Iris
Iris
Režie:
Richard EyreKamera:
Roger PrattHudba:
James HornerHrají:
Judi Dench, Kate Winslet, Jim Broadbent, Hugh Bonneville, Penelope Wilton, Nancy Carroll, Eleanor Bron, Kris Marshall, Samuel West, Juliet Aubrey (více)Obsahy(1)
Neobvyklý příběh celoživotní lásky mezi nonkonformní spisovatelkou a filosofkou Iris Murdochovou a Johnem Bayleyem. Ten svoje vzpomínky sepsal do knihy, podle které vznikl tento film.
Setkali se jako dva talentovaní mladí pedagogové na proslulé oxfordské univerzitě a přes jejich naprosto protikladné povahy - ona živelná a výstřední charismatická žena, on nesmělý a nenápadný muž - vznikl mimořádný milostný vztah. Hluboce zamilovaný Bayley velice těžce nese neuspořádaný bláznivý milostný život Iris, stále je ale okouzlován její mimořádnou inteligencí, talentem a vtipem. A stojí při ní i o čtyřicet let později, kdy se právě tyto její vlastnosti začínají nelítostným postupem Alzheimerovy choroby vytrácet a Iris se stává bezmocnou... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (69)
Smutný film. Dojemný. V našich končinách práci Iris Murdoch asi moc čtenářů nezná, přestože tu něco málo vyšlo. Já zatím od Iris nečetla nic. O bouřlivém životě a dílech této spisovatelky jsem se dozvěděla z článku z časopisu Reflex a dopadá to tak, že článek je pro mě, co se týče informací o této temperamentní inspirativní dámě, přínosnější než-li film. Judy a Kate hrály bezvadně, ale tuším, že dost důležitých témat zůstalo schováno mezi řádky. Nicméně pěkné komorní drama. Jim Broadbent klasicky vynikající! ()
Iris je velice (opravdu velice) dojemný příběh o ženě, která kvůli nemoci začíná postupem času ztrácet svou vlastní osobnost a samotnou esenci svého života. Prolínání dvou časových rovin působí ze začátku poněkud chaoticky, avšak to se časem ustálí a ve výsledku to vypadá dobře a účelně. Jako působivější linii považuji tu ze současnosti, protože byla herecky mnohem více náročnější a jak Judi Dench, tak Jim Broadbent se svých rolí zhostili na výbornou a předvedli dechberoucí výkony. Samozřejmě i Kate Winslet a Hugh Bonneville byli přesvědčiví, ale "starší pár" vyhrává. Zkrátka neskutečně milý a smutný film s nepatrnou hudební složkou, který je především o lásce v té nejoddanější a nejryzejší podobě. ()
Tento film jsem viděl několikrát a pokaždé mě dojal. Poprvé to bylo se třídou na gymnáziu, povinný výlet do kina :-) Sice mi jméno Iris Murdoch dodnes v literárním světě nic neříká, ale i tak jsem si tento snímek dokázal užít. Skvěle zpracovaný "životopisný film". ()
Životopisné drama o Iris Murdochové má čtyři pevné pilíře - Judi Denchová je jako stárnoucí a nemocná žena lehce uvěřitelná, prostě je jedním slovem výborná, Kate Winsletová jako její mladší verze ve své živelnosti a přirozené kráse báječná, no a oba pánové též zaslouží pochvalu a poklonu, Jim Broadbent i Hugh Bonneville jsou skvělí.. Příběh o talentované básnířce, výjimečné spisovatelce a v neposlední řadě profesorce na univerzitě v Oxfordu se věnuje dvěma obdobím z jejího života, seznámení a soužití s Johnem Bayleym (tj. mládí) a pak té poslední a smutné kapitole.. ()
samej sentiment a retrospektiva, následkem toho mi připadalo, že její linie pozvolného propadání hlavní hrdinky nemoci ve stáří, neměla dostatek prostoru a tudíž byla velmi nevyužitá, stejně jako judy dench. mládí nebylo ani zdaleka tak zajímavý jako stáří... mohlo být mnohem silnější a takhle z toho alespon z mýho pohledu čiší značně nevyužitej potenciál a tak za 40% ()
