Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Obklopuje nás rozporuplný svět násilí a netolerance. V něm žije i Danny Balint (RYAN GOSLING), jehož odpor k zdánlivé pasivitě vlastní židovské komunity zavedl až do řad skinheadského nacistického gangu. Tam si jej povšiml prominentní fašista Curtis Zampf (BILLY ZANE - Titanic). Danny se pod jeho vlivem stává součástí nebezpečného světa amerických nacistických bojůvek a v tajných tréningových táborech se učí nenávidět a zabíjet. U Curtise se však také setkává s Carlou, dívkou se sklonem k sadomasochistickému sexu. Danny s Carlou posouvá hranice svých milostných prožitků, ale díky jejímu zájmu o židovskou víru také znovu poznává svoji vlastní příslušnost. Jeho život je rozpolcen mezi dvě protikladná vyznání a volba kým se stát je těžká. Ta naše není o nic lehčí... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (264)

hellstruck 

všechny recenze uživatele

Ryan Gosling v roli "židovského nácka", který bojuje se svými vnitřními rozpory. Přestože ho jinak jako herce milujete, tady jej od první vteřiny musíte nenávidět. I když mi tak trochu připadalo, že vznik filmu inspiroval úspěch "American history X", film se vydává na trochu jinou cestu, ač je v zásadě o tom samém - o tom, že ideologie vzniká v závislosti na prostředí a názorech ostatních. Pěkně to bylo viděno při rozhovorech skupiny skinheadů, když neměli v podstatě ani páru o tom, proč vlastně nenávidí židy. Postava Goslinga to měla naproti tomu v hlavě pěkně srovnané a ač je mi nacismus úplně proti mysli a srsti, ten kluk skutečně věděl, co a proč nenávidí a měl i pár zamyšlení hodných myšlenek ("Kdyby Hitler neexistoval, židé by si ho vymysleli, protože chtějí být nenáviděni"). Celkově je děj poutavý a strhující, ale zasekává se asi v polovině. A to jsem u scény, kdy se dohadovali pamětníci holocaustu s partou skinheadů měla natolik husí kůži, až jsem myslela, že dám plný počet. Mimo to s dokoukáním filmu přichází úvaha nad tím, zda-li by měl v dnešní moderní společnosti šanci další holocaust (v takové míře jako v době Třetí říše). Stručně a jasně hodně strhující počin, ale ta druhá polovina na mě působila rozpačitě, včetně samotného konce. Zajímavý komentář:Shadwell ()

petero 

všechny recenze uživatele

I keď film zabŕda do témy ako American History X, Romper Stomper alebo This Is England jeho výpovedná hodnota je dosť na vážkach, no je aj ozvláštnený tým, že Ryan Gosling tu hrá skinheada a pritom je sám židom, ktorý už od mala pochyboval o svojej viere a postupne sa dostáva do situácie kam sa vlastne zaradiť. ()

Reklama

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Krize identity a vzpoura proti Bohu aneb puberta je dlouhá a zlá. Téma mě minulo o světelná léta, celý život jsem totiž jen člověkem a nikdy jsem nepřemýšlel nad mentalitou svého národa, natož abych se vzpouzel proti Nejvyššímu, s nímž mám uzavřen pakt o neútočení. Nedokázal jsem se, a pravděpodobně ani nikdy nedokážu, zamyslet nad všemi nuancemi Dannyho vnitřního konfliktu a celou dobu jsem si jen říkal, blbeček zničený z ničeho, nudy a nedostatku ráznější výchovy. Vím, že podobný odsudek je příliš jednoduchý, nicméně Svatý boj má jeden zásadní problém, hlubšího ponoru do příčin a motivace hlavního hrdiny se nedočkáme. A při tak mohutné eskalaci za tím prostě muselo být mnohem víc. A tak i když se v těchto pocitech mohu přes všechno naprosto mýlit, dám na ně. Ostatně jako téměř vždy. Zabejčená trojka. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Ve filmu mimo jiné zazní, že kdyby Hitler neexistoval, Židé by si ho vymysleli, protože nenávist okolí je to, co podmiňuje jejich existenci. Jenže ono to platí hlavně opačně, protože to my jsme si Židy doslova vydupali ze země. Oběť rasismu – ať je jí Žid, Turek, Alžířan nebo kdokoliv jiný – je uměle zkonstruovaná postava. Základní argument rasismu zní: kdyby tu nebyli oni, život by byl dokonalý a společnost by znovu byla harmonická. Tento argument vsak pomíjí fakt, že obětí rasismu je postava, která je tu jen proto, abychom si mysleli, že taková harmonická společnost je skutečně vůbec možná. Jinými slovy, kdyby neexistoval Žid, museli bychom si takovou postavy vynalézt, abychom uchovali iluzi, že můžeme mít dokonalou společnost. Ve skutečnosti je společnost vždy rozdělena. Rasistická postava je jen cestou, jak zakrýt nemožnost dokonalé identity celé společnosti. Co se jeví jako překážka plné identity společnosti se sebou samou, je ve skutečnosti její pozitivní podmínkou: tím, že se na Žida přesune role cizího tělesa, které vnáší do sociálního organismu dezintegraci a antagonismus, je umožněn obraz společnosti jako konzistentního, harmonického celku. Tímto způsobem za nás udržují neonacisté pořádek a iluzi dokonalé společnosti. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Úchyláků s háknkrojcem na ramenou, zádech nebo lokti bylo už ve filmech vždycky bezpočet, ale s příběhy ze současnosti to u mě bylo vždy jednotné. Pokaždé za čtyři hvězdičky. Pět bych tomu nedal, ani kdyby mě ten nácek, židovského původu potahal koule v průvanu, protože ty filmy s takovou tématikou na to prostě nemaj. Ať už je to Romper Stomper nebo Kult hákového kříže. Náckové jsou prasata v každém případě, ale tenhle film má pár skutečně zajímavých myšlenek. Dokazuje jen, že každá ideologie má v sobě kus pravdy a když tomu někdo rozumí, dokáže toho snadno využít, jako v tomto případě Žid, který vlastně bojuje sám proti sobě. Jak to asi může dopadnout... ()

Galerie (24)

Zajímavosti (4)

  • Ač byl snímek oceněn několika věhlasnými cenami (mimo jiné i Cenou poroty ze Sundance festivalu z ledna 2001), tak měl film, kvůli ratingu R a své kontroverznosti, velké problémy s uvedením do distribuce. V kinech se nakonec objevil pouze v New Yorku a to až v květnu 2002. Již dva měsíce předtím byl odvysílán na placeném filmovém kanále Showtime. (DaViD´82)
  • Vzhledem k nízkému rozpočtu filmu si štáb nemohl dovolit povolení k natáčení a hodně scén tak muselo být natočeno velmi rychle. (Vlado666)
  • Film je volně založen na skutečném příběhu Dana Burrose, člena Americké nacistické strany a newyorské pobočky United Klans of America. Spáchal sebevraždu poté, co ho reportér New York Times odhalil jako Žida. (Homerking)

Reklama

Reklama