Hooligans

Danny Dyer ve své (nejspíš) nejvýraznější roli ztvárnil (velmi sugestivně) fanouška z tvrdého jádra fotbalového klubu FC Chelsea jménem Tommy Johnson, jenž je jakýmsi alter-egem Johna Kinga, autora knižní předlohy. Přestože film nemá víceméně žádnou výpovědní hodnotu (a ani se nesnaží mít), jeho akční tempo a vtipné hlášky všech zúčastněných z něj dělají pravděpodobně nejpovedenější snímek z prostředí fotbalových chuligánů. Bitky jsou natočené celkem přehledně a „líbivě“, děj filmu vás tak vtáhne do tohoto sugestivního světa, jehož středobodem je rozbít držku fanouškům konkurenčního týmu. Pro všechny ostatní, které tato problematika (a fotbal celkově) nechává chladným, nejspíš průměrný film, pro mě osobně však jeden z těch nejoblíbenějších. Danny Dyer je prostě borec (jenž své zkušenosti, jakožto letitý fanoušek West Ham United, prodal i v zajímavém dokumentárním cyklu „The Real Football Factories“). (06.06.2011)

Po druhém shlédnutí jsem přehodnotil hodnocení o jednu hvězdičku méně. Byli chvilky, kdy jsem se trochu nudil,a le přesto je todle film, který se mi trefil do gusta. Všechny podobné snímky mám rád. Football factory je možná i lepší, než herecky lépe obsazený GSE hooligans. Je to méně pohádka a více realita anglického "chuligánství". (20.09.2008)

Čistá ostrovní záležitost, která popisuje celkem věrně běžný i víkendový život jednoho z fanoušků Chelsea - nudná práce, chlastání, koks, píchání, a v sobotu rvačka. Je to bez příkras, bez vyzdvihování nebo naopak moralizování. Jak už to u anglických filmů bývá, nechybí výborná hudba (Chemical bros., Primal Scream, ale i třeba David Guetta) a místy hodně cynický humor. Málem ukopanej k smrti, květináři, taxikáři, noční můry a přeludy. Jeden ze starý party už se nevrátí. Bright dostal sedmičku, a koule mám tak nakopaný že příštích pár měsíců budu rád když se vychčiju. Po tom všem se fakt musíte ptát sami sebe jestli to stálo za to? Jasně že kurva jo! (18.08.2007)

Football Factory je vlastně taková sonda do života Tommyho Johnsona, jednoho celkem obyčejnýho fandy londýnský Chlelsea. Kromě náklonosti k fotbalu (kterej ve filmu neuvidíme) hlavně k rvačkám s příznivci ostatních ostrovních mužstev (těch je zase dost),pak samozřejmě nějaký ty drogy a sex s neznámejma děvkama u baru. Film nabírá pořádně na obrátkách v době,kdy byl Chelsea přilosován do poháru nenáviděnej Millwall (To jsou asi fakt magoři,když už byli i v Green Street Hooligans). Pak už se Tommy dostává hlavně jen do samejch problémů. Film je taky okořeněnej i řadou dost kuriozitních momentů a taky podbarvenej výbornym soundtracku.A taky musím vynést výkon Dannyho Dyera,který mi přesně padl do noty. 100% (21.08.2007)

Opravdu zajímavý pohled do zakulisí ,pravých, anglických fotbalových fans.Spojení všech osudů a situací se opravdu povedlo a celkově to na mě působilo spíž depresivněji(a to je asik dobře)ikdyž konec byl spíž optimistický.Danny Dyer předvedl(stejně jako v Human Traffic)v rámci žánru-skvělý výkon.Nezapomenutelná scéna při coachingu malých fotbalistů:)) (22.04.2005)