Broken Arrow
Zlomený šíp
Broken Arrow
Režie:
Delmer DavesScénář:
Albert MaltzKamera:
Ernest PalmerHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
James Stewart, Jeff Chandler, Debra Paget, Basil Ruysdael, Will Geer, Joyce Mackenzie, Arthur Hunnicutt, Iron Eyes Cody, Jay Silverheels, John Doucette (více)Obsahy(1)
Mezi bělošskými osadníky a Apači panují neustálé spory, při kterých teče krev. Bývalý voják by rád obě strany smířil. Tom Jeffords se spřátelí s náčelníkem Apačů Cochisem a oba se od sebe navzájem učí. Tom se časem také zamiluje do indiánské dívky Sonseehray, ta jeho lásku opětuje a Jefford jí slíbí, že se pro ni vrátí, až vyřídí, na čem se s Cochisem dohodli. Cochise souhlasil s tím, že umožní americké poště nerušený průjezd jeho územím. Když Jeffords tlumočí svým krajanům Cochisův slib, mnoho z nich mu nevěří. Ale Cochise své slovo dodrží - pošta přes jeho území projíždí bez potíží. Jeffords se vrací do indiánské vesnice, aby tam vyřídil požadavek generála Howarda - prezident Grant hodlá s Apači uzavřít mírovou dohodu. Cochise souhlasí, vyžádá si jen tříměsíční zkušební dobu. Někteří běloši však jsou proti dohodě a vlákají skupinu indiánů do léčky. Mezi indiány je i Jeffords se svou nevěstou, a také Cochise. Jeffords je zraněn a Sonseeahray zastřelena. Indiánské posily pak napadnou poštovní vůz. Mírová dohoda je vážně ohrožena... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Hodně zajímavý film o válce s indiány, kde lepší pasáže (jednání o míru, akční scénky) střídají horší (naivní romantické dialogy), ale celkově moc lepších filmů s podobnou tematikou (apačské války) k dispozici není. Jeff Chandler tady v roli náčelníka Cochise chvílemi trochu krade prostor a dominanci Jamesi Stewartovi, oba totiž mají charisma na rozdávání. Za povšimnutí stojí i fakt, že film se v závěru netradičně vymyká z obvyklé westernové šablony. ()
Reziser Delmer Daves /Posledni Vuz/ natocil sympaticky western, kedy sa podla mna v 40., 50. 60. rokoch minuleho storocia tocili najlepsie westerny. James Stewart /The Rope, Mr. Smith goes to Washington/ spolu s Jeffom Chandlerom /nacelnik Cochise/ a Debrou Paget /Desatero prikazani/ to pekne spolu tahaju. Teda nie je dobre, ked film tahe len jeden herec/herecka, ale najlepsie byva, ked film potiahne trio ludi. Tu sa to krasne ukazuje. Pribeh ma zmysel, nuda nehrozi, film ma tempo a dobre dialogy, spokojnost : 82 % ()
8. Zlatý Glóbus za rok 1950 - cena (1) - *Nejlepší film (podporující porozumění) - Delmer Daves + nominace (1) - Nejlepší barevná kamera - Ernest Palmer ()
Takovy americky predchudce Vinnetoua. Sice na ukor scenare, divak ale dostane hezky romanticky western. Ktery je dobre natoceny, v atraktivnim prostredi a ac pusobi dost naivne, jedna se o pekny film. Minimalne fanousci Vinnetoua budou spokojeni. ()
Extrémně naivní film, ve kterém byly naplněny veškeré stereotypy filmů o indiánech. ()
Pravá nefalšovaná 57 let stará westernovka. Tom Jeffords veden svým rozumem a srdcem se snaží spřátelit novoosadlíky středozápadu a místní indiány. Vzájemný kompromis, přátelství a spolupráce - To jest jeho krédo. Zprvu dařící se plán míru pokazí odpadlíci od obou skupin. Bandité a vyhoštěnci Apačů. Snoubenka Toma je při jedné přestřelce zabita. Ale nic nikdy nekončí dokud neumírá poslední naděje. ()
