Reklama

Reklama

Jdi, žij a někým se staň

  • Francie Va, vis, et deviens (více)
Trailer

Obsahy(1)

Devítiletý černý Etiopan se jen díky zfalšované židovské identitě dostane z utečeneckého tábora v Súdánu, kde mu hrozí smrt vyhladověním. Jeho matka - křesťanka - ho propašuje do záchranného transportu etiopských Židů - Falašů - , které přijímá do azylu Izrael (operace Mojžíš v roce 1984). Pod novým jménem se Shlomo obtížně aklimatizuje v odlišném prostředí i v jiném náboženském řádu. Teskní po matce a odmítá přizpůsobit se kolektivu, s nímž je v neustálých konfliktech. Teprve adopce do harmonické rodiny ho zklidní, i když dál trpí komplexem z utajení pravého původu. Než Shlomo dospěje, projde při hledání skutečné - lidské - totožnosti nelehkými zkušenostmi v sociálním zařazení i v navazování vztahů. Zažije rasistické útoky, judaismus i válku v okupovaných teritoriích, vystuduje medicínu ve Francii, než se konečně jako zralý muž, sám otec, vrátí zpět ke svým kořenům. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (84)

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

Váhal jsem mezi 4 a 5*, nakonec film zřejmě trochu nadhodnocuji a dávám 5*. Čistě proto, protože 4 mi připadaly být málo. Sympatické také je, že přestože film ukazuje jednu z nejoslavovanějších kapitol moderní izraelské historie, je vůči této historii docela kritický. ■ Mezi mé nejoblíbenější scény z filmu patří ta na policejní stanici (dodatečně mi dochází, že obsahuje jemný odkaz na fakt, že režisér tohoto izraelsko-francouzsko-italsko-belgickeho filmu je Rumun). ■ A líbí se mi otázka do náboženské diskuse: Jakou barvu kůže měl Adam? ■ Psáno s odstupem mnoha měsíců: Mých 5* nebylo nadhodnocených. Jeden z filmů, které mohu vidět znova a znova. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Prvni polovina filmu, ktera poukazuje na integraci Slomy do nove spolecnosti je vynikajici. Izraelske realie a zpusob zacleneni Falasu vypadaji realne a nestranne, za to urcite palec nahoru. Jak hlavni postava starne, jakoby tvurci nevedeli co s nim... Nicemu ani nepomohl zvlastni vztah se Sarou a zaver byl jasny jiz na zacatku filmu. Atmosfera je ale dobra, herci taky dobri a film ma namet, ktery me zajima. Kladne hodnotim i hudbu. ()

Reklama

jatamansi 

všechny recenze uživatele

Málokterý film je tak syrový a úžasný zároveň. Do té doby jsem o Operaci Mojžíš nic nevěděla, pak prošmejdila internet. Hudba jako oratorium tam, kde by slova nestačí. „Jdi. Žij a někým se staň. A dřív se nevracej,“ říká křesťanská matka malému synovi, když jej s židovskou matkou pošle do Svaté země vědoma si toho, že v súdánském táboře by nepřežil. V Izraeli údiv nad vším – že teče voda a je jí dost, že se nosí ponožky, používá vidlička. A kde se berou lidé v televizi, kde mají dvířka? Střet dvou kultur citlivým, ne růžovobrýlovým pohledem. Jemné sbližování Šloma s adoptivní matkou a hlavně dědečkem. Předsudky proti černochovi ve škole. Nepokoje poté, co chtějí ve škole žáky přijmout rituálem s kapkou krve: „V Etiopii nám vyčítali, že jsme Židé. Tady nám vyčítáte, že Židé nejsme.“ Při návštěvě u Zdi nářků: „Proč je tu tolik přání? To lidé nejsou v Jeruzalémě šťastní?“ Citlivé věkové skoky při Šlomově dospívání, starší představitele člověk skoro nepostřehne. Dějem se prolínají pohledy na měsíc, hovory se vzdálenou matkou a stále ta krásná hudba a ženský hlas. „Dědečku, věříš v Boha?“ „Když mne bolí nohy. Když u nás nebo jinde ve světě zuří válka. Nechovám se k němu nejlíp. Volám ho, jen když něco potřebuji. Nikdy se neptám, jak se ti vede. Jen mu lhostejně brnknu.“ Když chce kluk holku tak moc, že se dá i na studium tóry a disputace. Těch momentů je moc, nechce jíst ve škole ani doma, dojemně se zouvá a chodí bosky po zemi, skutečné trávě a hlíně. A nářek matky, když ji Šlomo, který se konečně něčím stal, najde. Neskutečný film. Utrpení, o kterém se v novinách nedočteme, ve zprávách neuvidíme. Věci, o kterých jsme neměli ani tušení.Zjevení mezi současnou plytkou komercí. Silný příběh, scény, při kterých mrazí. Film, po kterém se jen tak nedá dívat na jiný. Film, v jehož podmanivém světle ostatní blednou… ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Určitě stojí za vidění... a přece mi něco překáželo a nevím přesně co. Snad toto: Při sledování tohoto humanistického filmu o hledání vlastní identity jsem si vzpomněl na rozhlasové reportáže na RFI nebo na BBC World Service. Tu i tam se o otázkách náboženských, etnických a národnostních pojednává s důrazem na jednotu a toleranci, na překonání rozdílů objetím. Odpovědí na hledání pravdy je podle tohoto vzorce shovívavý relativismus. Jistě, tenhle extrém je o poznání přijatelnější než jeho opak v podobě rasismu, nacionalismu a náboženského fanatismu, ale pořád je to extrém - takový měkký, medúzovitý ve srovnání s nepoddajnou krabovitostí toho druhého. Usmívá se jako Barack Obama, v ruce třímá transparent s nápisem "Yes, we can" a za uchem má uvadlou květinu z roku 1968. To je však jen velmi soukromý dojem. Jinak to bylo to dobře zahrané i natočené, byť trochu předvídatelné. ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Krása--po dlouhé době se mne nějáký film opravdu dotkl--Toto u nás dost neznámé dílko nevidí černobíle a opravdu se snaží citlivě nahlédnout do lidské duše----pravda je to dost naivní a neuvěřitelné : Dívka čekající 10 let na chlapcovo vyznání lásky?(nevím nevím :-) ) --až zázračné Šlomovo štěstí a úspěch?(nooo dejme tomu )--ale ten konec????(takovou pohádku už jsem dloouho neviděl)--------=naivní,pohádkové ale krásné,citlivé,hledající a silné=mohu vřele doporučit ()

Galerie (20)

Zajímavosti (1)

  • Sirak M. Sabahat (dospělý Schlomo) měl ve skutečnosti podobně pohnutý osud jako jako postava. Putoval dlouhé kilometry z Etiopie do Izraele a během cesty rovněž ztratil mnoho příbuzných. Absolvoval také vojenskou službu. (Candice)

Reklama

Reklama