Warholka

Poměrně působivý obrázek raketového sešupu až na samotné dno ... pochybná cesta, kterou zdobí jen bezcenné zlato kočičí a pomíjivá chvilka světské slávy, za kterou si ve finále mnoho nekoupíte. Leč příběh je maličko nesoustředěný, takže ve finále přináší jen drobné, třebaže nadmíru ostré a zraňující střípky z JEJÍHO života ... vzpomínky vytržené z labyrintu času - dny, které ji potkaly poté, co se seznámila s NÍM ... a v dobré víře, plna mladistvého nadšení a naivního obdivu zahodila vlastní život i vlastní sny a nechala se vtáhnout do jeho světa. A co on ? Kdy a proč se z něj stal bezcharakterní sobec - povrchní narcis bez citu a svědomí, exhibicionista, který se schovával za své "umění", druhé jen využíval a následně bez zájmu odhazoval jako obnošenou obuv ? Nebo bylo ve skutečnosti všechno úplně jinak ??? A tak snímek nerozhodně a maličko rozpačitě postává někde na hranici tří a čtyř hvězd ... a je mu trochu zima ... 3,5* (21.01.2019)

Nadchla mě především skvělá Sienna Miller, vizuální stránka filmu, práce s kamerou a hudba, ale je pravda, že film má poměrně dost nedostatků - jakoby opravdu děj nebyl důležitý, díky čemuž se Factory Girl stane vcelku tuctovým biografickým dramatem... Nicméně, vykašlu se na Civala, protože ho nemám rád a filmu o "první ženě, která vnesla sex-appeal do americké vyšíí společnosti" dám čtyři... (09.03.2008)

Jeden z řady biografických příběhů, který nevybočuje od normálu. Prostě je tragický, dramatický, vzestupný a sestupný, tak jak to u postav, takovýchto filmů bývá. Warholka neměla jednoduchý život a víceméně si za to všechno mohla sama i když dost introvertní Andy Warhol v pozadí tomu relativně dopomohl. On Andy Warhol byl dost magor, aby jeho múza měla možnost zešílet, což se také povedlo. Viděl jsem pár vteřin jeho několika, snad osmihodinového filmu o tom jak jedna postava spí na gauči a dost mě to vzalo. Nevím k čemu to bylo, ale potkat ho, radši se vzdálím a uteču jak nejrychleji to půjde. Guy Pearce onoho režiséra ztvárnil opravdu pozoruhodně stejně jako Sienna Miller Warholku. Celkově si film dle mého nemůže stěžovat na herecké výkony, problém je spíše v samotném příběhu. Když už chci natočit nějaký biografický film, tak očekávám, že mě bude něčím šokovat, opravdu šokovat. Filmy Ray a Čistá duše jsou toho zdárným příkladem. Věřím, že to v té době nebylo jednoduché, ale tak jak ke mně film přišel, zničehonic zase odejde, aniž by cokoliv zanechal. Snad jen vzpomínku na zbídačenou postavu a fakt, že jsem se u toho nenudil, ale přišlo mi to všechno dost průměrné. Mimochodem víte jak se pozná klasický americký film? Třeba tím, že rodina Andyho Warhola zde mluví rusky :D (20.01.2008)

........Kreace Gye Pearceho a Sienny Miler, které se mi až po druhé projekci dostaly hodně hluboko pod povrch mého nitra. Příběh, který přichází přesně 10 let po uvedení podobné autobiografické záležitosti / Basquiat, USA 1996 / naprosto stejný, avšak v ženské podobě...... Bizarní, extravagantní, kouřový, barevný, tajuplný, dokumentární........tak jako sám Andy Warhola, pro mě tajuplný muž, který svou duši odkryl jen málo komu. Guy v roli Warholy je naprosto přirozený, "opravdu působí příliš bez života" - vždyť hraje autistu.....Sienna v roli ženy, která nebyla milenkou, ale jen oltářem na jeho kultu pop artu. Zaujala mě už v Alfie, ale zde v roli dívky velkého umělce si vystřihla opravdu znamenitě, od příjemné girl, až po zbídačelou trosku. Obzvláště zajímavá je její předfilmová příprava vodkovou dietou, kdy zhubla na xxxs a poté její postelové scény, které nelze brát jen jako hrané. S velkým očekáváním, se blíži další film se Siennou : HIPPIE HIPPIE SHAKE, takže uvidíme, jak se opět vybarví a předvede.......Snímek je velice rychlý, střihově dokumentární, střídající detaily s pozadím, proměna barev s černobílými flashbacky vás rozhodně nenechá v klidu. To vše je podbarvené dobovou hudbou 60´let, bizarnostmi v sídle alobalových dýchánků a mejdanů, drogami, sexem, rock´n ´rollem. Kdo tu dobu neprožil na vlastní kůži, asi nepochopí.........V každém případě retro, které tady už dlouho nebylo..... (23.03.2007)

Zvláštní film se zvláštním obsazením. Pořád přemýšlím, zda je to hodně špatné A-čko či překvapivé B-čko. Děj je takový rozhádaný, zápletka mdlá a atmosféra plochá. Sympatie ke kterékoli z postav se hledají těžko. Andy vyznívá jako sebestředný chladný egomaniak, Hayden dělá z Boba ještě většího fouňu a Eidi je taková holka, co si myslela, že je mnohem větší jak její stín, egocentricky nerozvážná a lehkomyslná, která dělá přešlapy na každém kroku a přisuzuje je svému okolí. A když na chvíli najde stabilitu a perspektivu, tak ji zahodí za to, aby se ještě strměji mohla řítit ke svému dnu. Prostě o holce, které se stříbrná lžička rozpustila v puse... Ano, někde tam na začátku, tak krásná holka (jak by řekl Andy), s takovým talentem. Jenže myslet si, že ti svět spadne do klína většinou znamená, že sama padneš k jeho nohám. Občas nejsme tím, čím jsme jen díky sobě, ale díky tomu, co z nás dělají ostatní. I když to nechcete vidět, v dobrém či zlém. A ne vše se vždy v dobré obrátí, a ne navždy tu pro vás budou ti, co vás milují. Jak řekl ke konci Bob - "I would help her if I could...". (20.09.2014)