Tea with Mussolini
Čaj s Mussolinim
Režie:
Franco ZeffirelliKamera:
David WatkinHrají:
Cher, Judi Dench, Joan Plowright, Maggie Smith, Lily Tomlin, Massimo Ghini, Chris Larkin, Paolo Seganti, David Agranov, Roberto Farnesi, Michael Williams (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Hold velkodušnosti a odvaze britských dam, které svůj odpolední čaj pijí přesně ve čtyři bez ohledu na válku a diktátory... Florencie, léto 1935. Malý Luca, nemanželský syn švadleny a lehkomyslného obchodníka, se po smrti matky nemá kam vrtnout. Před sirotčincem jej zachrání až místní spolek britských dam z lepší společnosti, kterým místní za zády přezdívají Škorpiónky. Luca v nich získá přísné, i když místy trochu potřeštěné dobré víly, které jej naučí nejen citátům ze Shakespeara a společenskému chování, ale vnuknou mu též lásku k italské kultuře, kterou jeho rodné město překypuje. Renesanční sochy, obrazy a architektura ve spojení s důstojností a starosvětskou naivitou starých dam vytvářejí idylický svět, který ovšem záhy přerve druhá světová válka. I ta je však pro Škorpiónky příležitostí ukázat své britské kvality: nezdolnost, nebojácnost a nesmírnou oddanost kráse města, které si zvolily za svůj druhý domov... Franco Zeffirelli natočil Čaj s Mussolinim v šestasedmdesáti letech a vnukl mu mnohé autobiografické prvky. Hvězdně obsazený snímek (v rolích Lucových opatrovnic se představily Judi Denchová, Maggie Smithová, Cher, Joan Plowrightová či Lily Tomlinová) má jemně nostalgický tón dětské vzpomínky, dýchá z něj však hlavně optimismus, něha a humor. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (40)
Film má jednu velkou nevýhodu a to, že je až moc dlouhý na příběh, který se stává zajímavým až ve druhé polovině filmu. V první polovině se setkáváme se všemi postavami a uděláme si na ně obrázek, Maggie Smith nemohla dostat jinou roli, přesně takové jí sednou na tělo. Lily Tomlin se zase postarala o vtip, Joan Plowright tam byla jediná rozumná, Judi Dench jsem si v tomhle filmu zamilovala a Cher byla femme fatale. Je opravdu málo filmů, kde by veškeré hlavní role ztvárnili ženy a za tenhle jsem opravdu ráda. Je to dojemné a napínavé, ale místy i nudné. ()
Od kino premiéry jsem ten film častokrát neviděla, ale teď je mi po repríze jasné, jak moc dobrou službu udělal pro všeobecné akceptování válečné Itálie. Málo platné, v běžných filmech je to pořád jen zlé a jednostranné Německo, ale Itálie žila se svým Ducem o celých 11 let déle... Osudy starších anglických dam a jedném americké židovky jsou zvoleny s grácií a rozmyslem. ()
Nemám príliš v obľube vojnové filmy a obdobie druhej svetovej vojny. Na druhej strane mám rád kostýmové drámy so ženami, kúzliacimi množstvo životných múdier. Ďalej mám zafixovanú Cher z filmov Maska a Moonstruck ako veľmi príjemnú herečku, takže jej ďalšia hlavná postava ma veľmi potešila. Pri Čaji s Mussolinim som pred časom strávil príjemné popoludnie pred televíziou, ale pil som pri ňom kávu. ()
Zajímavý příběh z války, sbírky italského umění, falzifikáty, Florencie, několik anglických starších dam, přesněji ježibab z různých britských filmů a seriálů, Joan Plowright, Maggie Smith, Lily Tomlin a excelentní restaurátorka maleb a fresek Judi Dench. Doplňuje je výstřední bohatá američanka Cher. Příběh není nijak náročný, je postavený zejména na dobových kostýmech a hereckých výkonech. Ale ani to z něj nedělá nic skvostného, je to průměr, 52%. ()
Jednoznačně podhodnocený film, který má všech pět P a navíc ještě opravdu luxusní herecké obsazení, skvělou kameru a hudbu, vybroušené dialogy a slušné tempo. I události po vypuknutí války líčí možná až příliš milosrdně a uhlazeně, ale to k filmu tohoto žánru - nostalgická komedie - patří: to nejhorší je ve vzpomínkách utlumeno a do popředí se dostává to hezčí. Jistě to není Amarcord, ale domnívám se, že filmu není co vytknout. Milovníci Toskánska se budou – už kvůli lokacím – u tohoto filmu jistě tetelit blahem. ()
Galerie (249)
Zajímavosti (3)
- Arabellin pes Nikki je ve skutečnosti pes režiséra Franca Zeffirelliho. (Teres)
- Natáčení probíhalo ve Florencii. (M.B)
- Finální scénář filmu vznikl tak, že první verzi od Johna Mortimera přeložil Franco Zeffirelli pro štáb do italštiny, načež režisér italský text víceméně sám znovu přepracoval do angličtiny. Výsledný scénář nebyl zrovna nejlepší a herci si museli některé repliky upravovat. (Komiks)
Reklama