Pulgasari

Poslední film letos je víc než podivná severokorejská... pohádka? Asi ano. Kim Čong Il mohl mít opravdu všechno, tak i tohle. Věnoval na film značnou část rozpočtu neprosperující země, nahnal na něj rozsáhlý herecký ansámbl, který umně přehrával. Obávám se, že výslednou taškařici z toho udělal režisér snad i naschvál, aby pokazil dílo, na kterém byl donucen (únosem jeho a manželky) pracovat. I ty zadní projekce nemohly být takhle špatné náhodou... Příběh je vlastně poetický a opravdu pohádkový, ale nad většinou dějových výkrutů a jednotlivých rozřešení situací mi poklesávala čelist (jestli jsem stejný živočišný druh jako Korejci). Všichni milovníci chlapa v latexové masce velké příšery, co rozšlapává a pěstmi zpracovává modely staveb, musejí tento film zbožňovat. A taky milovníci asiatů s účesy z Vinetoua... (31.12.2011)

Pulgasari jako monstrum, které vede lidové povstání proti nemilosrdnému vladaři, nicméně posléze svým "majitelům" tzv. i doslova přeroste přes hlavu a pro záchranu lidu se musí jedna z hlavních postav téměř obětovat. Zjevný inspirační zdroj hledali našli v japonské Godzille, přičemž Pulgasari lze vnímat jako metaforu boje proti útlaku, kdy hrdina vzejde z lidu a ostatní ho bezmyšlenkovitě následují. (16.06.2011)

Tak tohle je hodne velky hardcore:-). Jako pohadka to funguje prekvapive dobre, opira se i o solidni, ale nikterak originalni scenar. Vyprava dobra, pekna hudba. Triky mi prijdou zoufale i na dobu vzniku. Ctvrtou hvezdicku pridavam tak trochu z recese, myslim, ze se jedna o dilo, ktere by si zadny filmovy fanousek nemel nechat ujit. (28.11.2015)

No to byla mela :) Vždycky jsem měl rád fantasy příběhy, a tak mě Pulgasari nečekaně potěšilo. Když to vezmu z hlediska fantasy filmu, je vcelku v normách, příběh nepřestřeluje, triky jsou obstojné (pokud jste ještě z mojí generace), na svoji dobu - a exotiku země vzniku - radost pohledět. Co se týče hlubších rovin, řekněme ideologických, samozřejmě Pulgasari oplývá stejnou dávkou propagandy jako americké filmy, takže pokud vnímáte, ucítíte z něj jasnou zprávu, že v jednotě je síla. Ale to opravdu není, alespoň pro mě, smysl filmu. Já viděl pěkný fantasy film, a je mi jedno kdo koho unesl. Tady se hodnotí film, ne politika země a únosy. (12.05.2007)

(KDV) PULGASARI je ukázkovým důkazem toho, že nelze odpreparovat produkční a historický kontext od díla samotného. Zkusme si ho (za vydatné pomoci různých internetových zdrojů) rekonstruovat._____ V úvodu své knihy On the Art of the Cinema (1973) Kim Čong-Il píše, že "kinematografie zastává důležité místo v celkovém vývoji umění a literatury, a tudíž je mocnou ideologickou zbraní pro revoluci a budování." Svého teoretického hesla se držel i v praxi, když nejdříve nechal unést ženu Sang-ok Shina v Hong Kongu, kde poté jím určení lidi režiséra, který přijel do Hong Kongu pátrat po své choti, nadrogovali a odvezli do Severní Koreji. (Severokorejský lid věděl o tom, že se jednalo o únos, protože v rádiu byla odvysílána 45minutová nahrávka, kterou tajně pořídila Shinova žena, když schovala diktafon do své kabelky během Kimovy návštěvy jejího muže.) Ačkoliv musel Shin po svém propuštění z vězení (vrátit se ale nemohl) točit propagandistická díla, u nichž Kim figuroval jako výkonný producent, byly jak jeho filmy, tak i on finančně zajištěný a s další přibylou položkou ve filmografii měl větší volnost._____ PULGASARI byl vysněným projektem Kim Čong-Ila, velkého obdivovatele japonské Godzilly, a tak se nelze divit tomu, že byl z Japonska pozván (se zárukou návratu) trikař Teruyoši Nakano. Ten s sebou přivezl tým (vč. herce - "nositele kostýmu monster" Kempačira Satsuma, který dává přednost "severokorejskému godzillímu remaku" před tím americkým od Emmericha), jenž se podílel na GODZILLE (1985). Sang-ok Shin a jeho ženě bylo důvěřováno již natolik, že za Pulgasari obdrželi tři miliony dolarů a následujícího roku mohli odjet na obchodní cestu do Vídně, odkud uprchli a našli azyl v Americe._____ Jejich společný počin byl pak po dlouhé roky režimem zakázán. V současnosti je k sehnání oficiálně v America na VHS s parádně exploatačním obalem, který se honosí nápisem "Zakázáno na (celou jednu) dekádu", popř. neoficiálně na Youtube v několika částech (originální i anglická verze s "poangličtěnými" titulky)._____ Se znalostí pozadí vzniku mám ale stále neujasněné otázky. Jak je možné, že biják s takovým produkčním zázemím je natolik technicky odfláknutý, že užití zadních projekcí muselo vyvolávat nechtěný smích již v polovině 80. let? Jak to, že je hudba natolik západně syntetizátorová? Jak mohlo ujít pozornosti, že i přes dobovou poplatnost režimu (ústřední monstrum jako zlý kapitalista, kterého si doslova vymodeluje utlačovaný lid, ale příšera chce po vysvobození kolektivu z feudálních útrap stále žrát) jsou zde podvratné prvky upomínající na zkušenost režiséra (stařík, který živoří ve vězení, si vytvoří ochranitelskou příšerku, která se ale obrátí proti lidu, když nabude monstrózní podoby)? Otázky, samé otázky... (Klasický formát, barevný, originální znění s anglickými titulky i mezititulky, projekce z VHS ("přerušovaná").) (13.04.2011)