Phantasm

Phantasm není ani zdaleka dokonalý film. Scénář obsahuje řadu mezer a logických zkratů, které jsou relativně dobře záplatovány klasickou berličkou snové vidiny. Podobně by se daly zkritizovat výkony hereckých protagonistů, jednalo se pochopitelně o neznámé a nepříliš zkušené herce. To, co povyšuje Coscarelliho snímek nad žánrový průměr a dělá z něj svým způsobem kult, je originalita a schopnost pracovat nápaditě s tradičními hororovými rekvizitami, s hudbou a s kamerou tak, že vzniká příhodná hororová atmosféra. Coscarellimu se sice nedostává peněz, ale dokáže pochopit zákony fungování žánru mnohem lépe než řada slavných režisérů. Napětí a pocit paranoie z některých scén doslova čiší. Celkový dojem: 60 %. Phantasm je případ snímku, kdy za mizivé peníze vznikla slušná přidaná hodnota. Možná by si naši režiséři mohli vzít z Coscarelliho příklad... (11.10.2009)

No jo, je vidět, že jsem měl před třemi desetiletími úplně jiné vnímání, když jsem této záležitosti vrazil po paměti čtyři pěticípé. Kromě faktu, že jsem měl tehdy ještě prd odžito, se zřejmě projevila i ta skutečnost, že jsem tehdy ze všech sil doháněl to, co jsem zameškal a co už mi nové pořádky dovolovaly. Jo, jo, tehdy už v televizi běžně běžely záležitosti, které jsem do té doby viděl jen na videu v podobě desáté kopie z osmé kopie, takže jsem si mohl k obrysům postav postupně doplňovat i tváře. A v noci jsem pak jako houba nasával všemožné horory, které byly sice na svou dobu fajn, ale dnes už působí vyloženě archaicky a spíš úsměvně než strašidelně. Už podle účesů je jasné, že se jedná o současníka původních Hvězdných válek, ale ani doba vzniku pro mě dnes neospravedlnila chabý příběh, chybějící logiku a dosti prkenné herecké výkony. Tohle nebyl vydařený filmový návrat. / Poučení: Pokud je hřbitov jedinou skutečnou atrakcí malého městečka, je jasné, že na něm život nejen končí, ale nejednou i počíná. (14.01.2024)

Povětšinu děje jen docela nudnější béčko bez pořádné atmosféry a s děsivými scénami, které byly spíše k smíchu. Přesto v lecčems upoutalo pozornost a dokážu si představit, že před více jak třiceti lety se na něj asi pohlíželo jiným okem. Perfektním nápadem byla žlutá tělní tekutina, která působila tak krásně fantasticky a inovačně, prostě proč by měla být červená? Žlutá dodala scénam uplně jinou dimenzi a posunula snímek do vskutku příjemného fantasy, které nepůsobí ani trochu trapně a nakonec mu odpusím i tu horu nedomyšleností a nedotažené logiky. Ale tato fascinace může být způsobena jen mou těžkou úchylkou na výrazné barvy a kontrasty. Herecky nemá cenu tyhle béčka vůbec rozebírat, protože herecký výkon to není až tak prvořadý, tedy alespoň pro mě ne. Hlavní hrdina byl ale problémem, jelikož byl až příliš nesympatický na to, abychmu mohli fandit a to se mně nelíbí. Závěr byl trošku očekávatelný, ale i přesto překvalpil a nakonec snad i "potěšil". Phantasm tedy nakonec průměrnou podívanou, která ale jen tak neprošla kolem. Zaujala a zůstane v paměti, dokonce mě snad i přiměje, abych se podíval na jeho pokračování. Navíc vcelku příjemný soundtrack. (12.02.2010)

Kultová čiernohumorná pecka plná žltej krvi, s jedným z najlepších záporákov, akých kedy éra videa splodila. Pár malých výčitiek by sa našlo: herci a (zasa) dej - Coscarelli je ohľadne príbehu dosť veľký optimista a niektoré scénky, ako keby sa odohrávali v inej realite (niekto to tu dokonca nazýval surealizmom). Inak výborná zábava. 85% (30.01.2013)

fantasy horrorům s pořádnou injektáží ušlechtilých efektů začínám přicházet na chutˇ.. po druhém shlednutí jasně vede neotřelá hudba a právě ta bizarní exploze tvurčích nápadů, která šatí sérii Phantasm do kultovního ohozu.. lecos by mohl závidět i Clive Barker, ale to je kapitola sama o sobě. Coscarelli má zkrátka do velikosti barkrova talentu daleko. 8/10 (29.08.2008)