Kafe a cigára

bezpodmienečných 5 hviezidičiek - a to i keď priznám, že niektoré sú lepšie a doslova vynikajú, tie ostatné sú len menej geniálne - ale v porovnaní s čímkoľvek iným skrátka aj tak vynikajú; Prekvapuje ma, že sa hromadne prehliadajú geniálne poviedočky s Buscemiho historkou a doslova bravárne geniálne vypointovaná "No problem", samozrejme, že Bill "Groundhog day/Ghost Buster" Murray (Who do you gonna call?) je TOP :) súboj Molina/Coogan mi prišiel trochu dlhý, ale s pekným ukončením, každá poviedočka má svoje kúzlo, svoj šarm, svoju pointu, každá sa dá rozlične intepretovať a pri každej sa dá pobaviť, oddýchnuť a zauvažovať, vskutku geniálny kusisko Jarmuschoviny!!! Presley, Tesla, Waits s Jimym Poppom :) a dokonca aj úvodný nervózny Roberto so šiestimi kávami v "kaviarni" predstavujúcej neorealistickú kulisu ma potešil; "We are coffee and cigarettes generation!" (17.07.2008)

Jak jsem si teď přečetl pár komentářů, koukám, že tentokrát moc nebudu trčet z davu, když napíšu, že úplně nejvíc se mi ze všech povídek líbili Bratranci, ze všech herců Alfred Molina přímo v této povídce, dále vyzdvihnu výkon Cate Blanchett v dvojroli Sestřenic (ačkoliv jako celek mě tato povídka zase tolik nedostala) a dodám ještě větičku o tom, že mě hodně pobavil i Bill Murray ve společnosti dvou černošských hudebníků. I v tom zbytku se najdou silné klady: dobrá hudba v pozadí nebo jiný zajímavý prvek (listování časopisem), postava (němý kluk) či herec (kromě výše zmíněných mě ještě zaujal Tom Waits) a nevšední poetickou atmosféru všedního rozhovoru v kavárně si Jarmuschův film udržuje po celou dobu. Ta atmosféra filmu se mi asi tak kolem třetí povídky již začla zamlouvat, přestože kávě ani cigaretám vůbec neholduji. Jenže právě proto, že atmosféra všech 11ti povídek je vesměs stejná a některé z povídek tu prošumí bez pointy nebo bez vyvolání silnějšího dojmu, jen ta nezávislá atmosféra s černobílým vizuálem celý film plný repetitivních záběrů na kávu a hosty zhůry vždy neutáhne.     *** S Jimem Jarmuschem a jeho filmy to mám různě, některé mě naprosto pohltily a nadchly, jinými jsem se spíše pronudil, občas (spíše zřídka) se dělo i něco mezi tím a asi takto střídavě jsem to měl s tímto jeho povídkovým snímkem. [65%] (02.01.2023)

Pohlazení po duši pro všechny milovníky kávy a tabáku. Já osobně jsem velký milovník kávy černé jako bezměsíčný noční obloha a poctivě se ji oddávám několikrát denně. Bez kofeinu si nedovedu představit život. Můj mozek by byl ve velkých nesnázích. Tabáku jsem doposud nepřišel na chuť a možná právě proto, se mi tento snímek líbil tak nějak napůl. Povídek je mnoho a mají velice různou kvalitu. Všechny se odehrávají u stolu, kde se objevují dva až tři lidé a téměř vždy káva a cigárko Tím, že jsou všechny povídky opravdu krátké, tak se jim úplně nedaří začít nějakým způsobem nudit. Většina povídek je průměrná, ale vyskytlo se několik velice světlých výjimek, při kterých jsem se skvěle bavil. Divák se dozví například to, že není příliš zdravé si dávat na oběd kávu a cigárko a že pokud si budete dávat kávu před spaním, tak se vám budou sny zdávat rychleji, což brzy hodlám začít praktikovat. Přináší i dobrou zprávu pro všechny čerstvé nekuřáky, protože jak se dozvíte, tak pokud už jste kouřit přestali, tak vůbec nevadí, když si tu a tam jednu cigaretku ke kávě přeci jen dáte. Velice zajímavý nápad. Doporučuji sledovat u kávy. (12.05.2019)

