poster

Krotká (TV film)

Psychologický / Drama

Československo, 1967, 85 min

Komentáře uživatelů k filmu (18)

  • Karlos80
    ****

    Psychologický film Krotká natočený méně známým režisérem Stanislavem Barabášem podle stejnojmenné povídky F. M. Dostojevského byl určitě jeho posledním výrazným úspěchem před odchodem do exilu. Dynamická koncepce vyprávění v tomto snímku založená na alternaci dvou po sobě jdoucích nezávislých zápletek provází tento příběh s nevyčerpatelnou energií a šmrncem. Opět se jedná o velmi osobitě natočené autorské dílo, v němž se sází alespoň podle tvůrce (tak jak si to zřejmě přál a věřil) na magickou sílu obrazu a jeho montáže. Trochu z děje: Zatrpklý sociální vyděděnec, 40letý majitel záložny (Ctibor Filčík), se ožení s 25letou chudou a něžnou mladou ženou (M. Vašáryová). Toto, co se týče vzdělání, jasně nerovné manželství přináší stále více konfliktů a různých partnerských neshod. Vzpoura je provázena pohrdáním a ponižováním. Mladá žena není schopna psychicky zvládnout tento nerovný duel. Ve chvíli, kdy si je majitel záložny již jist svým racionálním chápáním pojmů štěstí a pohody v rodině, jeho žena...? Dokončení ve filmu. Trochu překvapivý konec, ale i to se stává a nic s tím člověk bohužel nenadělá!(18.11.2006)

  • igi B.
    ***

    Vizuálně poetické, dobově stylové, technicky lajdácké... Škoda. - - - - - (Poprvé viděno 8.3.2011 na >krotkém prostoru< , hodnocení 92., komentář zde jako devátý - 9.3.2011)(9.3.2011)

  • Aky
    ****

    Moc pěkné. Dostojevský, jak si ho pravděpodobně Fjodor Michajlovič představoval. Chvála úspornosti při zachování veškeré hloubky.(4.9.2008)

  • Iggy
    ****

    Psychologické drama o vzpouře mladé ženy, teprve šestnáctileté dívky, proti svému o mnoho staršímu manželovi, který ji touží celou vlastnit a ovládat. Drama o tom, kam také může vést něha… Zajímavé je, že film je v podstatě bez dialogů a s minimem přirozených zvuků a ruchů („režisér vylúčil všetko, čo by mohlo rozptylovať pozornosť absolútne sústredenú na ĺudskú psychiku, gestá a činy“). Veškeré mluvení obstará vypravěč (hlavní hrdina), stejně jako je tomu v Dostojevského povídce. O to výmluvnější pak musí být hudba a kamera, které jsou hlavní předností filmu. Filmová adaptace obvykle nezachovává formu vyprávění předlohy a proto Krotká může působit až příliš televizně. Na okraj: fotografie z vojny se mi zdají ve své době trochu nepravděpodobné; Karlos80: označovat Stanislava Barabáše za „méně známého režiséra“ je snad trochu přehnané; Dejiny slovenskej kinematografie uvádějí rok vzniku 1968, v titulcích je dokonce 1967. Jen pro přesnost: Krotká je slovenský překlad originálního názvu Krotkaja, do češtiny se povídka překládá jako Něžná. Kromě Barabáše ji zfilmoval také Robert Bresson (Něžná).(11.11.2007)

  • anderson
    ****

    ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 5.2.1968, pôvodný televízny film (18.2.2011)(18.2.2011)

  • kagemush
    *****

    Jak to že jen a jen za bolševika (!!) se tu dělaly ty nejlepší inscenační přepisy těch nej (a nejen ruských) klasiků??? Nechápu.Nechápal by to ani Dostojevskij,Gogol,Puškin,Tolstoj,Čechov,Hugo,Dumas (ml.),Wilde,O´Henry,Twain,.....atd,atp.Nikdo to nechápe. Já to NECHÁPU!!!!(14.3.2011)

  • ScarPoul
    ****

    Ťažko hľadať nejaké výhrady na filme, ktorý tak umne buduje svoju atmosféru. Barabáš naozaj skvelo pretransformoval Dostojevského novelu do filmovej podoby, bez toho aby som z finálneho diela mal rozpačité pocity. Počiatok a rozpad vzťahu ústrednej dvojice je vyrozprávaný hlavným hrdinom v podaní Ctibora Filčíka. Nerobí mu problém spytovať sa nás -divákov na nejaké otázky, pritom ale zostáva vo svojej postave. Nám vďaka tomu pomáha dostať sa hlbšie do príbehu, pretože nás považuje za rovnocennú filmovú veličinu, ktorá mu pomáha príbeh vyrozprávať aj zvýšiť jeho dopad paradoxne na nás divákov. Szomolányiho kamera je ako obvykle dokonalá. Využíva jazdy, podhľady a nadhľady, krúti sa a putuje priestorom a umocňuje inak stiesnenú atmosféru. Aj keď sa jedná o televízni film, nestráca nič zo svojej pôsobivosti. A rozhodne sa jedná o jednu z lepších adaptácií tohto literárneho velikána.(10.3.2011)

