O Schmidtovi

Přesto, že jsem si od tohoto filmu nic moc neslibovala (už ten obal) a v půjčovně jsem po něm sáhla jen kvůli Nicholsonovi, mě velmi mile překvapil. Už jen vidět Jacka v roli proplešlého důchodce, který "když už to konečně měl, tak nevěděl, co s tím", je zážitek. A způsob, jak je jeho vyprávění vystavěno prostřednictvím dopisů adresovaných adoptovanému chlapci Ndugu, který je jen imaginárním terčem, do kterého Schmidt napřed strefuje vztek na všechno od práce až po manželčinu buzeraci, aby pak coby čerstvý vdovec a prohlédnuvší otec přešel v dopisech k laskavějšímu tónu, je více než dojemný. Scény, jako třeba ta s počuráváním prkénka na důkaz vzdoru, nebo ta s Kathy Bates, kdy Jack leží v posteli se zafixovaným krkem, ona ho krmí a přitom mu vypráví svoje sexuální dějiny a potřeby, nebo další, kdy si čte dopis z charitativní organizace, to jsou ukázky nejen Nicholsonova hereckého mistrovství. (04.11.2004)

Skepse starého člověka na konci života je jednou z největších tragédií lidského ducha. Warren Schmidt (bezchybný Nicholson) něco takového právě prožívá - odchází do důchodu, jediná dcera se hodlá vdát za nemožného troubu a on si začíná uvědomovat bezvýznamnost svého života. Alexander Payne stvořil spíše komorní příběh, ve většině scén se opírá pouze o hlavní postavu (na divadelních prknech by námět vynikl), ale onu deziluzi na konci zmírní a představí hluboce lidský závěr. Závěr dodá malinko naděje v zoufalé situaci. Příjemný film. (23.05.2007)

Tak všední a prázdné jako sám život osamělého důchodce. Přesto pocitově silné, pomalu plynoucí od jedné situace, která nutí k zamyšlení, ke druhé. Hořké, přesto se najde i místo lehce úsměvné. Poklidné a zdánlivě vizuálně šedé, přesto občas osvěžené probliknutím nějakého obrazového nápadu nebo vtípku (třeba Marat). Rozhodně to není film, který bude bavit každého, a rozhodně každého neosloví. Nicholson sice velmi často zůstává Nicholsonem, ale stejně často dokáže v roli stárnoucího muže, který přichází o vše na čem mu v záleželo a postupně si uvědomuje marnost svého života, rozehrát výtečnou epizodu, strhující moment, které výtečně doplní pohled do Schmidtových pocitů otevřený v dopisech africkému chlapci. Velmi silné, plné emocí, které dokáže předat nenápadně, přesto rozeznít silně a s dlouhým dozvukem. Film, který se jen tak z hlavy nevypaří. (08.11.2014)

About Schmidt není vůbec špatný film, ale příjemné komorní drama o rozmarech stárnutí, které s sebou přináší daleko více peripetií a možná i dobrodružství než celý předešlý život. Navíc Jack Nicholson je bůh, žádný jiný herec by nedokázal příběh takhle utáhnout a přinutit diváka, aby kvůli němu alespoň jednu hvězdičku ještě přihodil. Já jsem s ním a jeho myšlenkami vydržel až do konce, a byť se snímek poměrně táhne a je to celé opravdu jen o Jackovi, mohu říci, že jsem si ho užil a vyprávění prostřednictvím dopisů mě dokázalo silně oslovit. A v závěru jsem měl slzy na krajíčku.. (04.11.2012)

Vyhaslá, opuštěná a hlavně pravdivá. Taková je postava Jacka Nicholsona, který v tomhle existenciálním kousku znovu exceluje. Road-movie Alexandera Paynea může být pro jedny (zřejmě hlavně pro mladší ročníky) docela vtipnou záležitostí, pro jiné (pro změnu starší diváctvo) cynickým, ale hlavně mrazivě reálným dramatem. Hlavní hrdina hypnotizuje hodiny. Až ukáží celou, končí a odchází do důchodu. Nastupuje dravé mládí. Stává se nepotřebným. Nekonečně dlouhé chvíle s tlustou manželkou budou teď tím jediným, co bude vyplňovat jeho volný čas. Brzy mu ovšem zbydou už jen dopisy pro malého sirotka, kterého na dálku sponzoruje, a dcera, která žije rovněž daleko a brzy si navíc má vzít přitroublého obchodníka. A ještě obytný karavan, kterému už brzy prošlápne pedály. Kritika amerického snu z pera autorů Alexander Payne a Jim Taylor (mají už třeba scénáristického Oscara za Bokovku) možná trpí žánrovou nevyhraněností, ale jinak má propracované (a velmi svérázné) postavy, kterým vládne bručoun Nicholson, jenž neukazuje stáří skrze fyzično, ale díky hercovým schopnostem představuje jeho vnitřní podobu. Což bylo pro úspěch tohohle malého milého kousku klíčové. (14.08.2016)