Tak mám dalšího indiánskáýho hrdinu. Je to Cochise. Objevil se tam taky Geronimo, v malé roli zlýho Apače. Co k filmu: je to klasickej western, kde jsou indiáni a běloši. Nikdy jsem o žádném Cochisovi nevěděl, až do tohohle filmu a zjistil jsem, že taky skutečně existoval. Zdali byl film podle pravdy nebo ne, o tom už by se dalo polemizovat, hlavně o té milostné rovině (po pravdě, tomu jsem nevěřil ani za opium... teda ani za mák). Na závěr musím dodat, že chýše jsou jak ze Smrtelného zla, protože z venku vypadají malé a vevnitř jsou přes celou obrazovku. Krásná příroda. ()
Čas setřel přelomový obsah vyprávění a zůstal slušný dětský western s nestárnoucím poselstvím a několika scénami, které ovlivnily westernové následovníky. ()
Myslel jsem, že je to z r. 1962. Tedy na r. 1950 velmi dobrý počin s romantikou a překvapivě romantikou tragickou. Myslím, že i dost odpovídá realitě té doby. Nestudoval jsem. Pokud matně vím Cochis byl velmi pragmatický mírotvůrce a Geronimo neovladatelný rebel. O těch je tento docela hezký film. http://en.wikipedia.org/wiki/Cochise http://cs.wikipedia.org/wiki/Geronimo ()
Jeden z prvních westernů hodných na indiány. ()
Velmi správná indiánka. Lehce nahlížející na indiánskou kulturu. Chvílemi naivní a velice romantická. Patřičně napínavá a dobrodružná, aby nenudila. Kladný Stewart jako smiřitel dvou, na smrt znepřátelených stran, kde váhy dobra a zla nejsou tak jednoznačné. Chandler jako statečný a spravedlivý náčelník Cochise, jehož touha po míru si nezadá, s tolik u nás opěvovaným Mayovým Apačským náčelníkem. Doba vzniku, ať už formou či obsahem, není na filmu znát. Krása. ()
O tom jak se bílí Američané snažili uzavřít mír s indiány. Není to moc zajímavý a poměrně nuda protkaná indiánsko-bělošskou romantikou. ()
Cochise vs Geronimo ()
Jako někdo, kdo vyrostl na mayovkách ať už psaných, nebo filmových jsem se tady cítil hned jako doma. Čestný bílý stopař a jeho sílící přátelství s tvrdým, ale stejně čestným náčelníkem Apačů Cochisem. Stopařova láska k mladé indiánské dívce. Kladný generál a "velký bílý otec ve Washingtonu" který chce mír. Snaha udržet křehký mír mezi Apači a osadníky navzdory zlosynům na obou stranách. Je to vlastně šeredně kýčovité, ale nádherná příroda, skvělé přestřelky a charismatický Chandler jako náčelník Cochise plus ten feeling Karla Maye... nemůžu dát míň než 4*. Jen ten James Stewart se mi jako westernový hrdina moc nezdál. A tu tragédii na konci si tvůrci mohli taky odpustit... nekoukám na vykopávky, abych se smiřoval se špatnými konci, to můžu rovnou koukat na moderní Hollywood. Za mě western roku 1950. ()
Zajímavý western, jehož hlavním lákadlem je pro našince příběh zřejmě reálných předobrazů Mayových Vinnetoua, Old Shatterhanda a N-Šoči. Jedná se na svou dobu a v rámci žánru o celkem reálnou studii vztahových problémů dvou střetávajících se etnik. ()
Takový hloupoučký western, hodně naivní s kladným hrdinou Stewartem. Bylo tak trochu pohádkové jako Mayovky. Příběh byl slušný, jen jsem se párkrát zasmál. ()
