Režie:
Sergio CorbucciKamera:
Alejandro UlloaHrají:
Franco Nero, Jack Palance, Tony Musante, Giovanna Ralli, Ángel Álvarez, Francisco Nieto, Eduardo Fajardo, Raf Baldassarre, Franco Giacobini, Simón Arriaga (více)Obsahy(2)
Neústupný mexický důlní magnát Garcia musí čelit vzbouřencům a revolučním náladám v zemi. Rozhodne se svěřit důležitý transport stříbra pod dohled pistolníka Kowalského, aby ho bezpečně dopravil přes americkou hranici. V cestě mu ale stojí bandita Ricciolo, který obětuje cokoliv, aby získal bohatství. (TV Prima)
Recenze (77)
A ako si vlastne predstavujete revolúciu? Nuž presne takto. Prepadávanie bánk, vlakov, vešanie oligarchov a ich pucflekov. Plus likvidácia zotročujúceho mocenského aparátu (k bežným obyvateľom brachiálne sa správajúce vojsko a polícia). Revolúcia zároveň musí byť spôsobilá potešiť civilov. V ideálnom prípade sa nesie v znamení cynického humoru a osobného profitu. Nuž a revolučné ideály často končia ako maškarádna cirkusová fraška pre zábavy chtivých divákov. Pretože strojcom revolučných programov a akcií často pramálo záleží, na ktorej strane konfliktu stoja. Hlavné je, že to sype. Presne tak, ako činí Poliak v úžasne sadnúcej roli Franca Nera. ()
Tak tohle je zatím nejlepšího Cobrucciho western co jsem viděl. Strašně se mi líbil Franco Nero jako žoldnéř s vousem, ten fakt neměl chybu. Tony Mustane je zase známý z Argentova "Ptáka s křišťálovým peřím" a Jacka Palance představovat nemusím. Skvělé je, že je to téměř bez hluchého místa a pořád se něco děje. Ve filmu se kromě banditů objeví menší armáda, děla a dokonce dvojplošník! Opravdu štědrý rozpočet. Nerova postava je díky svému vzhledu a chování přímo hypnotická a hlavní pískací motiv tomu dodává správný šmrnc. Ještě se těším na Cobrucciho Companeros s mým oblíbencem Milianem :) Jeden z nejlepších spaghetti westernů, i když trochu netypický. ()
Předchůdce mnou ještě oblíbenějších Companeros bylo toto velké dílo. Už tohle je ovšem velice dobré, odlehčeně brané (Corbucci si zřejmě musel spravit chuť po Grande Silenzio), přesto ještě kapku jiné. Polák Franco je už víc tučňák, než málomluvný drsný hrdina s rakví, jde mu tu jen o prachy, pro což udělá bez nejmenších skrupulí cokoliv. Nezkušený vůdce revoluční (či jak tvrdí tradičně odvážná revolucí zapálená žena Columba, pouze zločinecké?) bandy Paco to bere moc vážně a hrdost a odhodlání ve vládu mexického lidu je hezká věc, ale neměla by se přehánět, takže ano, ale když existují Vascové… Kudrnatý Jack Palance coby křižující se šílenec je kreatura k nezaplacení, po kraji nám zuří revoluční boj (a Paco), letadla, bomby a neopomenutelný Fajardo, takže záporáků máme vícero a Sergej Kowalski nám předvede obdivuhodnou taktiku, kterak si ve víru ideály zaslepených revolucionářů solidně nahrabat. Hudba tradičně neokomentovatelná, souboj v aréně nezapomenutelný, konec překvapivě protahovaný a takovýto Franco bez kouska cti se jinde nevidí. A top scéna? Bitva mezi slepicemi. ()
Tento film je dobrý. Fakt dobrý. Ale úžasný je preto, že vznikol ešte pred Leoneho opusom KAPSY PLNÉ DYNAMITU (a pri tom je takmer o tom istom). Corbucci je menej emotívny a menej precízny ako jeho slávnejší kolega, ale dokázal natočiť lahôdku miestami dorovnávajúcu DOBRÉHO, ZLÉHO A ŠKAREDÉHO - scéna v aréne je takmer rovnako dokonalá ako tá Leoneho na cintoríne. Morricone narába so svoju melódiu ohromne šikovne, aby mala vo finále tie najlepšie grády... ()
Je zajímavé, že i když mi u Leoneho dolarovek vůbec nevadilo, že hlavní hrdinové jsou podrazáčtí vydřiduši, kteří jsou kvůli té troše peněz schopní odprásknout libovolné množství lidí, tady mě to neustálé zrazování a vyděračství spíš lezlo krkem. U obou hlavních hrdinů jsem nebyl schopný najít aspoň pár důvodů, proč s nimi sympatizovat a nepřát jim nějaké to střelné zranění. Spíše na škodu je také upozadění Jacka Palance a předčasné finále za zvuků geniální Morriconeho skladby L'arena. Žoldnéř není špatný western, Sergio Corbucci režíruje hravě a s citem pro detail a i kamera se směle může měřit s legendárními Leoneho fláky. Jenže Nero není Eastwood a Musante v sobě nemá ani špetku Wallachova sympatického rošťáctví. ()
Galerie (63)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer
Zajímavosti (2)
- Tento film hned dvakrát citoval Quentin Tarantino ve svých dílech. Stejný hudební motiv od Ennia Morriconeho, jaký zazní v závěrečném souboji, použil ve filmu Kill Bill (2003), když se hlavní hrdinka prokopává ven z rakve. Trefu skrz karafiát v klopě a krev vyhrnuvší se z květu pak použil v Nespoutaném Djangovi (2012). (Pompeius)
- Polák koupí na začátku filmu kulomet Hotchkiss M1914 s 24ranými nábojovými pásky, poté používá pistoli Astra 400 v ráži 9 mm Bergmann-Bayard. (HectorHagman)
Reklama