Otevři oči

Vanilkové nebe je dobrý jenom pro lidi, kteří nikdy neslyšeli o Otevři oči, aneb konzouš opět zaplesá. Už jsem to myslím někdy a dvakrát říkal, že? Nemám rád remaky. Nemám a nemám a nemám. Dva filmy, jedna pointa, podobné vtípky, podobný vypravěčský způsob. Tím víc nemám rád remaky filmů, kde se jedná o pointu především, protože nic jiného Vanilkové nebe nedrží nad vodou. Přehnaně přeplácaná hudba (vlastně spíš jen písničky různých známých skupin, dle mě nepříliš dobré) vyřvávající ve velikášském orgazmu a nepříliš přesvědčiví herci (pouze známí a drazí, to je všechno). Hloupé manýry amerikánských filmů (ta trapná sexuální realita Spolykala jsem tvý semeno, to přece něco znamená...? Vyšukala jsem ti mozek z hlavy...). Víc peněz a jasnější (čti většímu konzoušskýmu publiku přístupnější, vysvětlenější, neotevřený, absolutně polopatě vysvětlený) závěr, kde v Otevři oči si ho člověk mohl vysvětlit nejedním způsobem. Nebyl to jen konec snu, ale i možné pokračování. Herci ve Vanilla Sky přehrávají a to včetně Penelope Cruz, která si svou Sofii zahrála i v Otevři oči o čtyři roky dřív. A i když jsou to jen čtyři roky, její kreace v OO se naprosto nedá srovnat s tamním patvarem, spíš jen karikaturou sebe sama. Eduardo Noriega jako hlavní smutný i krutý hrdina na celé čáře poráží nejpřeplácenějšího orgána Hollywoodu Toma Cruise. Otevři oči se může pochlubit příjemnou hudbou, třeskutě ryčnou atmosférou obav a nejistoty, neokoukanými a kvalitními herci (stará škola v čele s Gérardem Barray), kterým prostě americké protějšky nesahají ani po prach na podrážkách. Zatímco Cameron Diaz hraje skutečně jenom "šuknu", jak jí tam hezky nadávají, Najwa Nimri je bláznivě a hluboce zamilovaná zničená holka, která ten sex nabízí, protože neví jak jinak si toho chlapa udržet. Nehledě už na to, že Crowe jako režisér naprosto zklamal. Okopírovat úplně celý scénář (s několika malými doameričtěními jako že otec napsal knihu "Jak si udržet království atp.), dokonce i některé záběry doslova do detailu, to je možné možná u neznámého snímku, neříkám etické, ale rozhodně hloupé. Dokonce i dialogy jsou téměř stejné, kromě občasných rozdílů způsobených překladem nebo větší sexuální (až skoro vulgární) otevřeností. Jen se ukazuje, kdo je lepší režisér a vyhrává Amenábar. A protože se jedná o dva téměř totožné snímky, je i komentář téměř totožný k oběma. (13.08.2007)

Paranoja? Futurológia? Spiknutie? Skutočnosť, či neskutočnosť reality alebo sna? Tento mysteriózny film je veľká pecka, no všetky tieto filmy mi prídu veľmi nebezpečné a nemám ich rád, možno skôr tie čitateľné, ktoré dvíhajú varovný prst ako Matrix, či 1984, no toto ma priam desí, najmä ak nakoniec niekto povie, že musíte skočiť a tým zistíte pravdu, človekovi, ktorý má závrate a viditeľne sa bojí výšok, keďže aj ja mám závrate, tak sa mi to trocha zosobnilo a desilo ma to. Amenábar je jeden z kráľov filmovej mystiky, u ktorého mám pocit, že sa nesnaží podať filmy ako paranoju, ale skôr ako strašidelnú realitu, ktorú si nevieme priznať. Napriek tomu akosi cítim, že by to mohlo byť aj inak podané a vyšperkované, popravde sa v tom aj tak sám dosť nevyznám, oni tí režiséri ako Lynch, či tento to zrejme radi podávajú tak, že odpoveď vedia len oni a vy ju hľadajte, až mi to príde, že sa na tom môžu zabávať alebo sa len vyžívajú v chaose. O Vanilkovom nebe som veľa počul, no nepozrel som si ho, možno som urobil dobre, toto mi príde ako kvalitné európske dielo a žiadny New York, či Tom Cruise mi nechýba. Tento film by mal mať pre mužov tiež varovanie, že Penélope Cruz je až príliš sexy, možno by to však mohli využiť vaše manželky, ktoré by so sexy oblečkom mohli stáť za dverami, lebo po tomto budete podľa mňa poriadne vzrušení. Možno to trocha prehnali, možno to bol svojho času len skvelý marketingový ťah, no tento film mi kvôli viacerým veciam bude ešte dlho vŕtať hlavou, najmä preto, ako ma prekvapoval a nebál sa svoju slobodu prejaviť. Na jednej strane oceňujem slobodu, no na druhej ma rozrušuje to hazardovanie, pre mňa šokujúci film. Skvelý krátky a výstižný komentár má tiež užívateľ tron. (10.08.2013)

Komplikovaný film, na který si v podstatě nejsem schopen vytvořit názor. Při jeho sledování jsem měl pocit, že se ten film bortí a rozpadá. Z počátku to vypadalo na silný příběh o hledání čehosi jako osobní identity a nového smyslu života po osudové autohavárii. Jak však film postupně plynul dál, jeho dramatická struktura se hroutila do chaotického prolínání flashbacků, snů a reality, ve které čert aby se vyznal. Svou nelineární narativní strukturou a sci-fi nádechem mi to připomnělo třeba snímky "Věčný svit neposkvrněné mysli" nebo "Truman Show", oba mě ale oslovily víc. Emoce tam ale byly a především každý záběr na Penélope Cruz mě uzemnil její temperamentní krásou. Hlavně kvůli ní tak hodnotím tento film relativně vysoko, ale ke druhému zhlédnutí nebo delší úvaze nad tím, o čem ten film vlastně je, chuť nenacházím. (25.09.2011)

Dle mého názoru je tohle mnohem lepší snímek nežli Věčný svit neposkvrněné mysli nebo Nauka o snech. Tyto dva snímky hrály na trochu lacinou strunu romantické krásy. Kdežto tento snímek líčí "sny" v reálnějších obrysech. Navíc Amenábar dokázal velmi zajímavě vykreslit charaktery a psychologii všech hlavních postav. Mě osobně se třeba hodně líbila postava doktora Antonia. (25.05.2007)

Někdo tvrdí, že remake nemůže být lepší, než originál. Ale já tvrdím, že to záleží na tom, co uvidíte jako první. Ano, mluvím o Vanilkovém nebi, které jsem viděl jako první a až pak jsem se dozvěděl, že to je remake. A možná je to těmi detaily, možná je to tím, že remake je delší o 20 minut anebo je to jednoduše proto, že jsem Vanilkové nebe viděl dřív, ale se mi prostě líbí víc, než originál. Nicméně, to nic nemění na faktu, že i tohle je jednoznačně 100% záležitost. Hlavně díky Eduardovi a (opět skvělé) Penélope. Uzavřu to tím, co se tady snažím říct celou dobu - v tomto mimořádném případě otázka nezní, jestli je remake lepší/horší než originál, ale co jste viděli dříve. Protože to si pravděpodobně zamilujete. (21.07.2010)