Poutavost životopisných filmů často spočívá v excentričnosti protagonisty (Lid vs. Larry Flynt), zobrazení duševní (Letec, Pollock) či fyzické (Frida - americká i mexická verze) poruchy. Nejsilnější momenty filmu Iris (v ČT uvedeno pod nic neříkajícím názvem Příběh jedné ženy) též vycházejí ze zobrazení těžké nemoci, která postihla výjimečnou britskou spisovatelku a myslitelku Iris Murdoch. Právě poslední měsíce jejího života a vzpomínkové flashbacky na šťastné dny mladistvého rozletu tvoří strukturu tohoto životopisného snímku, strukturu, kterou prostupují inscenované záznamy Irisiných projevů. Zajímavou rovinu tvoří snaha dvou stárnoucích intelektuálků o vytvoření intimního světa, jež je neustále narušován nechtěnými zásahy zvenčí. V jistém ohledu může sympatizující pohled na stáří připomínat pozdní film Lindsay Andersona Srpnové velryby. Iris - příjemně nedoslovný film, který vznikl v produkci BBC Films, však dokazuje, že oddanost tvůrce ztvárňovanému hrdinovi nestačí. Vedle hvězdných Judi Dench, Kate Winslet (v českém dabingu Zuzana Slavíková) a Jima Broadbenta si všimněte i nikterak podružného Hugh Bonnevilla v roli mladého roztržitého Johna. Hudbu složil James Horner a hlavní houslové party zahrál mladý virtuos Joshua Bell, který měl velký podíl na Oscaru za hudbu, kterého obdržel John Corigliano za film Červené housle. vp 22.6.2005 ()
Mladá Iris Murdochová je na večírku a jde po schodech, když najednou upadne a skutálí se dolů. Začne se smát. Jiná scéna. Mladá Iris jde kolem rybníku a jen tak se před skupinou malých chlapců svlékne do naha a skočí do vody. Mladá Iris si užívá života plnými doušky. Je rozpustilá, vtipná, bezstarostná. A teď něco úplně jiného. Z Iris je troska, která si nemůže vzpomenout na slova jako ,,lžíce" nebo ,,pošťák". Pro ženu, která se slovy živila a byla pro ni vším věc obzvlášť nepříjemná. Iris má problém. Iris umírá. Příběh známé spisovatelky přímo vybízí k použití nejrůznějších patetických klišé. O to příjemnější je zjištění, že Richard Eyre se jich většinou vyvaroval a natočil příjemný film s dobrými hereckými výkony, který si na nic nehraje a o to silněji nakonec vyzní. ()
Co je horší – ztratit tělo nebo ztratit mozek? Ve skutečnosti tato otázka postrádá smysl a vznikla jen proto, že křesťanství rozpojilo tělesný a mentálně-duševní projev podobně jako později marxismus oddělil nadstavbu (obecně kulturu) od základny (ekonomiky, technologie a výroby). Mnohem lépe si počíná moderní, přesněji kvantová fyzika, jež vědecky popsala dualitu jin a jang v teorii duality částice a vlnění. Ovšem nejlépe si stále vedou indická filosofie a taoismus, které popisují Jedno v mnohosti a mnohost v Jednom. Proto ztratit tělo znamená ztratit mozek a ztratit mozek znamená ztratit tělo, přičemž i částečné ztráty tělesné vedou ke změně mentality a postojů čili k určitým ztrátám a naopak. Takže správně by otázka měla znít: co je horší – ztrácet sebe přes tělo nebo přes mozek, přes omezení svobody konání nebo přes omezení svobody myšlení? Osobně mám jasno – obě ztráty jsou špatné a veškeré duchaplné řeči o boji, překonání a vítězství jsou lidským frajerským dočasným hrdinstvím na poli, kde každého čeká jen jeden konec, a rozdíl mezi lidmi je jen v tom, jak hodně ze sebe člověk ztratí, než na ten konec dorazí. Během životní cesty člověk může jen jedno – snažit se vyrovnávat se ztrátami a nahrazovat je jinými možnostmi. Lidové přísloví o hmotné strance říká – "Je lepší být bohatý a zdravý než chudý a nemocný." Totéž se dá říci i o stránce nehmotné – je lepší být plnohodnotný, harmonický a talentovaný než omezený, pokřivený a blbý. A to, že tělesného a mentálního bohatství není dost pro všechny, nezakryje žádná víra ani lidské hrdinství. Současná "epidemie" alzheimerovy nemoci je vlastně projevem nedílné jednoty a duality světa, v kterém kde se přidá, tam se i ubere, a naopak, a proto i nárůst množství informací je vyvažován postupnou ztrátou schopnosti je soustředěně, uvědoměle a neomezeně vnímat a zpracovávat a prodloužení života se znehodnocuje ztrátou vazby s okolím. Holt je svět bohatý, ale chudý. ___ Iris doplňuje řadu filmů na téma ztráty mentálních schopností (Píseň pro Martina, Hilary a Jackie, Hanekeho film Láska) a zajímavé je to, že většina podobných snímků je o tvůrčích lidech, což zas tak moc nepřekvapuje, protože drama vynikne více, když se jedná o lidi, u kterých je zřetelnější podíl mentální činnosti. Nicméně v tomto případě se víc než o drama ztráty osobnosti jedná o nostalgické ohlédnutí za vztahem. ()
