Moderní doba

Díla, který vznikala na přelomu němé a zvukové éry jsou převážně podivnými, obtížně koukatelnými hybridy. Kvalita i takových snímků jako je Vrah mezi námi je podrývána mizernou prací se zvukovou stopou a rozdělením mluvených a nezvučených částí, které je ne nepodobné předpokládanému nasycení vesmíru hmotou. Moderní doba je vlastně podobným křížencem, ale díky tomu, že vznikla v době kdy se němé snímky už dávno netočily, je křížencem poučeným. Byť je na dialogy skoupá a většina se jich odehrává v mezititulcích, Chaplin pro ni zkomponoval vynikající doprovodnou zvukovou stopu, která se skládá z diegetických hluků a nediegetické hudby. Neméně podstatné je, že je nafutrovaná vynikajícími gagy (zfetovaný tulák v base, prezentace jídelního stroje...), které nepůsobí dojmem stokrát opakovaného. Velmi čitelný se jeví i sociální komentář, který se promítá i do nekonaného happy endu (byť se takový přímo nabízel). Z hlediska vyprávění obrazem se pak jedná o Chaplinovo opus magnum. Gejzír vizuálních nápadů v továrně na začátku filmu, mluví za vše. (23.09.2011)

Nadčasové, nápadité, vtipné a zároveň romanticky laděné. Chaplinovi se tam povedlo dostat v podstatě všechno. Práce s hudbou a zvukem obecně (přičemž mluvená stopa je pouze na nutných místech a nezasahuje zbytečně do groteskních gagů) byla z mého pohledu taky zajímavá. Udělalo to na mě ještě o dost lepší dojem, než když jsem kdysi viděla Zlaté opojení. ~(4,0★)~ (08.01.2017)

Aktuálne štyri hviezdičky dávam Modernej dobe takmer so sebazaprením. Je to nepochybne mimoriadny film, ale dosť zostarol a v niektorých chvíľach mi pripomínal zvetralé pivo. Gagy nepôsobili, ako prirodzená súčasť deja, ale ako vsadená dekorácia. Nábeh na ne bol pomalý a tak som počas sledovania mal občas dlhú chvíľu. Ale napriek všetkým možným výhradám tam bolo množstvo neprehliadnuteľných veľkých epizód, tradične dobre zahraných a nezabudnuteľných. Málokedy a málokomu sa podarí taký záverečný filmový obraz, ako Chaplinovi v tomto filme. (04.09.2015)

Přiznám se, že jsem čekal něco trochu jiného. Čekal jsem smršť humoru na téma člověk v moderním světě. Místo toho se mi dostalo přesně mířené společenské kritiky, která se už nesnaží diváky ani tak rozesmát, jako spíš vyburcovat. Chaplin tu ukazuje své sympatie k chudým a k dělníkům snad víc než jindy. Na příkladu svého tuláka ukazuje marnost snahy o lepší život v prostředí, kde vládne potlačování práv jednotlivce. Chaplin Moderní dobu natočil až v roce 1936, a je to na filmu trochu znát. Paulette Goddard (hrající Tulákovu lásku) jako by už vypadla z jiné doby, než z éry němého filmu, a její výkon (ač ne špatný), působí vedle skvělého Chaplina trochu křečovitě. Taková Mabel Normandová nebo Edna Purviance, to bývaly „němé“ herečky! To jsou však nepodstatné detaily ve srovnání s manifestem, který tímto filmem Chaplin vytvořil. Je smutnou ironií osudu, že za takto humanistický film se mu dostalo tolika výtek ze strany kritiky. (05.06.2006)

Když jsem na tom byl, v rámci projektu 100 v kině, někde za půlkou jsem usnul a probudili mě až lidé odcházející z kina. Sváděl jsem to na únavu. Když jsem si to teď pouštěl doma, usnul jsem na takřka tom samém místě. Naštěstí jsem se probudil dříve. Takže to asi únavou nebylo. Faktem je, že by se mi celý film mnohem více líbil jako série samostatných jednotlivých scének, protože je nesporné, že než jednolitým dějem je slepencem jednotlivých scén, které na sebe zase až tak moc nenavazují. Mnohé ty scény jsou výborné, vždycky mě dostane hned úvodní prostřih na stádo ovcí a lidí vystupujících z podzemky. Robotická dřina u pásu, krmící stroj, jízda na kolečkových bruslích - naprosto výborné se sociálním kontextem. Jenže někde za půlkou jsou některé scény docela nudné a zbytečné (krmení předáka uvězněného ve stroji, některé části z vězení a dokud nezačne Chaplin zpívat, tak i restaurační). Nejradši bych zvlášť hodnotil jednotlivé úseky filmu než film jako celek, protože takhle mu musím dát pouhých 3,5* (08.03.2013)