Jakubův žebřík

Tak tenhle film mě cupoval na kusy, každá scéna přikládá solidně pod kotel.., schizofrenie, strach a kýbl potu; v půlce jsem se klepal a cítil podobně jako Jacob... "I was burning from ice." Znamenité 'psycho'. Bohužel ale od chvíle, kdy "pravda" vyjde najevo, to najednou ztrácí šťávu a směřuje už jen k řekl bych neutrálnímu konci, kterej mě ničím nezaujal ani nedojal. Možná jsem ho nepochopil... Přesto velmi povedený thriller s doléhavou atmosférou a skvělým Timem Robbinsem. (03.03.2009)

Film do slova a do písmene psychidelický. Tenhle způsob vyprávění mi příliš nesedl. Chvílemi jsem se bavil, v zápětí se mi zvedal kufr nad nechutností několika scén (muž bez očí, brrr), nebo se mi točila hlava ve snaze všemu porozumět. Vcelku dobrý film, který však z výše jmenovaných důvodů nemusím vidět vícekrát. 50%. (09.07.2011)

Jeden z nejlepších novodobých hororů s Timem Robbinsem, který se vžil do své role naprosto skvěle. Nejenže jsem se skutečně bál, ale celý děj je prostoupen nezapomenutelnou mysteriózní atmosférou a doprovázen perfektní hudbou. A konec byl snad vyřešen nejlepším možným způsobem. Vybrat ten správný konec je těžká věc, zde se to však podařilo na výbornou. Kdo by řekl, že tohle příjde z dílen tvůrce filmu Flashdance? 9/10 (11.09.2007)

Dobrý atmosférický snímek plný krásných záběrů. Hlavně scéna v nemocnici kdy na zemi leželi části těla byla parádní. Trošku mě zklamal konec, který jsem asi trošku čekal. Herecky nemám taky moc co vytknout a hlavně Tim Robbins dokázal, že je pan herec. Palec nahoru taky za dobrou depresivní atmosféru. (18.10.2010)

Slastně těžkomyslný a geniálně depresivní alternativní film s motivem války ve Vietnamu, tentokrát však ne válečný, nýbrž spíš... veteránský. Jeho hlavní hrdina Jacob Singer se (už v poválečné době) stále vrací ve svých vzpomínkách a vidinách do válečných časů, a nejen tam, také ke své bývalé ženě a svému mrtvému synovi. A ony vzpomínky a vize postupně nabírají stále bizarnějších a děsivějších obrysů a přecházejí chvílemi až v horrorové výjevy. Realita se prolíná se sny a představami, až se hranice mezi reálným a snovým světem začnou vytrácet a hrdina je spolu s divákem zmítán pochybnostmi, stihomamem a existenciální úzkostí. Může za to tajné experimentování s halucinogenními drogami, které prováděla americká armáda na nic netušících vlastních vojácích? Těžko napsat něco podrobnějšího, aby člověk příliš nespoileroval, což by byla neodpustitelná netaktnost, neb si dodnes vzpomínám, jak se mnou kdysi hodně dávno pointa prozrazená až v samém závěru filmu zamávala. Jacob's Ladder možná nevyniká svým zpracováním (působí místy trochu nízkorozpočtově), ale ční vysoko nad průměr svým skvostným mysteriózním příběhem o věcech mezi nebem a zemí. A je v něm například prezentována jedna hluboká a dle mého soudu naprosto pravdivá myšlenka o tzv. pekle, ďáblech a andělech z pera středověkého německého mystika Mistra Eckharta. Ale nebyl bych to ovšem já, aby se mi z celého filmu nelíbila nejvíc jedna naprosto pitomoučká vedlejší scénka, ve které čtyři černé holky na chodníku zpívají kolemjdoucímu Singerovi v pošťácké uniformě "Please Mr. Postman". (23.10.2013)