Kafe a cigára

Celou hodinu jsem se u těch to krátkých povídek nudil, Dvě třetiny filmu mě to vůbec nebralo a přesto jsem s hodnocením nešetřil. Poslední třetina totiž přinese spoustu výborných povídek. Jedná se prostě o galerii. Argumentem většiny je, že by se měli 2-3 povídky vyšrtnout, aby byl film ucelenější. Jenže tohle je o vkusu, protože kdyby šrtala většina, tak já se své nejoblíbenější (No Problem) ani nedočkám. V mé galerii pak hodně svítí i povídka s Iggym a Tomem Waitsem, Cate Blanchettová (úžasná myšlenka a závěr povídky) a jedna, kterou tu vyzdvihují všichni - Bratranci? Z té jsem tak nadšený nebyl, ale pořád je hodně dobrá. Závěr už opět patří tomu, že dva staré pány by spousta lidí škrtala a přitom mě sedí skoro nejvíce. Každá povídka má svojí poetiku a proti gustu. Jen musím říct, že nebýt závěrečné titulkové písničky, dával bych 3 hvězdy a asi bych to tu zkritizoval silně, jenže ona mě donutila kouknout na film úplně jinak a pustit si ho celý znovu. Jinak, kdyby tady uživatelé získávali podpisy za své komentáře, tak se podeíši pod starbrejkra a Mattyho. Vystihující. Navíc jsem před tímto snímkem koukal na sérii Alien versus Predátor a to jsou pak Kafe a cigára krásným pohlazením......and now, the news! (27.11.2008)

"Když už teď nekouřím, můžu si jednu dát. Protože už nekouřím." Jsem nekuřák, kafe nepiju a tak tohle evidentně není film pro mě. Nicméně mám celkem rád některé kousky pana Jarmusche a tak jsem v tom kofeinovém a nikotinovém opojení vydržel celý film, aby mi neunikla nějaká případná genialitka. Jenže tam buď nebyla nebo jsem ji přehlédl, což je možné, protože mě to moc nebavilo. (13.12.2017)

Příjemná oddychovka, na kterou ovšem musí být ta pravá "jarmuschovská" nálada. Poklidné, až líné, minimalisticky uchopené, s několika vizuálními prvky, jenž se pravidelně objevují i v dalších povídkách (kárečkový vzor ubrusu nebo stolu, všudypřítomné přiťukávání etc.) a které baví znovu a znovu objevovat v následujících minutách. Osobně mně nejvíce bavily závěrečné povídky, v nichž probleskávaly myšlenky těch předešlých a ve kterých se především objevovaly odkazy na další filmové reálie; viz povídka Bratranci? se Stevem Cooganem a Alfredem Molinou - odvolávky na Sama Mendese, Spike Jonze, Spike Lee či na snímky NONSTOP PÁRTY (2002) a HŘÍŠNÉ BOOGIE/HŘÍŠNÉ NOCI (1997). Shrnuto a podtrženo: Kvalitní, dobré, na úrovni... nepouštějte si pokud máte právě chuť na něco akčního. Se zlou se potážete. ;o) (22.01.2005)

Cyklus jedenácti krátkých epizod se odehrává v kavárnách a bistrech. Americký nezávislý tvůrce Jim Jarmusch začal v roce 1986 točit původně nezamýšlený cyklus miniatur, v nichž nechal nad šálkem kávy a popelníkem s cigaretami vést spontánně mystifikační banální hovory rockové muzikanty a kultovní herce. Ke třem dřívějším anekdotám v roce 2003 dotočil v podobné poetice, ve stejně minimalistickém duchu a znovu na černobílý materiál osm nových epizod. Objevuje se v nich opět excelentní herecké obsazení a některé známé tváře vystupují jako by "samy za sebe". Nicméně štiplavý cigaretový kouř vytváří natolik nedýchatelný filmový vzduch, až jsem ve filmových bistrech a kavárnách netrávil nijak příjemný čas, ale pořád jsem z toho smogu pokašlával a slzely mně oči. Byl jsem pak rád, že film měl svoji zavírací dobu, a já jsem mohl vyrazit za jiným filmovým zážitkem, aniž by bylo ohroženo moje zdraví. 40% (20.03.2013)

Tímto krokem možná riskuji smazání profilu z povrchu ČSFD, ale ať se na mě nikdo nezlobí, nemám ve zvyku chodit slepě uvnitř davu jen proto, aby na mě netáhlo. Nikomu neberu jeho filmový vkus. Pokud někdo v těch scénkách spatřuje smysl, pointu nebo jakoukoli zajímavost (krom přítomnosti několika hvězd), pak je všechno v pořádku. Mně však přijde zajímavější i tlachání sousedů v zahradní pergole. Jim Jarmusch nikdy nepatřil mezi mnou pochopené režiséry, stejně jako já asi nebudu jím pochopeným divákem. A mám pocit, že se na tom nic nezmění ani v momentě, kdy bych čirým omylem narazil na dvojku... (26.07.2011)