Vozvraščenije
Návrat
The Return
The Return
The Return
Režie:
Andrej ZvjagincevKamera:
Michail KričmanHudba:
Andrej DergačevHrají:
Ivan Dobronravov, Vladimir Garin, Konstantin Lavroněnko, Natalija Vdovina, Peter Rappenglück, Juan Palomino, Jelizaveta Alexandrova, Galina Popova (více)Obsahy(1)
Komorní příběh o shledání dvou chlapců se ztraceným otcem. Andrej (14) a Ivan (12) žijí jen s matkou a babičkou. Jednoho dne se doma objeví otec – kluci si na něj ani nevzpomínají, znají ho jen z fotografií. Okamžitě se však projeví jako silná autorita, což každý z bratrů snáší jinak. Otec vezme chlapce na výlet – na ryby. Cesta je zároveň ohledáváním terénu vzájemných vztahů, citů, hranic otcových výchovných metod i dětského vzdoru. Přestože spolu stráví jen pár dní, oba chlapce otcův návrat silně ovlivní.
Debut režiséra Andreje Zvjaginceva (1964) se po právu setkal s velkým ohlasem a uznáním na řadě festivalů. Neokázale natočený snímek vychází z výborně napsaného scénáře, který z krátkých epizod, nenápadných situací a drobných postřehů skládá mozaiku charakterů a vztahů, přičemž po celý film udržuje neklid a dějové napětí díky tajemnu nedopovězeného. Adekvátní je pak i realizace, vracející se k jednoduchosti a čistotě filmařského řemesla: kamera, střih, zvuk ani hudba nečarují, o to působivěji však diváka zasáhnou. A samozřejmě stejnou zásluhu na vyznění snímku jako profesionálové za kamerou mají i vynikající, bezprostřední a současně ukáznění představitelé obou obtížných chlapeckých rolí.
(Film měl nicméně tragickou dohru – představitel staršího z bratrů, Vladimir Garin, se krátce po dokončení utopil v témže jezeře, u kterého se natáčelo.)
(Česká televize)
Recenze (263)
Pre mňa sa film skladá z viacerých atribútov, ako napr. úňä kamera, prostredie, herci, dej, príbeh atď. Čo sa týka kamery, hereckých výkonov, prostredia - super, najmä výkony dvoch bratov, ktorí nehrali, ale presvedčivo žili. Čo sa ale týka dejovej línie filmu, myslím, že môžeme hovoriť o šťastí, že si primitívny surový otec svojím chovaním nezabil svojich synov. To, že nakoniec sa (nechtiac, ale vlastnou vinou) zabil sám by som vyhodnotil ako šťastný koniec. A to, že film nevysvetľuje vlastne nič, len dokresľuje absurdnosť príbehu. Ak by som mal film brať ako nejakú metaforu, to tam nemusel byť príbeh, bolo by to ľahšie stráviteľné a asi aj presvedčivejšie. ()
Já bych byl při tvorbě názvu filmu konkrétnější a dal bych Návrat idiota, což by byl zároveň trošičku spoiler. ()
Taková ruská nepřívětivá syrovina. To se týče jak prostředí, výpravy, lokací, tak hlavních postav. Když se dvěma synům vrátí po dvanácti letech domů jejich tatínek, mělo by to pro ně být to nejlepší shledání, návrat ztraceného otce. A není lepší způsob jak to oslavit, než vyrazit s tátou na výlet spojený s rybolovem. Starší synáček to zvládá celkem dobře a je ochoten tátu respektovat, mladší však nikoliv a dokonce se rozhodne držet něco jako protestní hladovku. Nejvíce se mi líbila scéna s loupeží před restaurací, kde táta vše viděl, ale schválně čekal na to, jak si kluci poradí, no moc dobře si hoši nevedli. Zato rybaření, to jim šlo skvěle, možná ale až příliš skvěle na tátův vkus... ()
Snímek se cíleně nezaobírá okolnostmi doprovázející otcův návrat, pouze je lehce nastiňuje a divák si věci domýšlí dle své vlastní úvahy a fantazie (zkušeností?). Z vizuální stránky máme před sebou perfektní práci - kamera, vybraná prostranství, barvy...to vše bez chyby navozuje tu pravou atmosféru. U majákové scény jsem téměř nedýchal, a právě ona přidala čtvrtou hvězdu. ()
Návrat je dokonalý, výtvarně promyšlený do posledního detailu, herecky strhující. ()
Nepríjemný ale charizmaticky Dobronravov v úlohe asi otca ktorý ide s deťmi na rybi. Tažšká Ruská atmosféra. Temný film ale krásny. 80% ()
