Tucker: Člověk a jeho sen

Jeden z menej známych a menej vydarených Coppolových filmov. Nakrútenie filmu o síce menej známej, avšak nijak bezvýznamnej osobnosti americkej priemyselnej, či skôr automobilovej histórie bol istotne dobrý nápad, problém je v tom, že Coppola aj napriek mnohoročným skúsenostiam,  či už nešťastnou náhodou alebo vlastným pričinením, vytvoril skôr priemerné dielo. Problém je už v jeho zbrklom podaní (začiatok vyzerá tak, ako kedy sa jednalo o 2. časť 2-dielneho filmu), ktoré malo skôr charakter dobrodružného filmu, vďaka bláznivému Jeffovi Bridgesovi v klobúku som si nemohol pomôcť s predobrazom Indiana Jonesa. Rýchle tempo filmu veľmi neprospieva, pri jeho sledovaní som si spomenul na Letca a milým potešením bola jeho krátka spojitosť s týmto filmom. Krátka scéna s Howardom Hughesom (skvelý Dean Stockwell, väčšia podobnosť ako u DiCapria) má svojou temnosťou až horovový nádych, Hughes pôsobí až mysticky a pre mňa bola táto pasáž jedna z najlepších vo filme. Veľmi som zvažoval svoje hodnotenie, malo by byť niekde okolo 3,5* avšak ako som už povedal ak by sa Coppola viacej posnažil, výsledok by mohol byť omnoho iný - lepší. (02.05.2008)

Fascinoval mě způsob, jakým Jeff Bridges zahrál Tuckera - člověka s věčným úsměvem, který mu ale ani za mák nevěříte, protože víte, že se za ním něco skrývá a chcete vědět, co to je. Může to být urputná umanutost stejně jako nebezpečná výbušnost, říkal jsem si, a tak jsem čekal na odpověď a při tom se neustále dobře bavil roztomile stylizovanou Coppolovou režií plnou nápadů. Překvapuje mě, jak nízké hodnocení tenhle film má. Ano, Kmotr nebo Apokalypsa to není, ale přece také nebudu kritizovat Da Vinciho skicu ruky jen proto, že není tak skvělá jako jeho Poslední večeře. (12.01.2020)

Tenhle komentář nebude tak úplně přímo o filmu, protože s pohledem F.F. Coppoly nesouhlasim. Tucker Torpedo je auto natolik zajímavý, že jsem si o něm i o jeho tvůrci přečet už dávno hromadu článků. Z filmu jsem se teda prakticky vůbec nic novýho nedozvěděl, ale přesto jsem se na film podíval docela se zájemem. Ovšem mam pocit, že Coppola to prostě natočil tak, že Preston Tucker byl génius a ostatní mu jen házeli klacky pod nohy. Takže kdo to byl vůbec Preston Tucker? Snílek, blázen a nebo podvodník? Po konci 2. světový války se očekávala obrovská poptávka po autech, takže konstruktéři pohnuli řití a přišli s neskutečnejma zhůvěřilostma. Velkym hitem tenkrát byla koncepce "všechno vzadu", což se v Evropě celkem ujalo. V USA se s timhle prosadil snad akorát Chevrolet Corvair, kterej se vyráběl v letech 1959-1969 a dodnes se o něm řiká, že to bylo jedno z nejhorších aut, co se kdy v USA vyrobilo. Ale to už jsem se rozepsal úplně mimo téma... Zkrátka a dobře, Preston Tucker přišel s autem, jehož design údajně vymyslel někdo v GM, ale tam to smetli ze stolu. Tucker byl z toho asi nadšenej a tak začal pracovat na "car of tomorrow". Design už měl, takže zbejvala technika. Původně chtěl, aby auto poháněl 6-ti válcovej boxer o objemu téměř 10 litrů uloženej za zadní nápravou na jakymsi samostatnym polo-rámu. Motor měl mít dokonce např. jakýsi mechanický vstřikování paliva, rozvod OHC a hydraulický zdvihátka ventilů, což bylo tenkrát naprosto unikátní. Otázka teda je, jak by se asi chovalo auto s 10-ti litrovym motorem za zadní nápravou. To by bylo asi vhodný leda tak pro sebevrahy :-) Nicméně skutečnost byla nakonec taková, že se do Tuckerů nakonec montovaly motory z vrtulníků o objemu 5,5 l s rozvodem OHV a karburátorem. Vzniknul tak akorát podivnej bastl, na kterym se údajně sralo všechno, co se posrat mohlo (což je možno vidět i ve filmu). Auto možná bylo super na rýsovacích prknech, ve skutečnosti to ovšem tak jednoduchý nebylo. Preston Tucker byl nakonec obviněn z podvodu a továrna byla uzavřena. Stihlo se vyrobit pouze 50 aut + 1 prototyp. Otázka je, jestli Tucker skutečně chtěl vyrábět auta a nebo byl podvodník. Dokonce i zaměstnanci po letech tvrdili, že Tucker se nějak neměl k tomu, aby investoval do továrny peníze. Jinak pokud by se auto opravdu začalo vyrábět, tak já si troufám tvrdit, že by to byl totální propadák. Motor za zadní nápravou je dobrej možná tak pro autobusy. Údajně se mluvilo o výhodách v lehčim řízení a menšim odpadnim teple, co se dostává od motoru do kabiny. Vzhledem k tomu, že v USA už v 50. letech měly auta naprosto běžně posilovač řízení a klimatizaci, tak by tahle výhoda asi nikoho moc nevzrušovala. Podle mě to je docela zajímavej film o zajímavym autě, nicméně nedozvěděl jsem se nic novýho, takže pro mě 3 hvězdičky. (30.07.2009)