  • nascendi
    *****

    Po záverečných titulkoch si človek uvedomí, že aj takéto diela uvádzala televízia v rámci "bratislavských pondelkov." Dnes (8.3.) máme viac programov a môžeme si v pondelok vybrať medzi Poisťovňou šťastia, Panelákom, rumunskou telenovelou a nemeckým romantickým filmom. Ale späť k filmu. F.M. Dostojevskij je ikonou literatúry a televízny prepis jeho poviedky sa mimoriadne vydaril. Režisér Barabáš zachoval spisovateľovho ducha, Ctibor Filčík vo vnútornom monológu utiahol nenapodobiteľným spôsobom celý dej, mladučká Magda Vášáryová mu na menšej ploche zdatne sekundovala, Szomolányiho kamera to bravúrne nasnímala a do toho všetkého znela Liškova hudba, čo viac som si mohol priať. A dostal som aj bonus v podobe fragmentov môjho rodného mesta.(9.3.2009)

  • Murrro
    *****

    Klenot slovenskej televíznej tvorby! S výkričníkom, áno! Film, v ktorom je rozprávač nie scenáristickou barličkou, ale základným stavebným kameňom a jeho význam je podporený aj vkusne použitými scudzujúcimi efektami v rozprávaní. Vynikajúci Filčík a pôvabná Vášáryová, obdivovaní krásnou Szomolányiho kamerou - tri dôvody pre päť hviezdičiek. A potlesk.(18.1.2010)

  • HareS
    ****

    Fakt, že Stanislav Barabáš v Krotkej pracuje s proprietami, ktoré sú v televíznom filme vídané len zriedka, resp. vôbec (nelineárne rozprávanie, retrospektívy, action freeze, zatmievačky a roztmievačky, hlavná postava fimového univerza na rovnakej pozícii ako my - diváci v reálnom svete, docielené neustálym obracaním a spytovaním sa do kamery - k nám, rôzne formálne aj obsahové hranie sa s umom a ostražitosťou diváka a i.) dodáva filmu ešte väčšmi zosilňujúci dojem o genialite a suverenite československej novej vlny 60. rokov, tobôž ak sme v odvetví televízneho filmu. Inak povedané, spomínané obdobie žičilo aj tv filmom, na rozdiel od súčasnosti, keď toto slovné spojenie znamená poväčšine výstrahu: Nepozerať! Krotká s oboma Baladami, Ťapákovou o Vojtovej Maríne aj Hollého o siedmych obesených stoja na mojom pomyselnom Olympe televíznych filmov z najblahodárnejšej tuzemskej filmovej dekády. 85%(28.3.2011)

  • Stegman
    **

    Mám rád psychologická dramata, ale touto formou ne. Neustálý "niterný monolog" hlavního hrdiny prakticky splývá s jeho vyřknutými větami, a to se nedá vydržet. Poslouchat hodinu monotónní, jednotvárný projev? Ne, díky. U Spalovače mrtvol to bylo sice dělané podobně (s tím vnitřním monologem), ale tam to bylo napínavé, gradující. Tady? Škoda mluvit.(18.6.2011)

  • Mouzon
    ***

    Psychologické prokreslení hlavního hrdiny je brilantní, nespolehlivý vypravěč ovlivňuje příběh na svou dobu poměrně revolučním způsobem, leč je to k uzoufání nudně pojaté.(18.11.2011)

  • farmnf
    *****

    Napadá mě. Když se sejdou dva skuteční umělci a intelektuálové (Krška, Šrámek-Barabáš,Dostojevskij) to by byla kurva špatná náhoda, že by to blbě dopadlo. Zde to dopadlo velmi dobře. Celý film je koncipován, jako kajícná výpověď Filčíkova a divák již ví, co se stalo. Jak je u Dostojevského zvykem, jedná se o neskutečně složitou psychologickou bejkárnu. Kdo je tedy vinen smrtí mladé ženy? I záložník připouští, že je to on. A do toho zní trubky carského námořnictva ve skvělé direkci Zdeňka Lišky. Tento příběh jest tak komplikován, jako sám život. Jen Faust tam snad pravdu a jistotu má.(12.2.2012)

  • Ronee
    *****

    40-ročný muž si vezme 16 ročné dievča, ktoré je sirota a príde do jeho záložne podať si inzerát. To, ako ich manželstvo skončí, sa divák dozvie už na začiatku. Potom sleduje v epizódach, ako sa to všetko začalo, aká bola ona, aký bol on, ako ju požiadal o ruku, ako začali spolu žiť. Videla somt o včera, takže tieto údaje sú správne:)(26.3.2011)

  • Tominecek

    Předloha Fjodor Michajlovič Dostojevskij, scénář Stanislav Barabáš. Velká cena Grand Prix a Zlatá nymfa - MTF Monte Carlo 1968.(21.2.2009)

  • rainman93
    *****

    Překrásné! Komorní! Lidské! Opravdové! Poklona autorovi předlohy se vším všudy.(2.12.2011)

  • Ernie_13
    *****

    Vynikajúci počin. Dôkaz, že slovenská kinematografia mala kedysi čo povedať a stálo to naozaj za to. Dnes ak si chcem pozrieť niečo slovenské čo stojí za to, môžem akurát tak ísť do divadla.(12.3.2011)

  • jaza
    *****

    precizně zvládnutý dostojevského jazyk...(5.12.2008)