90%. Skvěle napsané, bravurně natočené zjevení z Ruska. Málo vídané výkony dětských herců a krásná drsná ruská příroda. Ani ve svém pokročilém věku si už nemůžu vzpomenout, kdy naposledy jsem byl takhle nadšený z RUSKÉHO filmu! Tak na tohohle Zvjaginceva si ještě posvítím... ()
Což o to, film je to zajímavý, herci výborní, ale vadilo mi několik věcí, které nebyly moc logické. Nejvíce vidět to bylo například ve scéně, kdy otec a starší syn vylezou na ostrově na věž. Když tam jdou, je krásně jasno, nikde ani mráček, no za chvíli průtrž mračen. Tahových detailů je tam více a to mě hodně rušilo. Bohužel. ()
Už dlho ma žiadny film takto neofajčil. Nie, nemám na mysli percentuálne hodnotenie tu na ČSFD, ale jeho obsah, ktorý režisér rozpráva spôsobom, že divák neustále očakáva kam to celé vlastne povedie a ako to skončí. Pravdu povediac, pre mňa bola najväčšou návnadou nálepka "mysteriózny", slovo, ktoré je definované ako záhadný, tajomný, nadprirodzený, neskutočný... Nič z toho som však vo filme nezaznamenal. Príbeh dvoch bratov, ktorých po dlhom čase sa navrátivší otec vezme na prázdninovú jazdu s cieľom ostrov, je pekne natočený, s fluidom už spomínaného očakávania, ktoré ale vytečie do stratena, bez akéhokoľvek efektu. Teda, ony tam určité náznaky boli, ale fungovali iba ako barličky, umelo vložené do deja bez vzťahu k nemu. Takže, filmársky vymakané, ale viac ako za tri to nevydá. ()
Úžas, viac netreba! /100 %/ ()
Na mě až kýčovitě vyumělkované. ()
Film vyvolávající řadu otázek: Co je to otcovství? Co je to mužství? Jak se z chlapce stává muž? Co je to otcovská láska? Co potřebujeme k odvaze skočit? Kdo se vlastně vrací? Otec? Nebo dva chlapci bez otce? A kam? Domů nebo do oceánu? Můžeme skutečně dělat, cokoli chceme? Možná vás zaměstná jiná otázka: co je v oné truhličce? Ale pro mě tato otázka právě vůbec není důležitá. Ještě mě napadá jedna otázka ala Dostojevskij: Jak by vypadal svět bez Boha? Připadá mi, že Zvjagnicev drží a navazuje na linii Dostojevskij - Tarkovskij. Film, který můžete vnímat čistě v lidské rovině dvou chlapců a tatínka (a i tak bude krásný a pravdivý) - stejně jako v něm můžete hledat jakékoli alegorie a vyvstávající otázky. Žádné vám ale film nevnucuje: to už je čistě na vás. ()
Zážitek, úžasný přemýšlivý film, který napoví, ale nedořekne....jeden z nejlepsich film letosniho roku... ()
Dětské herecké výkony jsou za pět hvězdiček. ()
Psychologické drama plné otázek, ale žádných odpovědí. Divák musí hledat odpovědi sám, musí přemýšlet. Je to přesně ten film, který bude doznívat ještě dlouho po tom, co vyjdete z kina. A to je dobře. ()
Tenhle film má nepopsatelnou atmosféru, moc se v něm nemluví, o to víc na diváka působí. Šok na konci se těžko rozdýchává. ()
NÁVRAT zanechá stopu, nesmyvatelnou stopu. Atmosféra, bolest, vztek, krajina... všechno ve mně zůstává už několik let. ()
Art filmy moc nesledujem, ale občas sa to zažiada. A toto je skutočne asi ten pravý "art" ako má byť. Tá kamera, ponurý filter, strih, ukážkový herecký koncert dvoch detí. Impozantné. Ani si nepamätám, kedy by sa mi stalo, že by šiel celý film do úzadia a ja sa sústredil len na perfektnú kameru. Skutočne perfektnú kameru. Klobúk dolu. Nemôžem inak, ako dať tomu plný počet hviezd. Nech nežerem... ()
Film čistý, jednoduchý a silný ako antická tragédia, mýtus alebo ľudová balada. Umožňuje mnohé výklady a neodhalené tajomstvá sú schránkami na vlastné obsahy. ()
Klidně to mohlo mít slabou hodinku. Netuším co tím chtěli autoři říci. Je to prostě o vztazích jako takových a nic jiného v tom netřeba hledat. Prostě film doslova o ničem, s pitomým koncem. Jediná sympatická postava je zde otec sám, malého Váňu bych prostě řezal jako žito. Kdyby to otec činil, nemuselo k ničemu dojít. Takže panu Lavroněnkovi plus a jinak není co ocenit. 2014080310052/10557 ()