Pohraniční pásmo

Čekala jsem něco výborného a stylového jako obvykle od Chan-wook Parka a hlavně jsem čekala nějakou hustou detektivku s propletenou a chytrou zápletkou, ale dostalo se mi úplně jiné rozsekávky, než jaká by se dala tušit z popisu úvodního děje, že se v JSA stala vražda severokorejských důstojníků rukou jihokorejského důstojníka, kterou přijíždí vyšetřit nezávislý tým vedený ženou :). Ano, ví se kde se střílelo, kdo střílel, ale neví se proč se něco takového vůbec stalo na místě jedněch z nejnapjatějších politických vztahů na světě. Vůbec jsem netušila kam mě tenhle příběh může zavést a nečekala jsem něco takového co nakonec přišlo. Vyšetřovatelka se snaží přijít na odpověď "proč?", ale s tím hlavním dějovým zvratem filmu je tahle otázka ještě o to důležitější a o to usilovněji se divák snaží dovědět proč se něco takového vůbec mohlo stát, když je všechno trošku jinak než jak to vypadalo na začátku. Svým hlavním dějem a pozadím celé vyšetřované události mě JSA úplně dostalo, protože řeší snad ještě hlubší problém než jakým by byl možný mezinárodní incident s vyhrocenými vztahy mezi severní a jižní koreou. Nevím jak pořádně to popsat, protože tohle je další z filmů, kde je lepší, pokud divák vůbec neví, co je opravdovým námětem filmu. Je to prostě hodně osobní a velmi osobní v otázkách, které film divákovi předkládá, stejně jako v závěrečném vyznění filmu, které je prostě husté a velmi tragické. Chan-wook Park je prostě mistr vyhroceně tragických příběhů, jejichž neštěstí divákovi opravdu dojde v celé své síle až nějakou chvíli zpětně po kouknutí na film. K tomu výborní herci, našlápnutý scénář a dialogy a i v tak komorním příběhu velmi osobitý vizuál. Prostě za málo peněz velmi mnoho muziky a silný filmový zážitek, který se divákovi dostane hluboko pod kůži a jeho dopad přetrvá ještě dlouho potom, což se určitě cení :). (05.09.2011)

....pouvodně sem sem chtel dat krasnaje zvezd 5...ale pak sem si všim,,,že tři palce nahoru vod levyho dolniho rohu je šeredna čmouha a upřostřed přilíplej ždibíček čehosi......hadam nasledek najeky nehody.....tušim že bud masařka/únor´08/leva ruka/reflex/ anebo kamenak´03/nauzea/špatnej odhad/....každopadně na sedmi hodinach....je to z důvodu možností Á či BÉ pekně rozmázlý a kazí to dojem...ja vim že by nejspíš vetisna Gongdong gyeongbi guyeokfilů namitla že to chanwookparkova chyba není, ale ja sem jinyho názoru.....zas musíte kurvavocenit moji upřímnost.....a abyste videli že sem sice sráč, ale fér sráč,,slibuju ze ten kus přilepenýho výblitku zůstane tam kde je minimálně dalších deset let,,,,aby všechny další snímky (jakjinak než ORIGIINÁL ODMATELA) kerý projdou ánem mýho pc v budoucnu nebyly ve výhodě....Ve jménu otce, syna, i ducha svatého. Hymen (09.06.2008)

Zatímco Parkův film Sympatie pro pana Vendetu (2002) působí, že mohl být natočen klidně včera, oproti tomu jeho předchozí film JSA (2000) stihl za tu dobu v některých ohledech dost "zestárnout". Je to dáno ale především tím, že měl Park zřejmě potřebu si vyzkoušet efekty, které možná na svou dobu působily hrozně "cool", ale dnes již vypovídají čistě o režisérově tehdejší nevyzrálosti, používat něco efektního avšak bez významotvorné hodnoty (přiblblé prolínačky, unavující 360° švenky během hovoru, matoucí jumpcuty). Je však neuvěřitelné jak velký krok k první trilogii pomsty za ty dva roky učinil, protože v jeho dalších filmech již vždy zručně balancuje na hraně manýrismu a nikdy nepřepadává přes okraj. Jsou to tedy spíše maličkosti, nedotaženosti či samoúčelné frajeřinky (ze kterých však Park hned v následujícím filmu "vyrostl"), které mě během filmu rozptylovali. Ať už jde o naprosto zbytečné a spíše matoucí podtitulky; nevyváženost linie psychologické a detektivní, kdy ta druhá vlastně jen slouží k tomu, aby prohulubovala napětí jak to celé dopadne (ale její vlastní příběh, postavy /kapitán mluvící pravděpodobně naučenými anglickými replikami by zasloužil celý vystřihnout/ a proces pátrání jsou zcela postradatelné); či mi vadily pitomosti typu, že se kameramanovi podaří natočit záběr nakřivo. Dílo je však dojemné ve své upřímné naivitě a pro Korejce (jak jižní, tak i severní) musí představovat důležitý snímek pro své pacifistické poselství. (16.06.2013)

Součást mojí rozšířené TOP 10. Čas od času si říkám, co je potřeba k natočení dobrého filmu. Pokud už budu předpokládat na nějaké úrovni odpovídající zázemí a tím pádem i herce, tak už pak stačí "jen" scénář a režie. JSA má neuvěřitelně silný příběh, který je navíc divákovi perfektně naservírovaný a natočený. Snad v žádném jiném filmu se mi nestalo, že bych byl celou dobu napnutý a snažil se odhadnout zápletku, k tomu byl dojatý skoro k slzám a ještě se několikrát smál nahlas. Žluťáci opětovně ukázali, že špičkové filmy točit umí a nepotřebují k tomu žádné fake efekty, ale pouze dokonalé řemeslo. 100% (15.01.2017)

Dvě věci, kterými film diváka na první pohled zcela pohltí - realistické zobrazení (uměle vytvořeného) střetu mezi komunistickou Severní a demokratickou Jižní Koreou a formální kvality samotného filmu, především jeho narativní struktury (rekonstrukce incidentu formou vzpomínek/flashbacků jednotlivých postav, částečná podobnost s Kurosawovým Rašomonem). Při sledování si divák nejednou uvědomí závažnost celého konfliktu, ale i jeho absurdnost, která ale ihned poté přerůstá v otevřenou nenávist mezi oběma stranami. (16.06.2011)