Grázlové

Prvotina Wese Andersona mě nechytla. Ještě to není úplně klasický Anderson, ještě nemá tak vymazlený vizuál, ale některé jeho prvky už tady jsou. Především jeho typ postav, různí zasnění infantilní fantasti... No a k těmhle konkrétním jsem si nějak nedokázal najít vztah. Bratři Wilsonovi si tu prohodili účesy - Owen je nakrátko a Luke má zase delší vlasy - ale hlavně mě mátlo, že ve filmu jsou to kamarádi, ne bráchové, i když jsou si tak děsně podobní. Humor filmu na mě nefungoval, ale občas mi postav bylo upřímně líto. Battle Rocket je velmi dobře natočený, ale obsahem mě film docela dost minul. (5/10) (01.09.2019)

Člověk, zvyklý na novější tvorbu Wese Andersona se bude opravdu podivovat, jak normální film to na počátku své kariéry natočil. Nenajdete zde žádné zajímavé obrazové hříčky, ani jedinečný výtvarný styl. Celé to působí jako takový tutoriál pro tvůrce, kteří se teprve chtějí naučit základní prvky filmařiny. Sice se to označuje jako komedie, ale příliš humoru se zde nenajde. Spíše je to takové nijaké potloukání dvou kamarádů od ničeho k ničemu. (11.09.2020)

Z blázince rovnou na šikmou plochu, vše podle dlouhodobého plánu a s plným nasazením... ;-) . . . Trio looserů v akci neboli epizody ze života a díla partičky totálních packalů s íkvétykve v kouzelně bizarní komedii mistra absurdit Wese Andersona. Tenhle nezávislý filmek coby režisérův celovečerní debut se mohl jmenovat spíše "Debilové", protože to co s vážnou tváří a >chladnokrevnou< rozvahou předvádí hlavní >hrdinové< je až neskutečné. Každopádně - i když film neoplývá nějakým řachavým humorem (až na ty prskavky, ale v tom zase není nic směšného ;-) ani strhujícím tempem, právě u té >originální< lidské blbosti protagonistů se nelze nebavit. Herci hrají své postavy uměřeně a s vážnou tváří tak, aby děj nesklouzl do nějaké laciné parodie a tím vlastně vytváří tu skvělou a svou (i v celé té absurditě) přirozeností místy až znervózňující atmosféru filmu. W.A. už tímto dílkem naznačil, kam že se to bude vyvíjet jeho režisérský styl a lze říct, že se mu v tomhle tvůrčím úsilí skvěle daří. Protože ty jeho filmy - ač se to možná nezdá - jsou i přes svoji bizarnost vlastně tak nějak ze života. Nebo alespoň z té jeho druhé strany... Nakonec - ruku na srdce - po zhlédnutí třeba právě tohohle filmu si řeknete: "...á kurva, vždyť já někoho takovýho vlastně taky znám..." ;o) - - - P.S. Původně jsem tomuhle filmu dal tři hvězdičky, ale po znovuzhlédnutí v plné kráse širokoúhlého formátu obrazu a originální zvukové stopy jsem poctivě musel jednu přidat! Ano, typická situace, jak uvedení v televizi s ořezem obrazu a českým dablinkem může degradovat jinak výborný film... - - - - - (poprvé viděno kdysi v tv, 2.3.2008 na dvd, komentář zde jako první - 2.3.2008) (23.02.2006)

Ve své pouti proti chronologickému pořadí filmů Wese Andersona jsem přece jenom obejevil jeden, který si ode mě nevyslouží superlativy. Namlsán z jeho třech pro mě dokonalých filmů jsem tak nějak očekával, že i jeho debut bude nějakým způsobem nezapomenutelný. Nebyl. Je to příjemně svěží příběh o jednom pevném přátelství ("buddy chemie" funguje dobře i proto, že oba hlavní protagonisté jsou bratři) ,ve kterém jsou už tu a tam rozpoznatelné rysy Andersonových pozdějších "vyzrálejších" děl. Hlavně začátek se však rozjížděl pomalu a na konci se to celé tak nějak rozplizlo do ztracena. I tak - kdybych natočil takový debut, říkal bych si Pan Filmař. 60% (28.08.2006)

Celovečerní debut Wese Andersona si ještě nenese zcela typický rukopis tohoto kultovního režiséra, jde spíše jen o trochu atypický americký nezávislý film, přesto se už tady dá nalézt několik styčných ploch s později tak nezaměnitelným a lehce rozpoznatelným tvůrčím stylem, minimálně se tu rodí okruh režisérových hereckých oblíbenců (Wes Anderson tu pro film objevil bratry Wilsonovi), snaha o parafrázování zažitých konvencí, slabost pro netypickou hudební složku (obvykle staršího data - zde navíc hispánského původu), kterou má na svědomí Wesův dvorní skladatel Mark Mothersbaugh, exponování absurdně konotovaných postav, cit pro silnou nadsázku a nepopiratelný vypravěčský talent, bohužel ještě tu není patrný ten úžasně propracovaný styl a cizelovaná vizuální stránka. (16.07.2012)