Český sen

Jednoho dne, když jsem se vrátil z Tesca, řekl jsem: "Drahý otče, nevěřil bys, kolik lidí má potřebu trávit nedělní odpoledne v obchodě." Asi jsem byl naivní. Takhle nasranej jsem nebyl od zhlédnutí prvního Kameňáku. Tenhle film je vynikající, doslova říznul do živého. Radši nebudu rozebírat debilitu lidí, kteří si nedovedou představit lepší víkend než ten v supermarketu, to by bylo myslím samo o sobě na samostatný sociologický dokument. Nejvíc mě nadzvedly ze židle některé "projevy" lidí z reklamy ("My lidem nelžeme" - u toho jsem se opravdu ze srdce zasmál.) Demagogické kecy o Sixtinské kapli se naplno projevily při projevu dalšího z těchto šašků u monologu, ve kterém dotyčný vyzdvihoval klady své práce z hlediska manipulování s lidmi ("Rozhoduju o tom, co budou tisíce lidí dělat".) Neberu nikomu jeho business a samolibost a prachy, ale ať ze sebe a své práce proboha nedělá něco, co v ní či něm není. Sžíravé a živé. Pane Klusáku a Remundo, tleskám vám!!! (07.02.2005)

S odstupem více než deseti let hodnoceno, je na celém filmu asi nejzajímavější to jak funguje reklama a jak ji vnímají sami její tvůrci. Jakožto historik umění si neodpustím poznámku k tvrzení, že výmalbě Sixtinské kaple je prostě jen reklamní plocha své doby. Tohle se mi zdá být z mnoha důvodů jednou z nejobludnějších lží, jaké jsem kdy v souvislosti s výtvarným umění slyšel. Zároveň to tvrzení ale o mnohém vypovídá, stejně jako velmi důrazné a dotčené tvrzení, že reklama nikdy nelže, nebo tvrzení jak moc je reklama užitečná... Naopak asi nejméně zajímavé je na filmu to co by se na první pohled zdálo jako největší tahák, totiž reakce oněch "podvedených" více než čtyř tisíc lidí. Jejich reakce jsou totiž vlastně velmi očekávávané a i když i tohle je zajímavá psychologická studie, působí nakonec spíše hrozivě. Přesně tihle malí, naivní, manipulovatelní a nešťastní lidé volí do nejrůznějších funkcí jednoho vola za druhým, aniž by byli sto skutečně domyslet a reflektovat dosah vlastních rozhodnutí. Někomu to možná přijde vtipné, ale mě je toho spíš prostě jen velmi smutno... Celkový dojem: 70% (30.01.2016)

Takže, kromě toho, že se nám zviditelnili dva studenti filmové akademie, co jsme se dozvěděli? Když město zaplaví reklama na nový levný hypermarket, lidi přijdou. Důchodce lákají slevy, někteří zoufalci chodí po obchodech rádi a sebevědomí mladíci z reklamky se naivně považují za bohy, kteří ovládají svět. To všechno bratru za 19 milionů z kapes nás všech. Úžasné. A dál? Dál už nic. Žádné překvapení, žádná kvalitní filmařina, žádná věrohodná autenticita (to hrané občas bije do očí), žádná přidaná hodnota. Navíc se pokněkud bezradní autoři, jak se ovšem dalo předvídat, ani nedočkali toho velkolepého finále, na které se tak těšili. Lidi přišli, někteří si zanadávali, ale většinou se tomu jen zasmáli a šli domů. Zkrátka mnoho povyku pro nic. To se týká akce samotné i filmu. (04.05.2013)

Pobavil som sa dobre. Naletieť na leták je v pohode, pokiaľ v ňom nie sú prestrelené ceny, čo v tomto prípade asi boli. Dostal ma ale rybár, ktorý tu bežne v okolí chodí na rybačku a na "slávnostné otvorenie" iba odbehol. To mu nebolo podozrivé, že sa na lúke objaví "budova" len tak, zo dňa na deň? Nabudúce v pohode naletia znova, hlavne tí, ktorí vykrikovali, že už nenaletia...Tí sú najpažravejší... A ako by to dopadlo na Slovensku? Do bodky rovnako. Skvelý nápad, skvelý a poučný dokument. 80%. (06.10.2011)

Nejvíc se mi líbila ta scéna s hudebníkem, když popisuje, jak to složit, aby to působilo přesně na city. Vůbec celej ten popis reklamního světa, výzkumy zaměření pozornosti. I ta debata se Špidlou a přirovnávání reklamy na Unii s koupí zajíce v pytli. BTW slyšel jsem vyprávět jednu prodavačku v normální sámošce, jak dřív pracovala v jednom takovým nákupním centru s 24hodinovým provozem, jak běžně ve dvě v noci tam rodiče tahali svoje děti mezi regálama. Tak radši přešla do normálního krámu, aby tohle už nemusela vidět. (30.10.2011)