Siworae

Ne, korejské filmy prostě nejsou pro mne. Horory počínaje, přes akční až po milostné. Na ty podivné skoky ve výstavbě příběhu se dá tak nějak zvyknout, ale na některé zmatené scény, i když obrazově nádherné, nikoliv. Su docela rád, že Amíci natočili remake, kde hlavní nápad je podán tak nějak srozumitelněji publiku odkojenému západní civilizací. Tady jsem si kromě těch hezkých záběrů neodnesl už nic navíc. (06.04.2011)

Nadčasová romance, kterou může jako alegorii na rozdělení Severní a Jižní Koreje vnímat od začátku do konce jenom ten největší cynik. Americký remake jsem viděl dříve a je zajímavé sledovat přístup západních a východní kultury k téže látce. Siworae je okleštěno od všech přebytečných motivů, obejde se bez přemíry dialogů a postav. Jeho hlavní síla tkví v poetické, nad světské věci povznesené atmosféře, která není narušována například vtípky srandovního kamaráda hlavního hrdiny či hrdinky. Jakýkoliv výkyv směrem k prvoplánové komedii by měl za následek okamžité roztříštění křehké struktury. Pár vtípků nechybí, ty však logicky (čti nenásilně) vyplívají ze situace. Hollywoodským romancím bývá často vyčítána přeslazenost, ty jihokorejské (co jsem zatím měl možnost poznat) jsou však podobně patetické a některé jejich scény mají mnohem blíž ke kýči. K dokonalému kýči. V Siworae nadbývají bezeslovné scény „hovořící“ romantickými baladami (ten anglický text působil velice, velice rušivě) a zasněnými výrazy zamilovaných hrdinů. Nelze jím ovšem upřít špičkové technické provedení (nádherná rotace okolo schránky) a plné herecké nasazení typově přesně obsazených herců. Gianna Jun si později podmanila srdce mnoha cinefilů jako „drzá“ holka z My Sassy Girl.Tady hraje podobně, přesto méně rozpustile trhlou a ve všech ohledech „cute“ dabérku (v Domu u jezera to byla doktorka). Podobnost Jung-Jae Leeho s Keanu Reevesem je patrná na první pohled. Jihokorejský herec taky hraje osamoceného sympaťáka, avšak hraje jej od srdce a vystřídá při tom více výrazů. Nedokážu napsat, která ze dvou verzí mi byla bližší, obě dvě měly své silné i slabší momenty, obě dvě mě dokázaly dojmout (lhal bych, kdybych tvrdil, že k slzám) a u obou dvou jsem si kladl tutéž otázku: Proč jí neposlal svou fotku? 80% Zajímavé komentáře: Marius, wipeout (20.12.2007)

Tady by tvůrci rychlo remaků z USA zasloužili jednu přes čumák. Nebejt jich, je tohle jasnej 5ti hvězdičkovej doják. Jenže faktor (ne)překvapení tu hraje až moc velkou roli a já, ač jsem se opravdu moc a moc snažil si nepřipouštět jak to všechno bude dál, jsem prostě nedokázal dělat překvapenýho. Takže z toho plyne poučení, nekoukat jako první na remake, i když je i třeba on sám schopný dobře pobavit. (12.03.2012)

„Chtěl bych ti teď říct jeden moc dlouhý příběh. Uvěříš mi?“ Eun-joo je milou, klidnou (opravdu klidnou xD) dívkou, která zanechá ve schránce domu u jezera dopis novému majiteli. Vyzvedne si ho však nový majitel? - Nějakým způsobem se ocitne o dva roky dříve u úplně prvního majitele domu a po tom jak oba uvěří této pravdě, začíná pomalé rozvíjení jejich vztahu. Během toho Eun-joo bojuje s nesvárem bývalé, zároveň však vnitřně stále trvající lásky. ■ Klidné a vyrovnané až do posledních vteřin. ■ Viděl jsem už hodně podobné, o osm let starší dílo s názvem Tokyo Girl, kde časový rozdíl doby a věkový rozdíl hlavních aktérů je dost odlišný. Oba filmy mají sice stejnou kostru, ale oděnou do jiných šatů. ■ Oba tyto snímky se mi líbily a všem kdo mejí rádi JK tvorbu, vřele doporučuji zhlédnout všechny snímky s Ji-hyeon Jeon , jelikož je opravdu úžasná herečka. (09.02.2015)

Další krásná korejská romance, jež chytne za srdce. Příjemně pomalu plynoucí filmeček, neobvyklým způsobem si pohrávající s motivem cestování v čase. Trochu jsem se obával, jak tento sci-fi prvek bude zakomponován do rámce romantického filmu, ale dopadlo to na jedničku. Dojemný a citlivý příběh, nádherné obrazy a hudba, skvělí herci.. Po konci filmu jsem byl hluboce dojat a cítil se příjemně a uvolněně. (03.09.2005)