Nabít a zabít

Příběh LUCKY NUMBER SLEVINA není nějak převratný, ale to co s ním scénárista a poté režisér Paul McGuigan udělal, "stojí za to, abych smekl klobouk, tedy kdybych na hlavě nějáký měl." Samozřejme za podpory vynikajících herců: Bruce Willis, Ben Kingsley, Lucy Liu, Morgan Freeman a hlavně vynikající (sám jsem překvapený že to slovo používám v kontextu s ním) Josh Hartnett (Slevin Kelevra), kterého jsem nikdy moc v oblibě neměl. A Bruce v roli zabijáka Goodcata ukazuje, že nepatří do starého železa a po SIN CITY a 16 BLOCKS je to další úspěšný zářez v jeho kariéře. Pokud tedy chcete napínavý, zábavný a zároveň temný thriller, neměl by vás SLEVIN minout. Navíc z filmu si odnesete řadu zajímavých pouček. V hlavě mi utkvěla hlavně tahle: Nenoste na sobě ručník déle než je nezbytně nutné :) (04.08.2006)

Tenhle film je pro mě jedním velým paradoxem. Dvě třetiny divák zírá na nudné scénaristické "choutky", stylistické "vychytávky" a hvězdné obsazení, které je filmu jakoby jen na ozdobu. Pak přijde závěrečná třetina, kdy je příběh zcela převrácen nespolehlivým vypravěčem aka kansaskou léčkou. Je to právě poslední třetina, která je překvapivě zábavná, pokud si odmyslíte vše předešlé. Ve spojení s tím je totiž překombinovanou a maximálně iritující fraškou, jinými slovy kupí vysvětlení na vysvětlení a z diváka dělá jen blbce. (29.03.2011)

Film by rád byl dalším "Big Hitem" či "Podfu(c)kem", tedy promenádou roztodivných výstředních figurek trousících trefné bonmoty na každém kroku napříč promyšleným scénářem směřujícím k nečekanému zvratu. Jenže k tomu mu chybí energie a osobité stylové uchopení. Ospalé a překvapivě mátožné vyprávění ze snímku dělá v prvé řadě promarněnou příležitost pro plejádu skvělých herců – paradoxně vychází ze všech nejlépe Lucy Liu i se čtyřicítkou na krku skvěle zahrála rozvernou energickou dívku. (19.07.2010)

Když se během úvodní čtvrthodiny objevila třetí nicneříkající vraždící scéna, začínal jsem být mírně rozpačitý, a když všechno ve svém ironickém duchu směřovalo ke stejně laděnému vyvrcholení, začínal jsem být už skoro vytočený. Jenže pak přišlo to, co jsem čekal, že snad přijít nemůže. Zapomněl jsem totiž, že Slevina točí Paul McGuigan (rozhodně by nebyl rád, kdyby viděl, kolik lidí ho obviňuje z plagiátu Tarantina), který už si jednou se zmateným spletencem pohrál, když mi předložil výtečné Miluj mě, prosím. A něco podobného se mu povedlo i tady, když přijde s komplikovanou, ale s bravurou natočenou gradací, která je delší než je obvyklé a na všechny otázky dává velmi jasnou a dostatečně efektní i efektivní odpověď. V tuhle chvíli si říkám, že ten ironický nadhled v první části vlastně nebyl tak zbytečný, protože byl vyvážen super atmosférou a soundtrackem přesně na pomezí tónů sarkazmu a gangsterky. Ve výsledku tedy necelých 80%, naprosto dokonalý Willis a nadprůměrný zbytek hereckého obsazení, k tomu výtečná kamera a McGuigan, na jehož další počin se vyplatí čekat. (28.11.2006)

Ultraštylizované, avšak na jedno skukunutie veľmi chutné. McGuigan, podobne ako v svojom predchádzajúcom snímku Wicker, výrazne porušuje lineárnu chronológiu narácie a navyše svoj zámer "hrať sa" manifestuje takmer v každom druhom zábere, plnom odrazovýchz plôch, jasne poukazujúcich na klamlivosť hľadáčika kamery a filmového rozprávania. Škoda toho, že najväčší twist efekt sa dá odtušiť výrazne skôr, ako prijde k jeho odhaleniu, rovnako ako aj toho, že podstatná časť stôp vedúcich k odhaleniu je zvýraznená až v nutnom "doslove". Ovšem pre priaznivcom uštipačných a cynických dialógov ako i obdivovateľov "rozprávania obrazom" - s podporou viacerých vychytených strihových fintičiek, pôjde o veľmi vydarenú chuťovku. (28.05.2006)