„Tucker: Muž a jeho sen” , prvé slovo označuje priezvisko, keď pred ním doplním ešte i meno Preston, ktorý bol z časti vizionárskym podnikateľom, a "ilúzia" za dvojbodkou by mala už definovať jeho víziu, uskutočnenie plánov, ktoré neskôr spočívali v masívnej výrobe automobilov, nesúcich pomenovanie sedan: Tucker 48, a ktorých sa síce vyrobilo iba rovných 50 kusov + "pôvodný prototyp" , lebo už vedľa toho, mal samé, súdne opletačky, no i tak sa zapísal do histórie, a to určite menej, než taký sympatizant nacistov Henry Ford, ale i napriek tomu, si jeho životopis koledoval o filmové spracovanie, ktorému vtisol konečnú podobu, nikto iný, ako legendárny Francis Ford Coppola, čo mal svoje najlepšie režisérske roky života už dávno za sebou, pričom sa i tak veľmi obstojne popasoval so samotným, vizuálnym cítením, aby sa divák mohol čo najlepšie identifikovať s človekom, ktorý bol zrejme nepochopený v danom období svojej existencie, kedy mu len mocní hádzali polená pod kolená, aby ho zničili. Obsadenie mám vkusné, najmä Martin Landau sa vyrovnáva Jeffovi Bridgesovi, kde si je možnosť taktiež všimnúť i účinkovanie jeho otca, Lloyda, v menšej roli uštipačného senátora Homera Fergusona. Tradične sa v snímku mihne i Francisova dcéra, Sofia, a tak sú sily vyrovnané. Treba byť ale strašne pozorný, inak ju ani nezbadáte. 4. film od Coppolu po sebe, ktorému som neudelil viac, než 60 % ! (29.05.2020)

Solidní podívaná, která trošku zapadla, ale dokazuje mistrovství Coppoly. Ten film vybavil naprosto výtečnou dobovou atmosférou, výpravou a doprovodil ho příjemnou hudbou. Poměrně překvapí celkově lehčí náhled, jaký pro toto téma zvolil. Snímek je natočen s velkým nadhledem a chvílemi vypadá jako retro komedie, která se nebere moc vážně. A to je asi největší problém, protože divák tak nějak moc nedokáže vnímat závažnost kauzy, o níž se tu mluví. I závěrečná soudní scéna je natočena hodně odlehčeně a prakticky jí chybí jakékoli napětí. Není to vysloveně špatně, ale tento typ filmu by asi nějaké napětí zasloužil. Absenci svižného tempa do značné míry kompenzuje výborné obsazení. Jeff Bridges v hlavní roli je velmi dobrý, jen ten jeho věčný optimismus a úsměv jsou postupem času dost otravné a nepřirozené, výraznější pak už je jen Martin Landau, jehož oscarová nominace je zcela zasloužená. Tucker: The Man and His Dream je hodně příjemný film, který pochopitelně za Coppolovými vrcholnými díly dost zaostává, pořád je ale víc než slušný a na jedno podívání splní svůj účel a asi je celkem jedno, jestli si autor příběh upravil, nebo ne. 70 % (29.03.2020)