Le Dernier Trappeur
Der letzte Trapper
The Last Trapper
Obsahy(1)
Francouzský dokumentarista Nicolas Vanier putuje po těch nejmrazivějších krajinách jako jsou Sibiř, Laponsko, Aljaška a samozřejmě Kanada, kde podnikl skutečnou bílou Odyseu - 8 600 km přes Aljašku. Na této cestě se setkal s mužem, který ho inspiroval k natočení filmu Poslední traper. Padesátiletý Norman Winther žije se svou indiánskou ženou Nebraskou uprostřed kanadské divočiny. Zdá se, že je poslední, nebo jeden z posledních skutečných traperů. Má své psí spřežení, kterým loví i jezdí pro zásoby. Svůj dům si postavil vlastníma rukama a doufá, že se nebude muset přesunovut dál na sever, aby unikl hlučné civilizaci. Žije v rovnováze jak s přírodou tak sám se sebou. Má svou vlastní filozofii, své zásady. Ve filmu, který je na pomezí dokumentu a hraného filmu, představuje sám se, stejně jako jeho žena i přátelé, s nimiž se setkává jen zřídka. Traper není jen obyčejný lovec, je to (jak praví naučný slovník) potulný lovec lovící kožešinovou zvěř. Takový je Norman Winther. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (121)
Moc hezký film, kterému trošku škodí formát, který je divnou mutací dokumentu a hraného filmu, přičemž dokumentární část je shazována dějovou linkou a vykonstruovanýma situacema, a hraná část trpí neherectvím všech zůčastněných(ty moudra pak prostě dost šustí papírem). Vizuálně jsou to orgie hraničící s kýčem, Norman je sympaťák a občas vykoukne i nějáká ta méně přitažlivá součást trapperského života..... prostě fajn film. Ale Hezogovi Happy People to prostě nejsou(a není to jen tím, že Aljaška není Sibiř). ()
až na ty přiblbý dialogy (kterých je tam naštěstí poskrovnu) a písničku od Cohena, která mi tam prostě nesedí, je to nádhera...záběry přírody jsou prostě geniální a navíc jde příběh skutečného člověka, který do divočiny jen tak neutíká, ale opravdu žije v ní a v souladu s ní ( i když si myslím, že o rovnováhu se příroda dokáže postarat sama). ()
Nadherny film. Uzasne scenerie zo zivota jedneho z poslednych traperov. Machadova kamera je proste neopakovatelna, bez dychu som hltal tie nasnimane scenerie. Hudobny doprovod a obcasny song od Cohena dodavaju celemu tomuto, mozno az dokumentu, uvolneny emocialny raz. Pocas sledovania som si vybavil mnohe z knih i dokumentov, co som ako mladsi citaval a sledoval. Po vzhliadnuti mam mier na dusi. Vynimocny pocin. ()
No nádhera! V poslednej dobe som mal výnimočné šťastie na pozoruhodné filmy, vďaka ktorým sa aj platenie koncesionárskych poplatkov zdá byť menej absurdné. Málokedy sa mi stáva, tak, ako v tomto prípade, aby som ľutoval, že film už končí. Ani neviem, čo skôr pochváliť. Predovšetkým to, že vôbec vznikol, že pôsobil úplne prirodzene, že predstavil výnimočného človeka, ktorý o prírode iba nekecá, ale v súlade s ňou aj žije. Vrátane vzťahu k svojej indiánskej žene, k svojim úžasným psom i ojedinelým priateľom. Príroda je vskutku nádherná a kameramani odviedli vynikajúcu prácu, aby ju divákovi priblížili. Celý film som aj intenzívne vnímal hudbu. Bola skvostná. Keď spieval Leonard Cohen, mal som dojem, že bola zložená práve pre tento film. A keď som si plný nadšených dojmov prečítal zopár komentárov, bol som zasa doma. Časť ľudí by mala radšej ostať analfabetmi. ()
Krásný napůl dokument napůl dramatický příběh z divokého kanadského severu. Tak nádhernou přírodu a soužití s ní jsem už dlouho neviděla. Tak nějak jsem si vždycky představovala splynutí s přírodou, kdy člověk trochu reguluje a hodně pomáhá. Psi byli taky úžasní a dobře to dopadlo i s novou fenkou Apache, o kterou jsem měla trochu strach. Aby si k ní její pán našel cestu. Kdo máte chuť trochu se zasnít a hodně kochat, doporučuji tento film. ()
Galerie (21)
Photo © Hollywood Classic Entertainment [CZ]
Zajímavosti (2)
- Ve filmu dvakrát zazní píseň Leonarda Cohena „By the Rivers Dark“. (Please)
- Všetky psy, ktoré chová Norman Winther, sú plemena sibírsky husky. (Laslo)
Reklama