Albert, Albert

Osudy slovenských doktorů, tolstojovců, Dušana Makovického a Alberta Škarvana, mě mimořádně zajímají (i z osobních důvodů - kousek od nás, v Krucemburku, nabídl místní občan Jaroslav Janáček Tolstému pobyt v obci; v Německu jsem chodill s holkou "tolstojovkou" atp.) . Proto bych v rámci goethovského dilematu pravda/báseň uvítal více pravdy; ne v etom smyslu, zda byl obletován ženami nebo byl sukničkářem, jak tvrdí jiné zdroje, ale jaký byl jeho skutečný poměr k Tolstému; tohle je ale hraný film, nikoli dokument. Film je také posledním hereckým vystoupením Rudolfa Slobody, který je největším slovenským spisovatelem, čímž oceňuji i jeho filmové scénáře. (13.03.2024)

Mohol to byť pútavý film o zaujímavom človeku, ale niečo sa zaseklo v scenári a hlavne v dramaturgii a tak je z toho dosť nudný film o nezaujímavom človeku. Pritom výprava, kostýmy, prostredie nemajú chybu, hraje tam skoro každý, vrátane pravnuka Leva Tolstého, a kto tam nehraje, tak aspoň dabuje cudzích hercov. Tri hviezdy sú za niekoľko dobrých scén a myšlienok, a na biedne 90-te roky slovenského filmu je to mierny nadpriemer. –––– (scéna v Rusku) Prečo pília ten dom? – Sú bratia, dedičstvo sa správne rozdeľuje. – Tá moja krajina vyzerá pri vás ako Švajčiarsko. –––– Trčíte ako taký vysoký topoľ, Albert, do ktorého udrie každý blesk. –––– Ten ráčkujúci Rus, akýsi Uľjanov ma nezaujímal, hoci som sa s ním viackrát stretol. Zaujímala ma francúzska literatúra. (22.10.2023)

Ani po treťom pozretí neviem prísť na jediný dôvod, prečo tento film vidieť aspoň raz. (Čo je svojím spôsobom skvelá stratégia na prilákanie diváka...) Esencia nudy od hercov, námetu, cez príbeh (ktorý nie je), scenár, obraz, až po hudbu. Možno bol Albert Škarvan výnimočný človek a mal výnimočný život, ale v tomto diele mi to ktovieprečo zatajili... (16.04.2018)

Krásný životopisný příběh. Na televizní zpracování bezchybné - životní osudy Alberta Škarvana jsou podány zajímavě, poutavě. Výborné herecké obsazení. János Bán v průběhu příběhu díky práci maskérů zestárne skutečně věrohodně. Příběh vhodně podkresluje hudba. Vypravěč - hlavní postava - nabízí množství úvah, reflexí. Zajímavá je pasáž, která zobrazuje azyl v Jasné Poljaně u Lva Nikolajeviče Tolstého (hrál ho Nikita Iljiš Tolstoj). "Nejhezčí kniha je zpověď člověka." Upoutá i setkání s "ráčkujícím Rusem, jakýmsi Uljanovem, který hlavního hrdinu moc nezaujal..." (14.08.2010)

Tak jsem marně bádal, proč natočen „film“ o tomto člověku. Neuvěřitelně zbabělém a v podstatě podlém. Pak jsem na to přišel, komunistický vlezdoprdelník. Ale proč se to točilo dávno po pádu těchto zrůd? Tak na to už jsem nepřišel a je mi to jedno. Mi šlo jen a jen to vidět Otíka ve vážné roli. A musím přiznat, i když zde moc možností neměl, celkem mu to jde. Mne celkově film nebavil, bylo to takové mdlé, bez chuti. Za některé myšlenky dávám desítku a za sem tam hezkou kameru další. Víc dát nelze. (09.03.2018)