Sherlock Holmes: Svobodný mládenec
The Eligible Bachelor
Sherlock Holmes: Slobodný mládenec
Obsahy(1)
Lord Robert St. Simon je obecně považován za nejžádoucnějšího starého mládence v celé Anglii. Aby taky ne! Historie jeho rodu sahá nejméně pět set let zpátky, je pohledný, šarmantní a skvělý společník… Každá vdavekchtivá dívka by olízla všech deset. Jenže srdce lorda Roberta, jak se zdá, už zcela neodvolatelně získala krásná Američanka Henrietta Doranová, jejíž neurozený původ více než dostatečně vyvažují zlaté doly jejího papá. A zatímco se tyto dvě hrdličky připravují na nejšťastnější den svého života, utápí se o pár ulic dál nejslavnější detektiv světa v nudě z nicnedělání, ve fyzické i psychické indispozici, pronásledován neustále stejným, k zešílení se opakujícím děsivým snem. Ani on ani Henrietta ještě netuší, jak dramaticky se jejich cesty zkříží v Robertově venkovském zámku Glaven, natož aby si uměli představit, jak děsivé tajemství toto nádherné sídlo ukrývá ve svých důstojných zdech. (Česká televize)
(více)Recenze (45)
Pěkná skládačka a výtečné ztvárnění Holmese, který se dokonce nebojácně i do zápasu pustil. 75%. ()
Bohužel, musím se tentokrát vyjádřit velice stručně a lapidárně: Naprostá fantasmagorická a křečovitá kravina... ()
Předem říkám, že komentář Faidry má hodně něco do sebe. Plus, ještě nebyla zmíněná jedna věc. Ten závěr je ještě navíc v novodobém stylu. Tj, obět udělá něco šíleného a naprosto nepochopitelného, jít vyčítat člověku, kterému absolutně nevěří, jeho zločiny. A to mi k Sherlocku Holmesovi nesedí. Napsal bych jako Pes Baskervillský, ale tam to udělal Sherlock úmyslně. A pokud si dobře pamatuju, malokdy chytali vraha při činu, napadá mě jen Prázdný dům. Ale nebylo to tak zlé. Nevadil mi nemocný Sherlock. Dávám za tři, bavil jsem se, a zajímalo mě, jak to vyřeší, ale přeháněli to, jinak bych dal za víc. Ale jinak dobrý film, jeden z těch lepších. Jsem zvědav na dnešní. ()
Nějak mi tyhle filmy o Holmesovi sedí více,než ty nové "akcnaky" ()
Pro další celovečerní film sáhli tvůrci seriálu po povídce Svobodný mládenec a na rozdíl od Mistra mezi vyděrači, který pouze rozpracovával původní povídku do košatější podoby, tentokrát popustili fantazii uzdu mnohem více, když ze škrobeného, avšak poctivého lorda St Simona udělali muže, jehož způsob opatřování si jmění není nepodobný metodám barona Grunera. Nelze ovšem říci, že by to bylo úplně na škodu, neboť původní stejnojmenná povídka, jejíž obsah scénárista opět vytěžil beze zbytku, a která by patrně stačila na obvyklý padesátiminutový díl, by možná svou banální zápletkou diváky tolik nezaujala. Jinými zmiňovaná kratičká povídka Podnájemnice v závoji (5 stran, nejkratší ze všech povídek), která sestává de facto jen z výpovědi zraněné ženy a neobsahuje žádné pátrání, Holmesovu dedukci, akci, prostě zhola nic, by pro změnu byla v původní podobě nezfilmovatelná. Rozhodně ne bez výraznějších úprav a obohacování děje. Tvůrci si z ní ovšem stejně vypůjčili pouze motiv zahalené dámy se znetvořeným obličejem, aniž by využili cokoli jiného. Obě poloviny příběhu, část napsaná Doylem i část nově vymyšlená, přitom do sebe díky invenci scénáristy bez problému zapadají, a snímek potěší spíše diváky, kteří mají v oblibě ponuré Holmesovy případy. Vytknout lze v podstatě jen poněkud nelogickou návštěvu Henrietty na Glavenu, za prvé u muže, o jehož kriminálním jednání je přesvědčena, za druhé by bylo logičtější hledat jej v jeho londýnském paláci. Stejně tak vytane na mysli otázka, jak mohla Helena přežít tímto způsobem 7 let a zbořit starou kapli z obrovských kamenů a proč ji lord St Simon už dávno nezabil nebo nedal zabít svým poskokem. Co se Sherlockových nočních můr týká, byly možná zbytečné, avšak neměla jsem zase při sledování pocit, že by nějak výrazně odporovaly charakteru jeho postavy, jak nám byla představena v předchozích dílech. Totéž platí i pro jeho vcelku opodstatněné vyběhnutí na ulici v noční košili. Holmes znuděný, Holmes otrávený a protivný bez pořádného případu, Holmes paličatý i Holmes ochotný se kvůli něčemu zásadnímu chovat nekonvenčně a lézt i po zemi už tu byl. Navíc se svůj problém snaží řešit systematicky jako vždy. A že je na konci nucen ke své nelibosti připustit, že šlo o sny prorocké? Proč ne, když už jsme tu měli i Holmese filozofujícího o prozřetelnosti a smyslu existence (i v textu povídek, viz např. Znamení čtyř) či věřícího ženské intuici. Atmosféra snímku jako by se tak trochu inspirovala u autorových inklinací, neb, jak známo, Doyle se zajímal o psychiku a tíhnul také ke spiritismu. Kromě toho se v tomto díle dočkáme i velmi laskavého momentu v podání paní Hudsonové, jenž nám zase jednou lehce poodhalí roušku vzájemného vztahu bytné a jejího nájemníka. Ačkoli tedy budu z celovečerních snímků tohoto seriálu vždy upřednostňovat Psa baskervillského a Znamení čtyř, lehký i větší dotek humoru ve starších krátkých dílech majících větší šmrnc oproti melancholickému a snovému nádechu, který obecně příliš nemusím a spíše mi kazí dojem, a ,, obyčejnou“ práci s kamerou bez všemožných záběrů zblízka, tmavých, zamlžených, braných z nemožných úhlů apod., které mi vadily již ve Wisteria lodge (zde dosud použité jen místy) a které provázejí takřka celou 6. a 7. sérii, přesto není Noble bachelor dílem nezajímavým či nepovedeným. O jisté rozporuplnosti tří celovečerních filmů s Brettem (Master blackmailer, Noble bachelor, Last vampyre) ostatně svědčí i rozptyl ostatních komentářů pohybujících se na škále od znechucení po obdiv. Osobně navzdory výše zmíněným důvodům a svým preferencím tyto tři snímky na milost beru, neboť jsem na nich vyrostla, jde stále o stejného skvělého Holmese v Brettově podání, a přes jisté výhrady ční v porovnání s moderní tvorbou na dané téma pořád nad průměrem. () (méně) (více)