Když měl v kinech premiéru Paterson, prožíval jsem právě malý biografický absťák a zoufale jsem se rozhlížel, kterým snímkem svůj "hlad" po kinosále ukojím. Hodnocení, komentáře i odborné recenze měl sice skvělé, ale Jarmusch podle mých zkušeností patří ke skupině tvůrců, kde tenhle způsob získávání informací a obrázku o snímku nefunguje, protože režisérův kult kvalifikovanou debatu deformuje. Jarmuschovu tvorbu osobně dělím na dvě skupiny. Do té první patří Mrtvý muž nebo Noc na Zemi, do druhé Přežijí jen milenci. Ta druhá mě nepokrytě nudí a vyvolává lhostejnost; Kafe a cigára řadím spíše do té druhé skupiny. První dvě povídky naladily má očekávání na bod mrazu. Až jsem to chtěl vzdát, ale naštěstí jsem věděl, že přijdou i lepší kousky, jako je dialog sestřenek v půvabné dvojroli Cate Blanchett. Ten je často využívaný jako herecké cvičení na uměleckých školách. Zajímavější povídky jsou nicméně v menšině a nemohou vytáhnout celek do průměru. Jarmusch až příliš často pracuje s banalitou a stereotypem, jenže nijak objevně. Je to spíš únavné, mělké, někdy založené na pouhé přítomnosti celebrity, jindy na jediném fórku, který natažený do několikaminutové stopáže nedokáže prostor zaplnit. Několik povídek, kde lze hovořit o pointě, přináší v podstatě banální sdělení. To, že je Jarmuschův početný fanklub pravděpodobně považuje za objevení Ameriky a podobně je okouzlen i statickou formou založenou na opakování, je už věc jiná. Jarmusch často pracuje s minimalismem, tady už to někdy hraničí s urážkou diváka. Pro mě je na jeho snímku zajímavé snad jen to, že tabákovým kouřem prosycený film natočil v téže době, kdy byl v USA tabák rychle vytlačován z veřejného prostoru. Ať už film Jarmusch zamýšlel jako nostalgické ohlédnutí za minulými časy, nebo umělecký protest nad ztrátou části svobody a určitého prožitku, jeho postoj nesdílím. Celkový dojem: 45 %. (15.05.2017)

Zlí jazykové by mohli tvrdit, že celý film je o lidech, kteří sedí v různých podnicích nad šálkem kávy s cigaretou a žvaní – kulantně řečeno – o tom, jak jim dupou králíci (jinými slovy o ničem). Není to však pravda, již samotné tvrzení, že tento film „o něčem je“, totiž považuji za scestné. Filmy, které „o něčem jsou“ zpravidla nenechávají komunikaci pouze na svých postavách, nýbrž komunikují i se samotným divákem. Takhle to vyjde nastejno, jako kdybyste si zašli do nějaké knajpy a tam deset minut pozorovali jednu dvojici vedoucí dialog, pak přešli jinam a tam opět po určitou dobu někoho pozorovali. Pouze pravděpodobnost, že byste narazili na konverzace natolik zajímavé jako v tomto filmu, je velice malá. Nabízí se logická otázka: „proč to Jarmusch natočil?“ Odpověď je prozaická: „a proč ne?“. Právě tato nenucenost je mi na Kávě a cigaretách nejsympatičtější. Budí dojem díla, o němž si každý může myslet co chce, aniž by to komukoliv z tvůrců vadilo. Ti si tak jako tak v klídku dopřejí své kafe, cigárko a povykládají si třeba o zrychlených snech nebo kávových nanucích. Některé etudy si koledují o vystřižení, jenže, co kdyby šlo zrovna o ty etudy, které někdo považuje za nejzdařilejší? Nebýt Cousins a Cousins?, volím zcela jistě hodnocení nižší. Být kuřák, volím zcela jistě hodnocení vyšší. Ona je to vlastně série prvotřídních reklam na tabák a kofein. Až jsem se s tou kávou bez cigarety cítil trapně. 70% Zajímavé komentáře: Eodeon, Radko, k212, arie (26.10.2007)