The Assassination Bureau

Zábavná retro-parodie beroucí si na paškál slavná i zapomeníhodná fakta a jména lidské společnosti. Závěr sice poněkud zeppelinově scénáristicky plachtí, námět a především počáteční rozvíjení děje stojí za uznání. Hammerovský herec Oliver Reed rolí Ivana fyzicky trochu připomíná známého představitele ducha Hopkirka Kennetha Copea, Telly Savalas je ovšem záporák k pohledání, menší rolí majitele pařížského bordelu se blýskne později hodně slavný Francouz Philippe Noiret. Rozkošná Diana Rigg ve scéně s ručníkem svádí (ale nespadne, ani ona, ani ručník) mužské oko, a podobně lze smýšlet i o italské "samovdově" v podání Annabelle Incontrery. A schválně, všimli jste si - že by se tvůrci inspirovali známou scénou s jedem a pohárky u oběda císaře Rudolfa? (04.02.2010)

Komedie ze stejné škatulky jako Adéla ještě nevečeřela. Úsměvná evokace dobrodružné literatury z doby před I. světovou válkou. Oliver Reed jako anglicky vychovaný Rus Ivan Dragomilov (no, to zní spíše srbsky), takto hlava Kanceláře pro atentáty (společnosti s ručením omezeným, jak neopomene několikrát dodat), který jménem své firmy přijme zakázku od investigativní novinářky Sonyi Winter (okouzlující Diana Rigg v roli trhlé sufražetky, které po nějakou dobu nedochází, že hraje roli užitečné idiotky) na zavraždění sama sebe. Následuje kolotoč vražedně vtipných situací, kdy Dragomilov musí likvidovat své obchodní partnery, kteří mu jdou po krku, a ještě se snažit překazit komplot vedoucí k světové válce. Největším sokem jest mu lord Bostwick (Telly Savalas), jeho zástupce a zároveň zaměstnavatel slečny Winterové. Našince potěší Karlštejn v roli hradu Minsk (!) v balkánském království Ruthenia (tedy Rusínsko), které kupodivu sousedí s Německem. Inu je vidět, že Evropa za kanálem je pro Brity exotickým kontinentem. Film je též plný politicky nekorektního humoru, takže představitelé národních poboček kanceláře jsou charakterizováni takto: Ital je poživačný paroháč, Francouz pokrytecký zpustlík, Rus sentimentální mordýř, Němec militaristický vypatlanec, Švýcar chamtivý bankéř, Rumun zákeřný křivák, Angličan megalomanský šílenec, etc. Dnes by to vydalo na několik diplomatických demarší. (05.01.2015)

The Assassination Bureau se sice pohybuje na hraně trapnosti, ale překvapivě za ni v žádném momentu nesklouzne (imho i zásluhou vynikajícího tempa) a je nakonec velmi zábavným snímkem. Škoda snad jen, že autoři nezvolili hudební čísla v příslušných jazycích, jejich anglické texty prostě rozbíjí jinak funkční iluze evropských metropolí. No a jako, nechci spoileřit, ale že uvidím Kojaka na takových místech snažícího se s nimi provést takové věci přičemž bránit mu v tom bude sexy verze Mary Poppins, to by mě asi ani ve snu nenapadlo. Svět je plný překvapení. (17.10.2022)

Ženská přijde do atentátní kanceláře s velmi neobvyklým požadavkem a její šéf, který si zakládá na tom, že žádná zakázka není odmítnutelná, to celé vyřeší po svém. Tak začne řetěz vražd v různých částech Evropy. Film zachází až do absurdit, na druhou stranu obsahuje nudné pasáže. Skvělý pohled byl na Tellyho Savalase, coby anglického vydavatele novin, s německou přilbou na hlavě. Co člověk neudělá, když si jde za svým cílem. (24.04.2022)

Autoři využili nápad z nedopsaného románu Jacka Londona (ten těžce nemocný a zadlužený se snažil přeorientovat na spotřební dobrodružnou literaturu, ale smrt tento úpadek génia přerušila), a posunuli ho do parodické roviny. Ač je film inzerován jako komedie, hlavní postava je nelítostný zabiják, který své bývalé kolegy likviduje opravdu bez lítosti (například scéna z jídelního vozu). Naštěstí ho Oliver Reed obdařil neodolatelnou amorálností, a Diana Rigg je ta správná feministická "husa". Nečekejte více než sled více či méně zábavných epizod o vraždění v rozličných lokacích Evropy naštěstí vždy s pointou (u mě vede "Bohužel, zatím nemám na zabíjení monopol") a s výbušným finále, ovšem kdyby se i dnes natáčely tak skvěle politicky nekorektní filmy, nebyl bych vůbec proti. (03.06.2013)