Stejně jako v případě High Noon (doporučuji - v kontextu současné války na Ukrajině a Chcimírů ten film nabývá nových rozměrů) nebo Johnny Guitar je i Broken Arrow příkladem westernu se zápletkou označenou jako přechodové téma/transition theme (dle dělení do 4 typů podle Willa Wrighta). Hrdina zde spíše než se záporákem bojuje se společností, která se se záporákem přeneseně identifikuje. To samozřejmě odpovídá době svého vzniku (Mccarthismus), kdy kvůli absurdnímu honu na čarodějnice přestávali lidi věřit establishmentu i začali pociťovat zblbnutí mas, což se odrazila na kultuře. Já mám tento typ zápletky rád, protože vede myšlenky diváků k podstatným tématům. Přesto se mi ale tento film nelíbil. Nepřišel mi navzdory zápletce dost zajímavý ani strhující. Hrdina je ctnost sama. Je tu trapná romantická linka. Jeho snaha usmířit Apače s bělochy je příliš zkratkovitá, příliš jednoduchá, než aby mi přišla zajímavá. Hrdina po většinu stopáže nesvádí takové boje s bigotními bělochy, jako spíše že si vyjadřuje navzájem úctu s Apačským náčelníkem. Dialogy mezi nimi mi však přišly velmi strojené. Je sice historicky významné, že tento film ukázal Indiány i jinak než jako vraždící divochy, což vedlo k revizi žánru, z níž vzešla skvělá díla typu Malý Velký Muž, Tanec s Vlky nebo Killers of the Flower Moon. Problém je v tom, že já se narodil 1998 přes tato díla se dostávám až zpětně k těm, z nichž vyrostly - vlastně jdu přes revizionistický western zpět ke klasickému, který mě pochopitelně neuspokojuje. Pozoruji, že ty významné změny často vznikly z poměrně mdlých a idealizovaných začátků, které já zpětně příliš neocením. Nehodnotím totiž dle historického přinosu, dle doby vzniku, nýbrž podle toho, co dílo dalo v daný okamžik mně a jak obstálo navzdory času. Tento film sice nese významná poselství: Mír si žádá oběti a má cenu se ho snažit zachovat navzdory tomu, že jisté frakce se ho budou snažit rozbít, ale film mě vůbec nezaujal svým dějem ani postavami. Indiány zde hrají neindiáni a navíc film přistupuje ke konfliktu mezi Indiány a bělochy dost zjemněle. Skutečnost, jak víme, byla podstatně tragičtější (viz. Pohřběte mé Srdce u Wounded Knee nebo poslední díl minisérie Na Západ) ()
Přestože je barevný, je western Zlomený šíp tak trošku černobílý, tak se ale na přelomu 40. a 50. let tato látka zpracovávala nejčastěji. Americká obdoba Vinnetoua. Charisma Jeffa Chandlera je tak husté, že by se dalo krájet:-) 70% ()
Zaujalo mě to a ve finále i líbilo. Ano, možná to je trochu zahaleno pohádkovým oparem, ale zároveň si myslím, že konečná reakce Toma byla více než reálná a o všem vypovídající (asi SPOILER Člověk může být sebevětší dobrák a ochránce spravedlnosti, ale ve chvíli, kdy se sáhne na jeho nejbližší, tak se objeví ta temná stránka, která je v každém z nás//). Mně ten film sedl. ()
Nemám rád filmy s indiány z 50. let, ale tohle celkem ještě šlo. Filmový předchůdce Vinnetoua, i ten náčelník Apačů (Jeff Chandler) je velmi typově podobný Briceovi, takže se dá předpokládat, že toto byla jedna z inspirací, jak Vinnetoua převést na plátno. Místy mimo záběr skutečně působivě brutální a nepříjemný film (bělochovi nechají Apači sezřat zaživa hlavu mravenci, šípy se efektivně zabodávají do lidských těl....), který nešetří kritikou na obsazování území západu a rasistickému chování na obou stranách. Na druhou stranu hodně naivní film a částí i nevhodně studiově působící výprava. Raná padesátá léta na tom snímku jsou mnohem víc vidět než třeba na Winchester '73, který rozhodně zestárl lépe. Najdeme tu typické prvky doby, včetně přesládlé neuvěřitelné romance. Stewartova postava je až moc na straně indiánů a mučení bere tak nějak jako nutné zlo. Stejně jako předchůdce Vinnetoua by se snímek dal považovat i tak trochu za předchůdce Ulzanova nájezdu. ()