Malý, komorní a velmi smutnou atmosférou prosycený snímek je velmi upřímnou výpovědí o lásce a stáří. Těžko se z něj udělá asi hlavně lidem, jejichž věk už poněkud pokročil, přesto to zasáhlo i mne. Ta úzkost z toho plyne opravdu velmi zřetelně, už jen díky stylu natočení, kdy se současné záběry velmi umně prolínají s těmi dávno minulými a vytváří tak vypovídající kontrast mezi tehdejší a současnou Iris. A právě tahle proměna, která v různých variacích čeká takřka každého z nás, to je pro mě hlavní motiv filmu. Pamatuju si, že v době kdy to šlo do kin, všude se psalo především o hereckém koncertu čtveřice hlavních představitelů. I dnes, po 8 letech, s tím nejde nesouhlasit, těžko říct, kdo se vyznamenal nejvíc. Lehké to nemělo především Kate Winslet, ale opět svou problematickou postavu Iris zahrála bravurně. Od plného hodnocení mě odrazuje snad jen menší sugestivnost filmu. Tvůrci z obav před ještě větší trudností nedaly samotné Alzheimerově chorobě ve filmu tolik prostoru a možná je to trochu škoda. Onen kontrast a dopad na diváka by pak byl ještě o poznání větší... ()
59. Zlatý Glóbus za rok 2001 - cena (1) - *Nejlepší herec ve vedlejší roli - Jim Broadbent + nominace (2) - Nejlepší herečka (drama) - Judi Dench, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Kate Winslet ()
Dench a Winslet podávajú silné a kreatívne výkony a Broadbent je rovnako vynikajúci. Ale mňa to nechytilo. Nebavilo ma to. 2/10 ()
Hold na Alzheimera treba sa vyzbrojiť šialenou trpezlivosťou. :( ()
Jediné, čo v tomto filme stojí za zmienku sú herecké výkony. A veľmi podarené herecké výkony. Z hlavnej štvorice vyčnieva Kate Winslet, ktorá sa (ako vždy ) naplno vžíva do svojej úlohy. Za ňou nasleduje Jim Broadbent, no jeho výkon na OSCARa nebol (toho mal vyhrať Ian McKellen za Pána prsteňov). Potom nasleduje Hugh Benneville v úlohe mladého Johna Baleyho. Tažko sa mi to hovorí, ale v mojich očiach je na poslednom mieste Judi Dench, ktorá akoby hrala úplne odlišnú postavu, akú hrá Kate Winslet. Navyše Iris v jej podaní sa mi zdá trochu chladná.Ale nominácia na OSCARa je zaslúžená... ()
Film o stáří ve dvou. Asi nejlepší co jsem viděl spolu s filmem Na zlatém jezeře. Herecký koncert obou důchodců... ()
Tento film o spisovateľke Iris Murdoch je vcelku príjemným sledovaním nadpriemerných hereckých výkonov v jednom obyčajnom príbehu. Filmu dosť chýba trochu šťavy, ktorá sa dala nejako získať z toho, čo Iris Murdoch a jej muž počas svojho života prežili... ()
Kdyby nebylo obou hlavních aktérek, dala bych **. ()
život je naozaj vrtkavý a zo dňa na deň sa môže totálne zmeniť...krásny námet a výborné herecké výkony ()
Kvalitní, ale poměrně nudný film se skvělým obsazením které podává výborné herecké výkony, nádhernou hudbou a divně sestříhaným příběhem, který není zrovna nějak zvlášť extra divácky zajímavý. ()
Výkony oboch hlavných predstaviteliek Iris by som vedel oceniť, keby film nebol na mňa príliš filozofický a melancholický. Časté striedanie dvoch časových línií som privítal, oživilo dej a tiež značne zjemnilo nástup choroby do znesiteľnej miery pre diváka. ()
majstrovske dielo. ()
Související novinky
Zápisky o nevěře
Vypjaté psychologické drama Zápisky o skandálu nadchlo většinu kritiků a probojovalo se i do oscarových nominací. Zásluhu na tom mají hlavně herecké výkony Judi Dench a Cate Blanchett, ale ani… (více)