne mimoriadny film, ale dosť zostarol a v niektorých chvíľach mi pripomínal zvetralé pivo. Gagy nepôsobili, ako prirodzená súčasť deja, ale ako vsadená dekorácia. Nábeh na ne bol pomalý a tak som počas sledovania mal občas dlhú chvíľu. Ale napriek všetkým možným výhradám tam bolo množstvo neprehliadnuteľných veľkých epizód, tradične dobre zahraných a nezabudnuteľných. Málokedy a málokomu sa podarí taký záverečný filmový obraz, ako Chaplinovi v tomto filme. (04.09.2015)

Až do moderní doby patřil Tulák divákům. Pokud to jen šlo, dlouhodobějším závazkům se – oproti Busteru Keatonovi – vyhýbal. S dívkami koketoval, v nestřežený okamžik je i opatrně políbíl, ale k rodinnému životu alespoň navenek neinklinoval. Několik grotesek příznačně končilo jeho osamělou chůzí směrem od kamery, za dalším dobrodružstvím, nezávislém na tom právě prožitém. Teprve Moderní doba, Chaplinovo rozloučení s Tulákem a Tulákovo rozloučení s divákem, končí záběrem spokojeně kráčejícího páru. Tulák odchází, ale konečně není sám, o jeho budoucnost se nemusíme strachovat. Moderní doba však nebyla jen rozloučením s Tulákem, ale také s němým filmem a žánrem čisté grotesky (mj. kvůli finančnímu neúspěchu – kritici i diváci již byli uvyklí zvukově mnohem hutnějším filmům). Chaplin poprvé nápaditě využívá zvukových efektů, buďto k zesílení dramatického (výstřely) nebo komického efektu („krmící“ mašina). Navíc nechá Tuláka jakousi francouzsko-italskou hatmatilku zazpívat pár not. Nejen v této scéně hrdina připomíná porouchaný stroj, který po vykázání z továrny, kde mu příslušela jasná funkce, marně hledá jiné uplatnění. Chaplinův satirický portrét vykořisťovatelské kapitalistické společnosti, měnící člověka v soukolí obřího mechanismu (hádám, že zejména tato rovina Chaplinovy tvorby inspirovala Jacquese Tatiho), souzněl s obdobím hospodářské krize a oproti jiným komediím divákům nedovolil utéct do hezčího světa. Nezaměstnanost, chudoba, hlad, sociální nepokoje – vše sice humorně rámované, nicméně viditelně přítomné. Díky povýšení mechanizace lidské existence na hlavní téma filmu mohl Chaplin vytěžit jeden z hlavních rysů grotesek, jejichž gagy často spočívají v tom, že se lidé chovají jako neživé objekty. Příliš blízká příbuznost s předchozími filmy je zároveň slabinou Moderní doby. Zápletka se vinou střídání různých povolání, která si Chaplin ozkoušel ve svých krátkých groteskách, drolí do oddělených, třebaže s obdivuhodnou úsporností zrežírovaných epizod. Filmu tak chybí dramatická semknutost i emocionální působivost. Kvůli silnému příběhu tedy ne, ale kvůli gagům s kokainem nebo utahováním šroubů a kvůli neodolatelně nabroušené gamine Paulette Goddard se do Moderní doby dozajista vracet budu. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, Radko (13.05.2014)