Režie:
Vladimír KarlíkScénář:
Helena SýkorováKamera:
František ProcházkaHudba:
Pavel KrejčaObsahy(1)
Humorná pohádka o kominíkovi, švadlence a laskavém větříčku... Dnešní pohádka vypráví příběh kominického mistra Mojmíra (J. Hartl), který je ve výškách jako doma. Ze střech domů má svět pod sebou jako na dlani. Vidí v něm i okénko, za kterým bydlí švadlenka Blanka (U. Kotajná). Ta se přistěhovala se do městečka teprve nedávno a touží najít zákaznice pro svůj módní salon. Jenomže, když se kolem ní pořád točí od sazí ušpiněný Mojmír, bojí se, že to všechny zákaznice odradí. Mojmír je nešťastný, a když si tak stýská mezi komíny, uslyší ho větříček a rozhodne se zamilovanému kominíkovi pomoci… (Česká televize)
(více)Recenze (11)
Pohádka o šišlavém vánku, zamilovaném kominíkovi, a mladé krásné švadlence. Jedna z mála rolí Ulriky, kde jí to moc slušelo. ()
Pohádka celkem nudná, ale Maciuchová si šlape na jazyk kouzelně :-)) ()
Možná v tom hraje určitou roli dětský sentiment ... určitě v tom hraje roli dětský sentiment, ale tahle pohádka s prvorepublikovou atmosférou, zamilovaným kominíkem, jeho ztřeštěným učněm, cukrkandlově půvabnou švadlenkou, otravnou zákaznicí (nikdy není dost brzo připravovat děti na to, jak těžké je pracovat s lidmi, jak fungují předsudky a jak těžké je podnikání) a šepotavým svištivým ospalým vánkem mi připadá velmi půvabná. ()
Malo vidana Ulrika Kotajna jako svadlenka, kominik Hartl a sislajici Maciuchova jako nevimco...asi vanek??? Divna pohadka, nebo spis pribeh... ()
Na původní české pohádky slušný průměr. ()
Nebýt Maciuchové, tak je to pruda, milá a heboučká, ale nuda. ()
Foukaliště je předposlední dílo režiséra Vladimíra Karlíka. Ten pohádku situoval prakticky do tří scén. Na střechu, ke švadlence a větříčkovi. Mojmír má navíc dost vykutáleného kolegu. A tak najednou nepřináší, ale spíš smutek. Pochopitelně si Blanka musí teprve uvědomit, že i když šaty dělají člověka, tak charakter je též důležitý. Ó, kolik současných žen by potřebovalo tohle uvědomění. Hana Maciuchová je asi nejlepší se svým podivným přízvukem a Jan Hartl zlobící se s dobráckým výrazem ve tváři. ()
Souhlasím s Bártem. Někdy toužím slyšet Hanu jak zase říká: "švištivý šepotavý vítr" :-)) ()
Já nevím jak tehdy zněly otázky bezpečnosti práce, ale ať byly jakékoli, nevěřím tomu, že by kominík byl na střeše v pantoflích. Dávám dvačet za krášně infantilně šišlajíčí paní Mačiuchovou, jinak nedávám nič, protože to čelé ža nič neštálo. Došt jšem še u toho nudil. ()
Majster komínár Hartl najradšej vymetá komín slečne krajčírke Kotajnej, ktorá ale nereflektuje na jeho romantické návrhy. "Jste celý černý a černá se mi protiví, potrpím si na bílou." Ešteže existujú nápomocné naprirodzené bytosti, tentoraz sa jedná o ružové zosobnenie vánku v podobe šušľajúcej Maciuchovej, ktoré sa revanšuje z vďaky za vypletenie zo štetky. "Já nejsem žádná tralalajda, víte? Mašličky, pentličky, serepetičky, to pro mě nic není!" Milá vtipná rozprávka s poučením. Tri nezmývateľné sadzové pehy. "Když jsem vzhůru, tak si ještě jednou zasvištím!" ()
takové pohádky plné krásného kouzla ty miluji ()
Reklama