Balada o vojákovi

I s odstupem času můj nejoblíbenější ruský film. Mohu vidět znovu a znovu a přesto se mi na konci stále chce brečet. Recenzi jsem napsal kdysi zde: http://scobak.blog.sme.sk/c/177096/1041107210831083107210761072-1086-1089108610831076107210901077.html (06.03.2010)

Zajímavé je, že ačkoli se jedná o válečný film, je v něm pouze jedna válečná scéna a to ta, díky níž je Aljošovi povoleno navštívit matku. Zbytek filmu zaplňuje právě tato cesta. Nicméně i přesto se jedná o velice povedený počin, který diváka ani na minutu nenudí. Smutné je také zobrazení Aljošovy matky, která je ihned v úvodu filmu a na konci spatřujeme její zoufalství z toho, že ačkoli se jí syn vrátil, hned ho musí opět pustit do války a její utrpení z toho, že se jí třeba už nevrátí, začíná nanovo. (23.01.2015)

Přijemné, milé a zároveň válkou zohavené a předem prohrané. Trošku rozpolcená věta o tomhle filmu, ale to vůbec nevadí. Je to naprostá perla válečných filmů. Možná je to tím, že válka je tak trochu mimo náš pohled, ale zároven jsou její následky pořád někde okolo. A co je hlavní, zamiloval jsem se do Šury. (03.02.2015)

Ohlédneme-li se za ruskou filmovou tvorbou uplynulých let, tak některým námětům z válečných let nelze upřít poetickou atmosféru a obraznou metaforičnost. Jedné věci si na tomto filmu obzvlášť vážím a dovedu dvojnásob ocenit, že je lhostejný k politice. Kromě toho je zde spousta krásných scén natočených s jakousi něhou. Třeba zborcené naděje ženy v černém, marně čekající na syna. Nenaplněná láska Aljoši a Šury v teskné tónině války je svým způsobem milá. Snad jediná výhrada se vztahuje k úvodní scéně, kde Aljoša utíká a přitom likviduje tanky, která opravdu působí hloupě. Přesto mě film nezklamal a zaslouží si plnou chválu. K čemuž už zbývá jen dodat jen to, že kdo se nezalekne starého ruského filmu, bude určitě spokojen. (24.12.2016)

A vy kam sa podejete? Nuž, Rusko je veľké... Hej, veru, v čase natáčania staliniáda síce už ustala, no napriek tomu mnohí sa podiali až hen na Sibír, lebo tam trebalo stavať železnice a tak celkovo budovať, no a brigádnici zdarma sa zavše hodili. Ale nie o tom je film a je výborne natočený napriek tomu, že názvom i úvodnými slovami jasne dáva najavo, že to nemôže dobre dopadnúť. Ale nejaký pátos okrem pár hlášok s glorifikáciou ruských vojakov neprináša, skôr reálny nezmyselný život počas vojny, kedy mladým pšenka nepokvetla, niektorým dámam věneček nemohol byť odtrhnutý, proste doba, ktorá láske nepraje, hoci mimo frontu sa na chvíľu zdá, že všetko je v poriadku. Prochorenko bola ideálnym stelesnením nevinnosti a ani farbu nebolo treba. Herecké výrazy naozaj špičkové, žiadne slintanie a lá Kemka. Film má vysokú kvalitu hlavne vďaka svojej jednoduchosti. (27.11.2023)